Na první pohled září novým dřevem, z blízka jsou ale stále patrné i původní trámy, které přežily požár. Každý z nich museli odborníci pečlivě očistit a posoudit, jestli ještě unese konstrukci. „Pokud byl trám v pořádku, očistili jsme ho ocelovými kartáči a vrátili zpátky do stavby. Ty poškozené jsme museli nahradit novými,“ popsal technický dozor stavby František Hlinovský. Kvůli špatnému stavu spodních trámů navíc musel být kostel rozebrán úplně celý. Po požáru dostal kostel také nové základy sahající téměř dva metry do hloubky. Při jejich budování navíc archeologové narazili na pozůstatky skleníků, které kdysi stály v Kinského zahradě.
Muž si do výdejních boxů objednával neplacené drahé zboží a vyzvedával ho páčidlem! Hrozí mu pět let
Po dokončení přejde kostel do správy Muzea Prahy. Jak přesně bude fungovat, se ještě řeší. „Chceme, aby kostel znovu ožil a byl přístupný veřejnosti. Zároveň ale bude lépe zabezpečený, aby se už neopakovalo to, co vedlo k požáru,“ řekl pražský radní pro kulturu Tomáš Slabihoudek. Podle něj by se památka měla veřejnosti otevřít už letos na podzim.
Oheň ho málem zničil
Dřevěný kostel zachvátil požár 28. října 2020. Podle vyšetřování vznikl na severní straně stavby, kde si pod střechou pravděpodobně dělali večeři lidé bez domova. Oheň se během chvíle rozšířil do celé konstrukce. Dvě věže zcela zničil, třetí vážně poškodil.
Cestoval ve čtyřech vagonech
Chrám sv. archanděla Michaela vznikl v roce 1625 na dnešní Zakarpatské Ukrajině. Poprvé se stěhoval už v roce 1793, kdy ho obyvatelé prodali sousední obci Medvedivci. Do Prahy dorazil v roce 1929. Dělníci tehdy kostel rozebrali do posledního trámu, každý díl očíslovali a ve čtyřech železničních vagonech převezli do Kinského zahrady, kde ho znovu složili.
Schránka pro budoucnost
Do jedné z věží stavbaři při obnově uložili měděnou časovou schránku. Ukrývá fotografie z rekonstrukce, projektovou dokumentaci i pamětní listiny. Tubus je ukrytý přímo v konstrukci kostela a znovu ho objeví až některá z příštích generací.
Staví jako před 300 lety
Na obnově kostela tesaři používají stejné postupy jako jejich předchůdci před staletími. „Používají se čerstvé stromy. Žádné vysušené dřevo. Trám v sobě musí mít ještě mízu a vlhkost,“ vysvětlil Slabihoudek s tím, že mezi trámy se vkládá ovčí rouno. To obsahuje lanolin, který přirozeně odpuzuje hmyz. Modřínové šindele se také záměrně nenatřely. „Časem sice zešedne, ale uvnitř zůstane dřevo zdravé,“ dodal.
Víte, že…
Magistrát poskytl lesní pozemek s duby a buky, které se použily na rekonstrukci. Dřevo totiž musí být čerstvé.
