Tománková vedle Partie dva roky tajně studovala. Dcera málem nestihla její promoci
Moderátorka CNN Prima NEWS si vedle práce splnila svůj dlouholetý sen. Bez řečí a potichu vystudovala politologii na CEVRO univerzitě. Promovala s průměrem 1,18 – víkendy tak občas dělila mezi studia ve škole a studio televizní. V rozhovoru pro Blesk popisuje, proč se po letech vrátila do školních lavic, co jí studium dalo i proč málem nepřišla na její promoci dcera Ema.
Hlavní politické diskuse na všech televizích mají prázdninovou pauzu. Zatímco ČT vymýšlí nový formát debaty, televize Nova počítá i nadále se sobotním pořadem Za pět minut dvanáct s moderátorkou Bárou Divišovou a CNN Prima NEWS vsadí i v příští sezóně na svou hlavní hvězdu Terezii Tománkovou. Do studia se vrátí už poslední srpnový víkend. Do té doby zpovídají v neděli politiky její kolegové ze zpravodajství.
Terezie si zatím užívá pravidelné letní dny odpočinku. Blesk nedávno náhodou zjistil, že oblíbená moderátorka v minulých týdnech ve vší tichosti odpromovala. Vedle vyostřených hádek politiků tak čelila i nástrahám dálkového magisterského studia politologie. Blesku pak celé období, kdy ležela nejen ve scénářích k Partii, ale také ve skriptech, popsala v letním rozhovoru, který s ní natočil bývalý kolega Jakub Veinlich.
Blesk: Vedle Partie ses pustila do školy. Jak tě to napadlo?
Byl to impuls před dvěma lety. Říkala jsem si, že chci sama pro sebe ještě něco udělat a něco nového se naučit. Aby se ale člověk opravdu něco naučil, potřebuje disciplínu. Proto jsem na to šla oficiální cestou. Politikou se zabývám celý profesní život, tak jsem si řekla, že vystuduju politologii jako vědu. Připadalo mi to jako skvělý nápad, a tak jsem se přihlásila.
Politice se věnuješ téměř celý svůj profesní život. Je něco, co tě na ní při studiích překvapilo?
Ani ne. Spíš jsem se na parlamentní demokracii začala dívat jinýma očima. Člověk při studiu poznává i politické systémy v jiných zemích a uvědomí si, jak důležité je, aby fungovala pravidla. Demokracie je mnohem křehčí, než si často připouštíme.
Hodně mě bavilo také studium autoritářských a totalitních režimů. Najednou do sebe začaly zapadat souvislosti, které člověk v běžné novinářské práci tolik nevnímá.
Překvapilo mě ale samotné studium. Pořád platí, že nic neošidíte. Musíte číst, psát seminární práce, připravovat se na zkoušky a věnovat tomu čas. Bez toho to prostě nejde.
Co bylo nejtěžší?
Nejtěžší bylo najít čas. Do práce, rodiny a osobního života jsem musela přidat další velkou povinnost. Nakonec to ale nebylo tak náročné, jak jsem se obávala. Od semestru k semestru jsem všechno zvládla a jsem ráda, že jsem studium dokončila v nejbližším možném termínu. Nechtěla jsem nic odkládat.
S jakými známkami?
Průměr jsem měla asi 1,18.
Gratuluji.
Děkuji. Přiznám se, že jsem to nedělala kvůli známkám nebo diplomu. Dělala jsem to sama pro sebe. Samozřejmě mě potěšilo, když jsem měla u státnic áčka. Měla jsem radost, že jsem se to opravdu naučila. Nechtěla jsem si udělat ostudu ani sama před sebou, ani před firmou, pro kterou pracuju. Všichni věděli, že studuju, a o to víc jsem na sebe byla přísná.
Na škole tě ale všichni znali. Nebylo to svazující?
Vůbec ne. Všichni byli skvělí a přistupovali ke mně úplně stejně jako ke všem ostatním. Vedle dvacetiletých studentů jsem byla já, které bude za dva roky padesát, ale nikdo to neřešil. Měli jsme stejné úkoly a stejné povinnosti. Našla jsem si tam dobré přátele a bylo fajn zase po letech sedět ve škole.
