Objem dluhu domácností u bank a nebankovních finančních institucí na konci prvního čtvrtletí meziročně vzrostl o více než půl bilionu korun a dosáhl výše 4,22 bilionu Kč. Vyplývá to ze statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Půjčky na bydlení i na běžný život
Dluhy Čechů tvoří jak tzv. dlouhodobé dluhy (hypotéky a úvěry na stavební spoření), tak úvěry na spotřebu, tedy zjednodušeně na běžné výdaje. A právě tady řada Čechů tápe a netuší, kdy a zač vlastně dluží. O dluh totiž nejde jen v případě klasického spotřebitelského úvěru, ale i třeba i v případě kreditní karty, kontokorentu nebo odložené platby. A tam, kde se potká úvěr na bydlení třeba s kontokorentem nebo kreditní kartou, může vzniknout problém.
Problémy s hromaděním závazků
Kombinace dlouhodobých a krátkodobých závazků tak může výrazně zatížit rodinný rozpočet. „Proto by lidé s úvěry na bydlení měli pečlivě zvažovat, zda si mohou dovolit splácet i krátkodobé úvěry určené na spotřebu,“ říká Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací.
„Od celkového úvěrového profilu se totiž následně odvíjejí i podmínky, ze kterých banky a další instituce klidentům financování nabízejí,“ dodává. Zjednodušeně řečeno, čím více půjček, tím horší podmínky vám při té další banky a další poskytovatelé půjček nabídnou.
Nepodceňte »malé« dluhy
Češi ale dluží i jinde. „Vedle bank a nebankovních poskytovatelů může dluh narůstat i u telefonních operátorů, poskytovatelů energií, nejrůznějších pojišťoven,“ říká Vladimír Vachel, jednatel inkasní společnosti EOS KSI ČR. Dluhy mohou vznikat i u státní správy, např. u finančního úřadu.
„Pozor si dejte i na běžnější platby spojené s bydlením, a to od měsíčních úhrad SVJ až po poplatky za odpad či psa. Zapomenout byste neměli ani na nejrůznější faktury za řemeslníky, servis, nebo na úhradu pokut za překročení rychlosti nebo jízdy na černo,“ varuje.
Závazky v číslech
- Dluh na bydlení má celkem 1 044 078 lidí
- Dluh na spotřebu má 2 311 285 lidí
- Dlouhodobý a krátkodobý dluh zároveň má 461 406 lidí. Znamená to, že z více než milionu lidí, co mají dluh na bydlení má zhruba 460 tisíc zároveň dluh na spotřebu.
Typický majitel hypotéky
„Typický držitel hypotéky je člověk v produktivním věku 35–44 let, který splácí úvěr na vlastní bydlení. Tato skupina nese téměř polovinu celkového objemu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, a zároveň se čím dál více zadlužuje i krátkodobými spotřebními úvěry,“ říká Jiří Rajl.
Kde dlužíme?
Největší částky dluží Češi za bydlení. „Dluh na bydlení mělo ke konci března 1 044 078 lidí a jde o částku 3,52 bilionu korun,“ říká Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Další stovky miliard pak tvoří tzv. krátkodobé dluhy, tedy úvěry, které se netýkají bydlení. „Mohou mít různou délku splatnosti, nejčastěji od jednoho do pěti let, a spadají sem i finanční produkty jako odložené platby, kontokorenty, kreditní karty i klasické spotřebitelské úvěry,“ dodává.
