Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff označil ruského prezidenta Vladimira Putina při středečním projevu za „humanistu“. Ruského vůdce pochválil v souvislosti s propuštěním jednoho zadržovaného Američana. Slova zazněla v době, kdy Rusko pokračuje ve válce proti Ukrajině. Pouhé dva dny předtím zasáhl ruský dron zaplněný park ve městě Nova Vodolaha v Charkovské oblasti. Zabil šest lidí, včetně kojence v kočárku. Mezi zraněnými byly také děti. Kyiv Post připomněl deset případů, které dávají slovu „humanista“ poněkud jiný význam.
„Humanista“ Putin. Mrtvé děti, popravy a mučení: 10 hrůz, které Rusové napáchali na Ukrajině
1.Buča: Zastřelení civilisté, někteří se svázanýma rukama
Když se ruské jednotky na konci března 2022 stáhly z města Buča nedaleko Kyjeva, zůstala po nich těla civilistů ležící na ulicích, dvorech i uvnitř budov. Některé oběti byly zastřeleny z bezprostřední blízkosti. Jiné měly ruce svázané za zády.
Organizace Human Rights Watch zdokumentovala 16 případů zjevně nezákonného zabití civilistů, včetně devíti poprav bez soudu. Její vyšetřovatelé zkoumali svědecké výpovědi, fotografie i fyzické důkazy. Serhij Maťuk, zaměstnanec místní pohřební služby, organizaci řekl, že od začátku ruské invaze sesbíral z ulic Buči přibližně 200 těl. Odhadoval, že asi 50 nalezených obětí mělo svázané ruce. Některá těla podle něj nesla známky mučení.
V dětském táboře, který ruská armáda využívala jako základnu, našli vyšetřovatelé ve sklepě pět mužů v civilním oblečení. Čtyři z nich měli ruce spoutané za zády plastovými páskami. Na jedné ze stěn byly krvavé skvrny. OSN později zdokumentovala 73 zabitých civilistů během ruské okupace Buči a prověřovala dalších 105 podezřelých úmrtí.
Rusko odpovědnost za zabíjení civilistů odmítlo a důkazy označilo za zinscenované. Nezávislí vyšetřovatelé však zdokumentovali konkrétní případy zabití i důkazy odpovídající popravám bez soudu.
2.Mariupol: Divadlo plné lidí se změnilo v hrobku
V březnu 2022 uvázly v obléhaném Mariupolu tisíce civilistů, zatímco ruské jednotky město ostřelovaly a bombardovaly. Docházely potraviny i voda, přestávala fungovat elektřina a vytápění. Rodiny se ukrývaly ve sklepích a budovách, o nichž doufaly, že jim poskytnou bezpečí.
Jedním z takových útočišť se stalo mariupolské činoherní divadlo. Uvnitř přespávali civilisté včetně dětí. Před budovou byly velkými písmeny napsány nápisy „ДЕТИ“, tedy „DĚTI“, aby bylo i ze vzduchu zřejmé, kdo se uvnitř nachází. Dne 16. března ruský letecký útok velkou část divadla zničil.
Agentura AP následně útok podrobně zrekonstruovala na základě rozhovorů s přeživšími, fotografií, videozáznamů, plánů budovy a trojrozměrného modelu. Její vyšetřování dospělo k závěru, že při bombardování zahynulo přibližně 600 lidí. Přesný počet obětí však zůstává neznámý.
3.Mariupolská porodnice: Matka ani její dítě nepřežily
9. března 2022 zasáhl ruský letecký útok porodnici a dětskou nemocnici v Mariupolu. Fotografie pořízené fotografem agentury AP Jevhenijem Maloletkou zachytily záchranáře, kteří na nosítkách odnášeli zraněnou těhotnou ženu z trosek budovy. Měla bledý obličej, zakrvácené oblečení a jednu ruku položenou na břiše.
Ženu převezli do jiné nemocnice. Lékaři zjistili, že má rozdrcenou pánev a vážně poškozený kyčelní kloub. Císařským řezem přivedli na svět její dítě, které však nejevilo známky života.
Po více než třiceti minutách resuscitace se lékařům nepodařilo zachránit ani matku. Nepřežila tedy ani jedna z nich.
Další těhotnou ženou, kterou fotografové po útoku zachytili, byla blogerka Mariana Vyšeghirská. V puntíkovaném pyžamu sestupovala po schodech pokrytých troskami. Následující den porodila dceru. Ruští představitelé tvrdili, že nemocnici obsadily ukrajinské jednotky, a fotografie obětí označovali za zinscenované.
