Majetkový úřad potvrdil, že ho městská část kvůli možnému odkoupení zámku kontaktovala. „ÚZSVM obdržel žádost městské části Praha 6 o možný přímý prodej areálu zámku Veleslavín. ÚZSVM v současné době žádost městské části vyhodnocuje. O dalším postupu budeme informovat,“ řekla mluvčí úřadu Michaela Tesařová.
ÚZSVM se pokouší zámek prodat od předloňského listopadu. V žádné z deseti zatím uskutečněných aukcích nikdo neučinil příhoz, poslední se konala koncem loňského roku. Zábranský uvedl, že podle informací od Prahy 6 je úřad s ohledem na dosavadní potíže s jejím prodejem ochoten městu památku prodat napřímo.
Město se státem v minulosti jednalo o bezplatném převodu zámku nebo jeho zařazení do některé z větších majetkových směn, ani jedno se však neuskutečnilo. Zábranský pak při prvních dražbách uvedl, že požadovaná cena je s ohledem na nutné investice do areálu příliš velká. „Teď se to dostalo na tu hranici, o které mluvím od začátku, že by mi to dávalo smysl,“ řekl nyní.
O odkupu městem podle něj bude potřeba přesvědčit především zástupce koalice Spolu, na čemž budou pracovat i jejich straničtí kolegové z vedení Prahy 6. Ta odkup areálu prosazuje dlouhodobě a podle Zábranského je ochotná i zámek od města převzít a postupně jej se zapojením soukromého sektoru zrekonstruovat. Nyní jej má v bezplatné výpůjčce. Radní dodal, že celkové náklady na revitalizaci areálu podle odhadů přesáhnou miliardu korun.
Další krok na trati z Prahy na letiště: Tunel mezi Dejvicemi a Veleslavínem má kladné stanovisko EIA
Druhou možností by bylo, aby si zámek ponechalo město podobně jako jiné v minulosti převzaté nemovitosti, jako jsou karlínská kasárna nebo budova bývalého žižkovského nákladového nádraží. Zábranskému nicméně dává smysl svěřit památku Praze 6, která o to má zájem, je to pro ni důležité téma a zároveň je to silná městská část, která by dokázala sehnat peníze na rekonstrukci. „Jestli je městská část ochotná tohle na sebe vzít, tak bych je podpořil tím, že město zaplatí odkup,“ dodal radní.
Zámek Veleslavín s historickým parkem se rozkládá na třech hektarech a pochází přibližně z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. V první polovině 20. století sloužil jako neurologické sanatorium, které založili Leo Kosák a jeden z objevitelů Alzheimerovy choroby Oskar Fischer. Léčily se tam například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská.
