Nekončící ruské barbarství: Okupanti popravili vzdávající se vojáky. Hrůzu zachytilo video
V nedávné době se objevily mrazivé důkazy o brutální popravě dvou ukrajinských válečných zajatců ruskými vojáky. Záběry z dronu jasně ukazují válečné zločiny, jichž se okupanti na ukrajinských vojácích dopustili, informoval deník Daily Mail.
Dva vzdávající se ukrajinští zajatci krčící se v zákopu byli zabiti asi devíti výstřely vypálenými ruskými vojáky poblíž obce Robotyne v Záporožské oblasti. K chladnokrevné vraždě došlo pravděpodobně minulý měsíc, záběry se však dostaly na veřejnost až nyní.
Záporožská oblastní prokuratura zahájila vyšetřování ve věci porušování válečných konvencí a úkladné vraždy ze strany invazních ruských jednotek. Střelbu vyšetřuje ukrajinská bezpečnostní služba SBU. Předpokládá se, že ruští vojáci na videu pocházejí ze 70. motostřeleckého pluku, který je již vyšetřován kvůli předchozímu vraždění válečných zajatců.
„Zabíjení válečných zajatců je hrubým porušením Ženevských konvencí a je považováno za závažný mezinárodní zločin,“ uvádí se v ukrajinské zprávě reagující na znepokojivé záběry.
Ukrajina již dříve tvrdila, že ruské síly mají od svých velitelů rozkaz zabíjet zajaté vojáky. Minulý měsíc byla na kapotu ukořistěného obrněného vozidla Kozak-2 umístěna uříznutá hlava zajatého ukrajinského vojáka.
„Je to strašné barbarství, které nemá v 21. století místo. Jde o další potvrzení toho, že válečné zločiny agresora nejsou ojedinělými případy, ale spíše součástí plánované politiky ruského režimu. Tyto zločinné rozkazy vydávali velitelé praporů a rot okupačních sil. Nenecháme tyto zločiny bez trestu. Vyzývám celý civilizovaný svět, aby teroristické Rusko izoloval a potrestal,“ prohlásil tehdy ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin.
Stálá základna 70. motostřeleckého pluku se nachází v ruském regionu Čečensko, v jehož čele stojí blízký Putinův spojenec Ramzan Kadyrov. Ukrajinská vojenská rozvědka GUR odhalila totožnost několika vojáků jednotky, kteří se údajně podíleli na popravách zajatých vojáků.
„Tito ruští váleční zločinci mohou být také zapojeni do vraždy několika dalších ukrajinských válečných zajatců z května 2024. Svědčí o tom zejména rádiové odposlechy rozhovoru mezi dalšími okupanty a 70. plukem ruských ozbrojených sil, během něhož jeden z jejích velitelů nařídil svým podřízeným zastřelit ukrajinské vojáky,“ stojí v prohlášení GUR.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