4.Ukrajinské děti odvlečené do Ruska
V březnu 2023 vydal Mezinárodní trestní soud zatykače na Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Důvodem bylo podezření ze spáchání válečných zločinů spočívajících v nezákonných deportacích a přesunech ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Nejde přitom pouze o to, že děti překročily státní hranici. Vyšetřovatelé zdokumentovali případy dětí oddělených od rodičů nebo zákonných zástupců, odvezených z okupovaných oblastí a umístěných do ruských institucí či pěstounských rodin. Některé byly vystaveny snahám o změnu své národní identity.
Okolnosti jednotlivých případů se liší. Některé děti byly převezeny z ústavů, jiné přímo z okupovaných obcí. V dalších případech se jejich příbuzní dlouhodobě snaží zjistit, kde děti jsou, a dostat je zpět domů. Každý případ vyžaduje samostatné dokazování.
5.Kachovská přehrada: Záplavy pohltily domy i celé vesnice
6. června 2023 vedlo zničení Kachovské přehrady na řece Dněpr k rozsáhlým záplavám na jihu Ukrajiny. Voda zaplavila domy, ulice i zemědělskou půdu a tisíce obyvatel musely opustit své domovy. Počet obětí zůstává sporný a neúplný. Ukrajinské úřady oznámily nejméně 34 mrtvých na území pod svou kontrolou.
Vyšetřování agentury AP odhalilo důkazy, podle nichž se jen v Ruskem okupovaném městě Olešky mohlo utopit 200 až 300 lidí. To je mnohem více, než uváděly ruské okupační úřady.
OSN uvedla, že nemohla plně posoudit následky katastrofy na okupovaných územích, protože jí Rusko odmítlo umožnit přístup. Záplavy navíc poškodily zdroje pitné vody, zavlažovací systémy a způsobily rozsáhlé ekologické škody.
6.Ochmatdyt: Děti musely utíkat z nemocnice zasažené raketou
8. července 2024 zasáhla ruská raketa kyjevskou dětskou nemocnici Ochmatdyt, největší pediatrické zdravotnické zařízení na Ukrajině. Útok zničil toxikologický pavilon, v němž se léčily děti, včetně pacientů podstupujících hemodialýzu.
Pacienti i zdravotnický personál museli být evakuováni. Lékaři a dobrovolníci prohledávali trosky, zatímco rodiče se snažili dostat své děti do bezpečí. Podle ukrajinské vlády se v době útoku v nemocnici nacházelo 627 dětí.
Pacienti vyžadující neodkladnou péči byli přemístěni ven. Některým zdravotníci poskytovali ošetření přímo na lavičkách, zatímco záchranné týmy pracovaly mezi troskami. Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině útok vyšetřovala a uvedla, že důkazy ukazují na přímý zásah ruskou střelou s plochou dráhou letu Ch-101.
Rusko popřelo, že by útočilo na civilní zařízení. Útok poškodil nemocnici, jejíž pacienti už předtím trpěli vážnými nemocemi nebo zraněními. Některé děti musely pokračovat v léčbě uprostřed zkázy a nejistoty spojené s evakuací.
7.Ruské zajetí: Elektrické šoky, bití a tragédie v Olenivce
Ukrajinští váleční zajatci, kteří se vrátili z ruského zajetí, popisovali bití, elektrické šoky, sexuální násilí, vyhrožování popravou i fingované popravy. OSN zdokumentovala rozsáhlé mučení a špatné zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci drženými Ruskem.
V rozhovorech zveřejněných v březnu 2024 téměř každý ukrajinský zajatec dotazovaný pozorovateli OSN uvedl, že byl mučen. Více než polovina vypověděla, že zažila sexuální násilí.
K jednomu z nejtragičtějších incidentů došlo v noci z 28. na 29. července 2022 v trestanecké kolonii nedaleko Olenivky v okupované Doněcké oblasti. Výbuch v baráku, kde byli drženi ukrajinští váleční zajatci, zabil podle Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině nejméně 50 lidí a dalších 151 zranil. Rusko obvinilo Ukrajinu a tvrdilo, že budovu zasáhla raketami ze systému HIMARS. OSN však dospěla k závěru, že výbuch raketa HIMARS nezpůsobila.
Přesný typ zbraně ani místo, odkud útok přišel, se vyšetřovatelům nepodařilo určit. Jedním z důvodů bylo, že jim ruské úřady odmítly umožnit přístup a místo nebylo zachováno pro nezávislé vyšetřování. OSN rovněž zjistila, že zraněným zajatcům nebyla včas poskytnuta lékařská pomoc.
Někteří podle dostupných svědectví vykrváceli, zatímco čekali na ošetření. Přeživší byli převezeni do nemocnic až po několika hodinách. Úplné okolnosti výbuchu ani odpovědnost za úmrtí dosud nebyly objasněny.
V únoru 2026 zveřejnil server Kyiv Post svědectví bývalého ukrajinského válečného zajatce, který popsal mučení, fingované popravy a dva roky strávené bez slunečního světla. V květnu 2026 pak informoval o ukrajinském dokumentačním projektu, který identifikoval téměř 200 míst zadržování a shromáždil důkazy o týrání.