Studovala jsi magisterský obor?
Ano. Měla jsem už bakalářský titul z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, takže jsem navázala magisterským studiem politologie. Musela jsem ale na začátku podstoupit nejdříve jakési diferenční zkoušky, abych mohla nastoupit ke studiu.
Studovala jsi také v době, kdy byla velmi tvrdá předvolební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny. Nepřemýšlela jsi, že to odložíš?
Vůbec. Rozhodla jsem se, že do toho půjdu, a věděla jsem, že bude záležet jen na mně, jak to zvládnu. Nad tím, jestli přijde volební kampaň nebo ne, jsem vlastně ani nepřemýšlela.
Nakonec jsi ale zvládla skloubit náročnou práci moderátorky, rodinu i studium. Co bylo nejtěžší?
Asi disciplína. Člověk musí opravdu dobře plánovat čas. Byly chvíle, kdy jsem měla pocit, že už toho je hodně, ale zároveň jsem věděla, proč to dělám. Nechtěla jsem to vzdát jen proto, že přišlo náročnější období.
Pomáhalo ti, že ses pohybovala denně v prostředí politiky a veřejného dění?
Určitě ano. Byla to obrovská výhoda, protože spoustu věcí, které jsme probírali ve škole, jsem si mohla okamžitě spojit s praxí. Politika pro mě nebyla jen teorie z učebnic, ale něco, co každý týden řeším v přímém přenosu.
Stalo se ti někdy, že jsi při moderování Partie využila něco, co ses dozvěděla při studiu?
Myslím, že člověk čerpá hlavně z toho, že si rozšiřuje obzory. Studium mi pomohlo některé věci lépe zasadit do souvislostí. Neznamená to, že bych přišla do studia a říkala si: tohle mám ze školy. Ale určitě mi to dalo větší jistotu v některých tématech.
Když ses po dvou letech postavila k promoci, co to pro tebe znamenalo, co se v tobě odehrávalo?
Byla jsem hlavně šťastná, že jsem to dokončila. A samozřejmě jsem na sebe byla pyšná. Ne proto, že bych si chtěla něco dokazovat, ale protože jsem věděla, kolik času a energie jsem tomu věnovala.
Bylo to nakonec náročné skloubit s prací moderátorky Partie?
Bylo. Ale člověk si musí nastavit nějaký řád. Nebylo to dálkové studium, ale denní. Na klasické denní studium bych samozřejmě chodit nemohla, ale univerzita umožňovala, že si člověk mohl rozvrh hodně přizpůsobit. Některé předměty byly povinné, některé volitelné, takže jsem si to mohla poskládat podle sebe.
Měla jsem třeba přednášky i o víkendech, někdy celou sobotu až do odpoledne. Ale zároveň jsem si vybírala předměty, které mě opravdu zajímaly. Chtěla jsem, aby to nebyla jen povinnost, ale aby mě to i bavilo a dávalo mi to smysl.
Takže teď už magistra Terezie Tománková. Jak ti to zní?
Ježiš, nevím. Asi jsi první člověk, který to takhle použil. Já jsem to fakt dělala hlavně proto, abych udělala něco pro sebe.
Mám ráda, když se člověk celý život něco učí. Jsem takový typ. Ale zároveň to vyžaduje velkou disciplínu a řád. I proto jsem se tím vlastně nikdy moc nechlubila.
Anatomie a promoce
Tvoje dcera Ema také studuje. Dokonce jste jeden rok studovaly společně.
Ano, my jsme vlastně jeden rok studovaly souběžně. Ema je na Druhé lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Letos dokončila první ročník.
A bylo to docela legrační, protože když mi oznámili termín promoce – 25. června – tak se jí úplně zalily oči slzami. Ona totiž měla ve stejný den velkou zkoušku z anatomie. Hrozilo, že nakonec na mou promoci ani nepřijde.
