Markrabě Jan Jindřich stál u zrodu lucemburské Moravy a z Brna vytvořil významné středověké centrum. V historickém povědomí zůstal ve stínu svého syna Jošta (1351 až 1411), který na přelomu 14. a 15. století patřil k nejvlivnějším evropským politikům a krátce před svou smrtí byl zvolen i římským králem.
„Jan Jindřich zvyšoval počet hradů, měst i městeček v držení markraběte a významně přispěl k proměně Brna v rezidenční centrum rodu," uvedl archivář a historik Stanislav Bárta.
Iluminované kodexy
Unikátnost výstavy spočívá v důrazu na písemné památky. Návštěvníci uvidí v 16 vitrínách rukopisy, listiny i kolekci mincí z tehdejších moravských mincoven.
K nejzajímavějším exponátům iluminované rukopisy jako je Kodex Jana z Gelnhausenu či Památná kniha olomoucká s vyobrazením Karla IV., Václava IV. a Jošta. Expozici doplňují také dvě podobizny Jošta a olověná rakevní destička, která podle Bárty potvrzuje pravost ostatků uložených v jeho hrobě.
Výstava vznikala dva roky za účasti studentů a odborného týmu z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví filozofické fakulty Masarykovy univerzity. navšítivit ji můžete do 15. listopadu v Moravském zemském archivu na Palachově náměstí, vstup je volný.
Bratr Karla IV.
Jan Jindřich Lucemburský (1322 až 1375) byl mladším bratrem císaře Karla IV. (1316 až 1378). Bratři mezi sebou měli harmonický vztah, což bylo na dobu středověku a neustálých bojů i v rámci rodiny o moc, nezvyklé. Od roku 1349 až do své smrti spravoval a rozvíjel Moravské markrabství. Pohřben je v brněnském kostele sv. Tomáše. Jeho nejstarším synem a nástupcem se stal markrabě Jošt Lucemburský .
VIDEO: Výstava o Přemyslovcích, která probíhala v Národním muzeu v Praze.