Mučení a kruté zacházení s válečnými zajatci zakazuje mezinárodní humanitární právo. Zajatci musí být chráněni před násilím a nesmí jim být odpírána nezbytná lékařská péče.
8.Popravy ukrajinských válečných zajatců
Ukrajinští vojáci byli zastřeleni i poté, co se vzdali. Některé popravy zachytily drony a záznamy následně zkoumali vyšetřovatelé. V říjnu 2024 se objevily záběry zachycující popravu 16 ukrajinských vojáků, kteří se vzdali v Pokrovském okrese Doněcké oblasti.
Video podle dostupných informací ukazovalo ruské vojáky, kteří zahájili palbu na muže poté, co vyšli ze zákopu a seřadili se. Ukrajinský generální prokurátor případ tehdy označil za největší zaznamenanou hromadnou popravu tohoto druhu na frontě.
V dalším případě organizace Human Rights Watch analyzovala záběry z dronu pořízené poblíž obce Ivanivske v Doněcké oblasti. Video zachycovalo ukrajinské vojáky, kteří vyšli z úkrytu, odložili část ochranného vybavení a lehli si obličejem k zemi. Ruští vojáci na ně následně začali střílet.
Podle Human Rights Watch byli při incidentu zabiti nejméně tři vojáci, kteří se zjevně vzdali. Organizace zdokumentovala také několik dalších případů pravděpodobných poprav ukrajinských vojáků pokoušejících se vzdát.
Zabíjení pokračovalo i v dalších letech. 12. dubna 2026 oznámili ukrajinští vojenští představitelé, že ruské jednotky zajaly a popravily čtyři ukrajinské vojáky poblíž obce Veterynarne v Charkovské oblasti. Ukrajinské úřady případ začaly vyšetřovat jako válečný zločin.
Také Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině zaznamenala prudký nárůst hlášených poprav. Ve zprávě pokrývající období od konce srpna 2024 do května 2025 uvedla, že eviduje věrohodná obvinění z popravy 106 ukrajinských vojáků zajatých ruskými silami.
OSN obvinění posuzovala na základě videozáznamů, fotografií a svědeckých výpovědí. Od začátku ruské invaze ověřila 88 případů poprav osob, které se již neúčastnily bojů. Další případy nadále vyšetřovala.
Podle válečného práva musí být vojáci, kteří se vzdají nebo již nejsou schopni bojovat, chráněni. Popravy zajatých či vyřazených bojovníků jsou zakázány a mohou představovat válečný zločin.
9.Drony Šáhid: Rusko je vybavuje ještě ničivějšími hlavicemi
Rusko opakovaně upravuje své útočné drony Šáhid íránské konstrukce. Mezi změny patří i používání různých typů bojových hlavic. Vyšetřování agentury AP potvrdilo, že Rusko začalo proti Ukrajině nasazovat upravené útočné drony vybavené termobarickými hlavicemi.
Podle zjištění agentury montuje výrobní závod v Alabuze v ruském Tatarstánu tyto ničivé nálože do íránsko-ruských dronů Šáhid nejméně od léta. Termobarické hlavice vytvářejí při explozi extrémní žár a tlakovou vlnu. Tříštivé hlavice zase při výbuchu rozmetávají do okolí kovové úlomky. Následky závisí na konkrétní zbrani, místě výbuchu a přítomnosti lidí v okolí.
Tříštivé hlavice mohou zasáhnout kovovými střepinami rozsáhlé okolí, zatímco termobarické zbraně způsobují těžká zranění tlakovou vlnou a vysokou teplotou. Pokud takové zbraně dopadnou do obydlených oblastí, mohou být civilisté zasaženi i ve značné vzdálenosti od samotného místa výbuchu.
10.Obytné čtvrti pod palbou: Od východu až po západ Ukrajiny
Ruské raketové a dronové útoky každodenně zasahují obytné domy a civilní čtvrti po celé Ukrajině. Od měst v blízkosti frontové linie na východě až po obce na západě země.
Rozsah útoků a počet zabitých lidí jsou natolik vysoké, že není možné všechny incidenty vyjmenovat v jediném článku. Podle údajů ukrajinských orgánů činných v trestním řízení bylo od začátku rozsáhlé ruské invaze do června 2026 zaznamenáno nejméně 17 596 zabitých civilistů, včetně 705 dětí. Ani tato čísla však nejsou úplná.
Jen v Mariupolu ukrajinské úřady zdokumentovaly 12 500 konkrétních civilních obětí. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že podle ukrajinských odhadů může skutečný počet zabitých ve městě dosahovat přibližně 20 000. Celkový počet civilistů zabitých během války na Ukrajině zůstává neznámý.
- Související
Témata:
