Mimořádně slavnostního aktu se zúčastnily desítky vysokých církevních hodnostářů a tisíce věřících. „Vydali svůj život, protože zůstali věrni pravdě a Kristu,“ zdůraznil Czerny.
„Nechtěli se stát nástroji násilí a útlaku. Nebyli to revolucionáři, ale pastýři, kteří chtěli lidem kázat svobodu. To se ukázalo jako neslučitelné pro komunisty. Odmítali se stát nástroji násilí a útlaku,“ vyzdvihl o blahoslavených kardinál Czerny.
Oba kněží byli odsouzeni k trestu smrti a oběšeni v rámci tzv. Babického procesu. Drbola v roce 1951, Bula o rok později. Oba byli v roce 1990 soudně rehabilitováni.
Blahoslavený je oficiální titul udělovaný v rámci procesu svatořečení. Jde o druhý ze tří stupňů. Včeské historii bylo dosud 24 jmen blahořečených. Brno mělo před Janem Bulou a Václavem Drbolou v seznamu už zastoupení díky řeholnici Marii Restitutě Kafkové.
Zpověď měla být provokace
Večer 2. července 1951 byli ve škole v Babicích zastřeleni komunisté Tomáš Kuchtík, Josef Roupec a Bohumír Netolička. Podle protokolů je zabili Ladislav Malý a Antonín Mityska, kteří měli podle slov Malého převézt do zahraničí kardinála Josefa Berana.
Drbola a Bula měli kardinála před odjezdem vyzpovídat. Byli ovšem varováni, že jde o provokaci StB a proto vyzpovídání odmítli. I to stačilo k jejich popravě.
Dones je záhadnou postavou Babického případu Ladislav Malý. Nejprve se bývalému spolužákovi Bulovi představil jako člen SNB (dnešní policie – pozn. red.) v Břeclavi, později tvrdil, že má převézt kardinála Berana do zahraničí.
Po zavraždění komunistických funkcionářů měl údajně na své společníky střílet a zemřít při následné policejní akci. Lékař ale jeho posmrtnou fotku označil za zfalšovanou a dcera jednoho z popravených statkářů tvrdila, že ho potkala v roce 1954, tři roky po jeho smrti.
Kněží, potomek emigrantů
Michael Czerny je papežský legát a kanadský jezuita s českými kořeny. Narodil se v roce 1946 v Brně v rodině židovky a Němce. Velká část rodiny zemřela ještě před jeho narozením v německých vyhlazovacích táborech.
Rodina emigrovala do Kanady v roce 1948, když měl dva roky. Svou mateřskou vlast pak navštívil až v roce 1987 a od té doby asi desetkrát. Přiznal, že před blahořečením si raději „osvěžoval“ češtinu.
