Chtěla byt bezbariérový, ideálně v osobním vlastnictví a s garáží. Místo toho má byt družstevní s garážovým stáním, kam se jejich auto nevejde. „Makléřka mi tvrdila spoustu věcí. Prodávající byla navíc místopředsedkyní družstva, tak jsem jim oběma věřila každé slovo,“ vypráví Marta. Jenže po podpisu smluv a zaplacení milionů se to prý začalo sypat.
Past č. 1: Jiné stání pro auto
První šok přišel v garáži. Místo dostatečně širokého stání dostali úzké místo u sloupu. „Během prohlídky nám ukazovali úplně jiné místo, než které nám přidělili,“ tvrdí Marta. Když pak syn přijel s autem, které pořídil ošetřovatelce pro potřeby otce, zjistil, že se na místo nevejde. „Exmanžel má parkinsona, je téměr nepohyblivý, potřebovali jsme velké místo kvůli převozům,“ vysvětluje Marta. „Dorazilo mě, že stání navíc není součástí bytu, máme jen právo si ho pronajmout,“ dodává.
Past č. 2: Nemožný převod
Důležité pro paní Martu a jejího syna, který byt kupoval, byla možnost převodu do osobního vlastnictví. „Slibovali, že po zaplacení anuity nebude problém. I to se ale změnilo. Nikdy bychom nekupovali byt, který zůstane v družstevním podílu,“ zoufá si Marta.
Prodat ho bude mnohem těžší a finančně nevýhodné. „Může se stát, že bude muset někdo z nás do zařízení a v tu chvíli bude potřeba byt co nejdříve prodat,“ přemýšlí paní Marta, která je sama onkologickou pacientkou.
Past č. 3: Nábytek za odvoz
Ačkoliv inzerát měl slibovat zařízený byt, po podpisu rezervační smlouvy začala podle ní prodávající požadovat další peníze za starou pračku či sedačku. Rodina odmítla. Výsledek? V bytě zůstala jen kuchyň a poničený stůl s židlí, které musela paní Marta na vlastní náklady odvézt do sběrného dvora.
Dva nájmy a prázdný byt
Trochu nepochopitelně se do bytu, za který dal syn 8,8 milionu a částku splácí, paní Marta ani její exmanžel nenastěhovali. Oba i nadále bydlí každý ve svém podnájmu. Na bytě je navíc dosud nesplacená anuita v hodnotě 665 921 korun. „Jelikož má můj bývalý manžel Karel opravdu velké problémy s hybností a jezdí pravidelně na kontroly do nemocnice, potřebovali jsme parkovací místo, které vlastně nakonec nemáme. Za této situace je proto pro Karla lepší zůstat zatím ve starém bytě, z kterého má možnost dostat se před dům a v klidu nastoupit do přistaveného taxi. Před domem na frekventované Vršovické tato možnost není,“ objasňuje paní Marta.
Bytové družstvo: Převést byt nelze, pozemky nejsou naše
Paní Marta má v ruce písemné vyjádření místopředsedy představenstva, který jí vysvětlil, jak to s převodem do osobního vlastnictví je. „Převod družstevních bytů BDV 60 a 62 do osobního vlastnictví není v současné době možný a ani není plánován, a to zejména z důvodu nedořešených majetkoprávních vztahů k části pozemků pod naším domem. Tyto pozemky jsou ve vlastnictví hl. m. Prahy, ve svěřené správě MČ Praha 10, od které si je družstvo pronajímá. Případný odkup pozemků tak s největší pravděpodobností přinese do budoucna nutnost dalšího členského vkladu každého družstevníka,“ píše Ing. arch. Jiří Zákostelný.
Ombudsmanka: Měla si přečíst stanovy družstva
Na případ se podívala Ombudsmanka Blesku JUDr. Petra Schützová. „Paní Marta udělala chybu, že si dostatečně a důkladně nepřečetla smlouvu o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu a že se neseznámila také se stanovami družstva. Pokud by se byla se stanovami družstva seznámila (a tyto stanovy jsou uveřejněny v obchodním rejstříku), zjistila by, jaké jsou podmínky pro to, aby byl byt převeden do vlastnictví,“ hodnotí JUDr. Petra Schützová.
„Ze všech listin, které podepisovala, je najisto postaveno, že s družstevním podílem je spojeno pouze právo nájmu k bytu č. 23, žádné jiné právo s ním spojeno není, a tedy neměla ani ve smlouvě uvedeno, že s ní bude uzavřena nájemní smlouva na parkovací stání. Již z rezervační smlouvy musela paní Marta vědět, co je předmětem rezervace a co je také předmětem prodeje.“
Paní Martu zajímalo, zda lze odstoupit od smlouvy či reklamovat koupi tohoto bytu? „V žádné smlouvě nemá paní Marta vymíněno, že si kupuje družstevní podíl s bytem, který lze převést do vlastnictví. Byt, který si paní Marta kupovala, byl velmi levný, protože byty ve Vršovicích se v současné době pohybují min. v ceně 150 000 Kč/1 m2 , kdežto ona si koupila byt za částku 88 000 Kč/1 m2 .
Odstoupit od smlouvy nelze ani nelze reklamovat, že byt nelze převést do osobního vlastnictví. Byt bude možné převést do osobního vlastnictví, ale teprve poté, co budou splněny předpoklady uvedené ve stanovách družstva,“ odpovídá na otázku JUDr. Petra Schützová.
Kdy odstoupit? „Paní Marta by mohla odstoupit od smlouvy o převodu družstevního podílu tehdy, kdy by zjistila, že například žádné právo nájmu k bytu s ním není spojeno. To je důvod, kdy by mohla odstoupit. Anebo proto, že uzavřela smlouvu s někým, komu vůbec právo k družstevnímu podílu nesvědčí,“ doplnila JUDr. Petra Schützová.
Jak je to s lhůtami při koupi bytu?
Při koupi zcela nového bytu od developera může být poskytnuta záruka za vady věci a pak je třeba uplatnit vady věci neprodleně. U běžných kupních smluv, kdy se prodávají byty, se žádná záruka za jakost neposkytuje, ale je právo odstoupit od smlouvy pro vady, pokud věc vykazuje podstatné vady, které jsou neodstranitelné a na které prodávající neupozornil.
V případě paní Marty ale nelze hovořit o koupi bytu, protože ona převáděla práva spojená s družstevním podílem a s tím právem sice bylo spojeno právo nájmu, ale ne kvalita bydlení.
Na co si dát pozor, když kupuji byt?
„Při koupi bytu je třeba si dát pozor na to, zda je byt zapsán v katastru nemovitostí, jak je zde zapsán, jestli byt, který je vymezený v domě, který je součástí pozemku, nebo zda pozemek je ve vlastnictví cizí osoby. Je třeba se také zaměřit na kvalitu bytu a zda byt není zatížen zástavním právem, předkupním právem, exekucí apod.,“ odpověděla JUDr. Petra Schützová.
