Vše začalo na přelomu let 2003 a 2004, kdy si manželé koupili dům (č. p. 133) od tehdejšího Zemědělského družstva Jiřice u Miroslavi. Dům stojí na cizích pozemcích, a proto se v roce 2005 manželé vypravili na tehdejší Pozemkový fond ČR s cílem plochu odkoupit.
Smlouva na nic
„Řekli nám, že nejdřív musíme mít nájemní smlouvu a pak až můžeme odkoupit pozemek. Tak jsme uzavřeli smlouvu. A úředníci suše oznámili, že prodej být nemůže, protože pozemek zařadí do plnění restitučního nároku,“ kroutí hlavou paní Věra.
Sousedé ano, oni ne
Manželé se nevzdávali a žádosti o prodej podávali znovu a znovu. „Vzhledem k tomu, že ten samý problém řešila celá ulice, překvapilo nás, že někteří ze sousedů pozemky získali za velmi nízkou cenu a rychle. Ptali jsme se proč a na úřadě nám řekli, že se do toho nemáme plést. Což nás nesmírně zasáhlo,“ vzpomíná Věra.
Neoprávnění uživatelé
V roce 2021 přišla další rána. Kvůli převodu pozemků na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) museli manželé nuceně ukončit dosavadní nájemní smlouvu. Úředníci jim sice přislíbili obratem novou, to se ale nestalo! „Byli jsme úředně označeni jako neoprávnění uživatelé pozemků a ročně platili přes 16 tisíc korun – 14 302 Kč za hlavní pozemek a 2491 Kč za další, přidruženou parcelu,“ zlobí se paní Kašparovská. Po nekonečných urgencích se jim v listopadu loňského roku podařilo novou nájemní smlouvu získat.
Jako developeři
Manželé, kteří oba žijí z důchodu (invalidního a starobního), léta doufali ve spravedlivý odkup. Znalecký posudek z února 2025 určil takzvanou zjištěnou cenu parcel na 446 470 Kč. S tou by manželé souhlasili. Znalec ale zároveň stanovil tzv. cenu obvyklou (tržní) na 1 865 300 Kč. Samotný ÚZSVM jim ale nedávno navrhl odkup za astronomických 2 053 900 Kč!
„Souhlasíme se zjištěnou cenou, ale proč máme platit cenu jako developeři, když náš dům je postaven v devadesátých letech a na odkoupení čekáme desítky let? Žijeme tady celý život a nemovitosti máme na dožití, ne na kšeft,“ zoufá si důchodkyně.
Úřad: Zlevnit nesmíme
Prodej dlouhé roky blokovaly církevní restituce. „O vydání pozemků usilovala kapitula v Mikulově. Zákonné překážky k prodeji padly až 19. srpna 2024 po ukončení soudního sporu. Teprve tehdy mohl úřad zahájit kroky k prodeji,“ vysvětluje za ÚZSVM Zdeněk Nevělík. Rodiny žádají výhodnější cenu, úřad ale úlevy rezolutně odmítá. „Při stanovení kupní ceny jsme vázáni zákonem o majetku státu. Ten nařizuje cenu v daném místě a čase obvyklou, tedy tržní,“ zdůrazňuje Nevělík.
Ombudsmanka Blesku: Nový znalecký posudek by mohl pomoci
Na případ rodiny z Jiřic u Miroslavi se podívala Ombudsmanka Blesku JUDr. Jaroslava Šafránková: „V současné době k tomu dochází již výjimečně, ale stále existují nemovitosti, kdy budova má odlišného vlastníka od pozemku pod budovou. V takovém případě je opravdu třeba vlastníkovi platit za užívání tohoto pozemku. Vždy je proto třeba při koupi nemovitosti ověřit, co vše vlastně kupujeme, a je také třeba ověřit, zda je pozemek právně volný.“
V tomto případě probíhalo restituční řízení a o prodeji pozemku bylo možno začít jednat až po jeho ukončení. „Skutečnost, že probíhaly takto dlouho restituce, jde bohužel na vrub zcela státu, který měl jednat daleko rychleji a tyto restituce vypořádat dříve,“ hodnotí dále JUDr. Jaroslava Šafránková.
Zjištěná vs. obvyklá cena
„Pokud jde o znalecký posudek, takzvaná zjištěná cena je pouze cenou administrativní, používá se například v některých případech pro účely daňové. V případě prodeje, a to i když je prodávajícím stát, se musí vycházet z ceny obvyklé,“ říká Ombudsmanka Blesku s tím, že je třeba zvážit, zda znalec vzal dostatečně v potaz skutečnost, že na pozemku stojí již budova a že jestliže se prodává pouze pozemek, musí to zákonitě ovlivnit cenu. „Budova fakticky tento pozemek znehodnocuje,“ uvažuje Šafránková.
Co dál? Paní Kašparovská může zvážit vyhotovení jiného znaleckého posudku, který přezkoumá, zda tento posudek dostatečně správně vycházel ze skutečného stavu, a případně stanoví cenu, která bude odpovídat tomu, že se jedná o převod pozemku pod nemovitostí. „Nicméně je otázkou, jestli znalec opravdu dojde k odlišné ceně nemovitosti, a je také otázkou, jestli znalecký posudek bude stát akceptovat. Takovou povinnost bohužel nemá,“ uzavřela Šafránková.
Pomoc od starostky, stopka od ministryně
Celá situace je pro rodinu psychicky nesmírně vyčerpávající. Pomoct osmi rodinám s pozemky se pokusila i starostka obce Magda Hladíková, která po neúspěšném jednání s ÚZSVM napsala i na ministerstvo financí. „Tito obyvatelé převážně pracovali v bývalém zemědělském družstvu, které vybudovalo rodinné domy typu OKAL. Rodiny se tam v roce 1987 a 1988 nastěhovaly a roky o tyto domy pečovaly,“ píše v dopise starostka obce Magda Hladíková. Ministryně financí Alena Schillerová ale do prodeje státních pozemků odmítla zasáhnout s tím, že je vše v souladu se zákonem.
„Vzhledem k výše uvedenému mi nezbývá než vlastníkům rodinných domů doporučit, aby svůj zájem o pozemky opakovaně zvážili, neboť nelze předpokládat snižování kupních cen,“ uvedla Schillerová. V opačném případě stát pozemky nabídne v aukci, kde sice místním zůstane předkupní právo, ale cena se pravděpodobně nesníží.
POTŘEBUJETE POMOC ČI RADU OMBUDSMANA BLESKU?
NAPIŠTE NÁM SVÉ PŘÍBĚHY
Na adresu redakce: Blesk OMBUDSMAN, náměstí Marie Schmolkové 3493/1, 100 00 Praha 10-Strašnice nebo na e-mailovou adresu: ombudsman@cncenter.cz Nezapomeňte připsat také svoje telefonní číslo.
Podmínkou je zveřejnění vašeho příběhu v deníku Blesk a reportáže na Blesk.cz!
Prosíme čtenáře, aby nám nezasílali originály dokumentů – vzhledem k množství je nemůžeme vracet. Upozorňujeme na to, že jednotlivé příběhy redakce sama vybírá dle uvážení.
