Pozor na otravy houbami: Táta osmažil Adamovi muchomůrku zelenou
Houbařská sezona vrcholí a s ní jdou ruku v ruce otravy houbami. Kromě muchomůrky zelené mohou být nebezpečné také další druhy. Pavučinec plyšový může poškodit ledviny a příznaky otravy se mohou objevit až po týdnech. Rizikem jsou navíc i špatně skladované jedlé houby nebo houby uložené v mrazáku.
Houbařská sezona je v plném proudu a v českých lesích čekají na houbaře doslova žně. S bohatou úrodou ale ruku v ruce přichází také otravy houbami. Loni skončilo v českých nemocnicích 184 lidí a nejméně dva z nich zemřeli. Některé otravy přitom mohou být zrádné. První příznaky se objeví až mnoho hodin po jídle. Největším strašákem je muchomůrka zelená, která může člověku během několika dnů odrovnat játra i ledviny.
Muchomůrka zelená
Muchomůrce zelené se přezdívá klobouk smrti. Nebezpečná je mimo jiné proto, že si ji lidé mohou splést s oblíbenými jedlými houbami, například žampionem nebo bedlou. Zákeřnost této houby spočívá v tom, že po jejím snědení nemusí člověk dlouhé hodiny vůbec nic cítit. První potíže se obvykle objeví až za šest až dvanáct hodin. Přichází silný průjem, zvracení a bolesti břicha. Člověk si přitom nemusí spojit problémy s houbami a může si myslet, že má střevní virózu nebo třeba zánět slepého střeva.
Nejbrutálnější ale je, co přijde potom. Po období extrémních zažívacích potíží se totiž může stav na chvíli zlepšit. Neznamená to ale, že je člověk z nejhoršího venku. Právě naopak. V této době může jed dál ničit jeho organismus. „Toxin napadá játra a ledviny. Čtyři až sedm dnů po požití se může rozvinout akutní selhání jater a akutní selhání ledvin. Může poškodit i slinivku nebo srdce,“ upozorňuje doc. Eva Kieslichová z IKEMu. Včasné rozpoznání otravy je zásadní. V některých případech může včasná léčba zabránit selhání jater a zachránit život. Někdy je ale poškození tak vážné, že pacient potřebuje transplantaci jater.
Otrávil vlastního syna
Odstrašujícím příkladem je příběh pan Miroslava a jeho syna Adama. Ti se společně otrávili muchomůrkou zelenou. Rodina si tehdy přinesla košík hub. Mezi nimi byla i houba, kterou považovali za bedlu. Miroslav ji osmažil a dal synovi. Naštěstí ji přesolil a Adam ji nesnědl celou. Zbytek porce proto dojedl otec. Zatímco Miroslav měl pouze zažívací problémy, jeho malý syn zkolaboval. Do pražského IKEMu se dostal až ve chvíli, kdy mu začala selhávat játra.
„Byli jsme původně ve dvou jiných nemocnicích, já jsem nakonec podepsal revers a začal jsem shánět pomoc jinde. Ani v IKEM jsme ale dobré zprávy nedostali. V podstatě nás připravovali na to, že to Adam nezvládne. Byly to nejhorší chvíle mého života,“ popsal otec boj o život. Po čtyřech dnech intenzivní léčby ale přišla naděje. Adamův stav se začal pomalu zlepšovat a nakonec se podařilo jeho játra zachránit. Dnes je chlapec zdravý, sportuje a po otravě nemá žádné následky. Na houby ale prý už nikdy nesáhne.
Nespoléhejte na aplikace
Nebezpečná ale není jen muchomůrka zelená. Pozor si houbaři musí dát také na muchomůrku červenou, tygrovanou nebo zákeřný pavučinec plyšový. U něj se otrava se může projevit až po dnech či týdnech a vážně poškodit ledviny. Rizikové jsou také houby uložené v mrazáku, nakrájené či sušené. Otrávit se lze dokonce i jinak jedlými houbami, pokud byly nevhodně skladované.
Odborníci radí sbírat jen houby, které člověk bezpečně pozná, a nespoléhat slepě na mobilní aplikace. Naopak fotografie úlovku mohou při případné otravě pomoci mykologům určit druh houby. Při podezření na otravu je nutné co nejdříve kontaktovat lékaře nebo Toxikologické informační středisko a uchovat případné zbytky hub, jídla, odkrojky či zvratky. Léčba otrav se v posledních desetiletích zlepšila, přesto mohou některé otravy stále skončit těžkým poškozením zdraví nebo smrtí.






















Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.