Podle mluvčí Pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy Petry Fischerové byla situace horší během první vlny veder, kdy přijímali až 100 zvířecích pacientů denně. Během tohoto týdne je to mezi 40 až 45. I to je ale významně více než obvykle. „Během jediného týdne od pátku 26. června do čtvrtka 2. července jsme přijali rekordních 578 zvířat. Současné období veder je prozatím o malinko klidnější, ale stále denně přijímáme desítky pacientů, v týdnu od 27. do 31. 7. jsme přijali 189 živočichů,“ uvedla mluvčí pro Blesk s tím, že mimo sezónu na stanici přijmou okolo 10 živočichů za den.
Nejčastěji jde o mláďata rorýsů, jiřiček, sýkor nebo veverek. „Stále se k nám dostávají dehydratovaná mláďata, ale i vysílení dospělci a další živočichové s různými zraněními,“ popisuje mluvčí. V zoufalé situaci se nachází především mláďata, která se sama nedokážou pohybovat. „Stává se, že pokud je hnízdo umístěno ve fasádě nebo tak, že na něj svítí slunce, mláďata kvůli neúnosnému horku z hnízda vyskočí,“ říká Petra Fischerová.
Z hnízda takto vyskočil například malý sameček veverky, kterému v záchranné stanici dali jméno Benji. „Pravděpodobně vlivem extrémně vysokých letních teplot předčasně opustil hnízdo a sám by bez pomoci neměl šanci přežít. Benji je zatím odkázaný na domácí péči, která je časově velmi náročná. Každé čtyři hodiny dostává speciální mléko určené pro mláďata. Jak roste a přibývá na váze, postupně se zvyšuje i jeho krmná dávka, aby měl dostatek energie pro správný vývoj a růst,“ popisuje vedoucí záchranné stanice Veronika Kraslová.
Až Benji postupně zesílí, přejde na pevnou stravu. Místo mléka semena, ořechy a další složky jídelníčku, které veverky nacházejí ve volné přírodě. „Součástí odchovu je také postupné omezování kontaktu s lidmi. Potřebuje si zachovat přirozenou plachost a naučit se být samostatný, aby mohl být po dokončení odchovu vypuštěn zpět do přírody jako zdravá a zcela divoká veverka,“ dodává vedoucí stanice.
Ptáci v ohrožení
Nejhůře jsou na tom ptačí druhy, které si staví hnízda přímo na fasádách domů. Ty jsou totiž často vystavené přímému slunci. „Ohrožená jsou i hnízda na stromech, pokud jsou vystavena přímému slunci. Kvůli horku vyskakují z hnízd například i mláďata veverek,“ vysvětluje mluvčí.
Živočichy ve městě ohrožuje i sucho. „V rozpáleném městě hledají volně žijící živočichové jen těžko vodu. Pro samice, které zrovna kojí mláďata, to může být kritické a může se stát, že je to zcela vyčerpá,“ říká mluvčí.
Zpříjemnit volně žijícím živočichům tyto parné dny může kdokoliv. Pražané podle mluvčí stanice určitě neudělají žádnou chybu, pokud pro ně rozmístí misky s vodou. „Ideální jsou velké mělké misky, například velké podmisky pod květináče. Vodu je potřeba denně měnit a misky čistit,“ radí mluvčí. Stejně tak pomůže i přikrmování v krmítkách. „Přikrmování a poskytování vody může zachránit životy mnoha zvířecím rodičům, kteří nebudou muset v horkém počasí překonávat větší vzdálenosti, aby sehnali dost potravy pro svá mláďata,“ dodává Petra Fischerová s tím, že se Pražané s případnou péčí o volně žijící živočichy mohou radit na informační lince 773 772 771.
„Prosíme, pokud najdete v přírodě zraněné nebo jinak handicapované zvíře, volejte vždy nejdříve do záchranné stanice a poraďte se, co dále. Většina divokých, volně žijících zvířat je chráněno zákonem a péče v domácích podmínkách je tedy nezákonná. Neodborná péče také může zvířeti ublížit a to například tak, že přilne k člověku natolik, že už ho není možné vypustit zpět do přírody,“ doplňuje vedoucí záchranné stanice Veronika Kraslová.