Nakonec to zvládla. Udělala anatomii, i když prý s jazykem na vestě, a nakonec stihla i mou promoci. Takže jsme to měly takhle hezky propojené.
Pomáhaly jste si nějak při studiu? Třeba s učením?
To vlastně ani nešlo. Ona má strašně těžkou školu, medicínu, takže si jela svůj příběh, a já zase svůj.
Já jsem se hlavně snažila být pořád podporující máma. To bylo asi to jediné, co jsem pro ni mohla udělat. Student medicíny je často zavřený doma nad knížkami nebo ve škole, takže člověk musí být hlavně oporou.
Říkala jsi, že se celý život ráda něco učíš. Takže uvažuješ, že by ses vrhla ještě do dalšího studia?
To vůbec nevím. Teď jsem krátce po promoci. Poslední Partii před prázdninami jsem měla v červnu a vrátíme se zase na konci srpna. Pomalu se proto připravuji na návrat. Navíc budou v říjnu opět volby, takže se ten kolotoč znovu rozjede. A pak teprve uvidím, jestli usednu ještě k nějakému učení.
Bude pokračovat i vaše vysílání z Bruselu nebo Štrasburku?
Určitě. Hned na začátku sezony znovu letíme do Bruselu a pokračujeme v našich evropských debatách. Je to projekt Tomáše Vojáčka, který je dnes šéfredaktorem našeho zpravodajství.
Děláme to pravidelně a poctivě, takže u toho zatím zůstáváme. A já jsem za to moc ráda.
I proto jsem si vlastně na Evropský parlament navázala diplomovou práci. Zabývala jsem se politickými frakcemi a přesuny politických stran a sil v rámci evropských frakcí.
Vycházela jsi při psaní diplomky i ze zkušeností z těch debat?
Vlastně ani ne. Byla to vědecká práce, která je od toho, co děláme v televizi, dost vzdálená. Ale tím, že to prostředí znám, znám lidi i fungování Evropského parlamentu, bylo pro mě to téma přirozené.
Myslím, že když si člověk vybírá téma závěrečné práce, měl by psát něco, co je mu blízké a co ho baví.
Jak ses za dokončené studium odměnila?
Ježišmarjá, já vlastně nevím. Dostala jsem hezké dárky od blízkých. Smála jsem se, kolik lidí si na mě vzpomnělo.
Ale největší odměnou byla asi dovolená. Na začátku července jsme všichni odjeli k moři, dokonce i s Emou. Po strašně dlouhé době jsme opravdu vypnuli. Neměli jsme žádné povinnosti a jen jsme odpočívali.
Byla to vlastně taková klasická dovolená, kterou jsme po tom všem potřebovali.
Partie se vrátí na obrazovky na konci srpna, co tě do té doby ještě čeká?
Ještě bych chtěla strávit čas s Emou a s mojí maminkou. A s manželem pojedeme někam na pár dní sami.
Kam, to vlastně nevím, protože to vybírá on. Mně je to v zásadě jedno. Hlavně že spolu budeme pár dní sami, protože během roku je to složité.
VÍTE, ŽE…
Partie patří mezi nejdéle vysílané politické pořady v Česku.
- Politická debata Partie patří mezi nejvýraznější pořady českých televizí zaměřené na politiku a veřejné dění.
- Pořad vznikl v roce 1998 na televizi Prima a postupně se stal jedním z hlavních míst televizních politických střetů.
- Tváří současné Partie je Terezie Tománková, která pořad vede od roku 2018. Dříve se střídala v moderátorské židli s tehdejším kolegou ze zpravodajství Tomášem Hauptvogelem.
- V minulosti moderovali Partii především muži: Petr Šimůnek, Milan Šíma a Jan Punčochář
- Dnes má Partie dvě hodiny – televize ji vysílá na svém hlavním kanále TV Prima i zpravodajském kanále CNN Prima NEWS.
Video se připravuje ...























V klimakteriu se stává mnoha ženám, že přibírají na váze. Není to nic neobvyklého.