Mladí čápi v nesnázích: Narážejí do budov a končí v drátech
Mladí čápi právě opouštějí hnízda a učí se létat. Nezkušenost v krajině plné budov a drátů ale mnohé z nich dostává rovnou do péče záchranářů.
První let z rodného hnízda může pro mladého čápa skončit během několika okamžiků. Ptáci v těchto týdnech po celém Česku zkoušejí létat bez pomoci rodičů a musí se vyrovnat nejen s vlastní nezkušeností. Čeká na ně krajina plná elektrického vedení, budov a dalších překážek.
Jen během července a prvních srpnových dnů přijala Národní síť záchranných stanic koordinovaná Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) 36 čápů. Sedm výjezdů k poraněným ptákům připadlo jen na první srpnový víkend.
První let je zkouškou
Mladí ptáci zatím nedokážou tak dobře odhadovat vzdálenost ani rychle reagovat na překážky. V zastavěných oblastech se jim proto může nezkušenost stát osudnou.
Zraněním přitom problémy nekončí. Někteří čápi potřebují operaci a poté týdny péče. Ve stanici musí dostat dostatek prostoru, aby znovu získali kondici, naučili se létat a dokázali si sami najít potravu.
„Mnohdy je třeba provést chirurgický zákrok, následně je nutné čápa umístit do rozměrné voliéry, kde se rozlétá a naučí se samostatně obstarávat potravu, což dále zvyšuje celkové náklady,“ popsala pro server Profit Online Marta Kroča Bryndová z ČSOP.
Náraz do domu i past z asfaltu
S následky prvních nepovedených letů se záchranáři setkávají napříč republikou. V Jičíně například mladý čáp narazil do budovy. Když k němu dorazili pracovníci záchranné stanice Huslík, pták byl apatický a nedokázal se postavit.
Kuriózní, ale velmi nebezpečný případ řešila stanice Pasíčka ve Zdechovicích na Pardubicku. Čapí mládě tam během horkých dnů uvázlo v rozteklé asfaltové směsi na silnici. Po rychlé pomoci nálezců následovalo náročné čištění peří ve stanici.
Jak nebezpečné může být pro čápy elektrické vedení, ukázal také loni případ čápa Josefa z Rychnovska. Po zásahu elektrickým proudem zůstal bezvládně ležet ve vysoké trávě u sloupu. Zachránila ho vysílačka připevněná na jeho těle. Když přestala hlásit pohyb, Libor Šejna ze Záchranné stanice živočichů Makov vyrazil Josefa hledat. Našel ho ještě živého a čáp dostal šanci na záchranu.
Za potravou musejí dál
Nebezpečí podle ochránců zvyšují také změny krajiny. Čápům vyhovují mokré louky, tůně, pastviny a pestré zemědělské oblasti, kde snadno najdou potravu. Když podobná místa vysychají nebo mizí, ptáci musí létat dál.
S každým delším letem přitom roste šance, že se dostanou mezi budovy, průmyslové haly nebo elektrické vedení. Zvlášť nebezpečné jsou podobné překážky v bezprostředním okolí hnízd, kde se nezkušená mláďata pohybují krátce po prvním vzletu.






















A to ještě nestojí vrtule!!! 👎