Čtyřčlenná skupina, za kterou mluví hudebník Tomáš Kočko, se rozhodla zviditelnit těsně před samotným konáním sjezdu. „Byl to právník, který přihlížel bezpráví. V každé zlomové politické situaci se rozhodl špatně,“ ohodnotil bývalého prezidenta Kočko.
Vylikvidovat Němce
Kočko vytýká Benešovi dekrety, které podle něj zničily život spousty lidí. Zmínil i jeho výrok, že německý problém je třeba vylikvidovat, což podle něj připomíná tzv. konečné řešení židovské otázky.
Policisté na místě dva z aktivistů zastihli. „Oba ztotožnili. Podezřelí se k „úpravě" sochy doznali a podali k věci vysvětlení na služebně. Případ řešíme jako poškození cizí věci, škoda dosud nebyla vyčíslena,“ řekl mluvčí policie Pavel Šváb.
Kolektivní vina
Tzv. Benešovy dekrety vedly k vysídlení německého obyvatelstva z tehdejšího Československa po 2. světové válce na základě tzv. kolektivní viny. Ke stejnému kroku tehdy přistoupilo i Maďarsko a Polsko. Tento postup byl dojednán na Postupimské konferenci v srpnu 1945.
Vysídlení bylo reakcí na vyvolání 2. světové války ze strany Německa. Tomu navíc předcházelo odtržení velké části území Československa, tzv. Sudet, které prosadil Adolf Hitler na Mnichovské konferenci v září 1938. Opíral se přitom o požadavek tzv. Sudetských Němců. Souhlas s tím dala Francie, Velká Británie a Itálie. Sudety opustilo zhruba tři miliony lidí.
Za 2. světové války zemřelo přes 360 tisíc Čechoslováků, většinou šlo o oběti židovského holocaustu a civilní oběti. Pro srovnání: Podle oficiálních zdrojů, ve stejné válce zemřelo 418 500 občanů USA, 450 000 občanů Velké Británie, Francie ztatila 562 000 lidí.
Československo tak mělo podobné ztráty, přestože nebylo válčící zemí a mělo přitom nesrovnatelně nižší počet obyvatel.
VIDEO: Pískot a nadávky: Zastupitelé řešili sjezd sudetských Němců v Brně (14.4.2026).
Pískot a nadávky: Zastupitelé řešili sjezd sudetských Němců v Brně (14.4.2026) TV Blesk Zdeněk Matyáš
