„Sami jsou náckové!“ Zeman odsoudil natření sochy Beneše načerveno před sjezdem „sudeťáků“

• Aktivisté natřeli načerveno sochu Beneše před právnickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně.
• Čin odsoudil i exprezident Miloš Zeman.
• V Brně začne již ve čtvrtek akce Meeting Brno a setkání sudetských Němců - uctěním památky obětí holokaustu.
• Sudetští Němci svůj sjezd pořádají poprvé na území ČR, hlavní část programu proběhne o víkendu.
• Festival Meeting Brno usiluje dle organizátorů o dialog a porozumění, proto do Brna pozvali sudetské Němce.

Pieta za oběti holokaustu zahájí ostře sledovanou akci Meeting Brno, v rámci níž do moravské metropole přijíždí na své setkání i sudetští Němci. 

Záštita od Pavla

Piety na 5. nástupišti, odkud z Brna odjížděly židovské transporty, se zúčastní vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení společně s Nickem Wintonem, jehož otec Nicholas zachránil před hrůzami koncentračních táborů stovky československých dětí. Organizátoři pozvali také dvě „Wintonovy děti“, a to Evu Paddockovou a Milenu Grenfell-Bainesovou.

Sudetští Němci mají v Brně program až do pondělka, jeho hlavní část se uskuteční v sobotu a neděli na brněnském výstavišti. Očekávají se také protesty. Proti setkání SdL na českém území se minulý týden hlasy vládní koalice vyjádřila Poslanecká sněmovna, naopak prezident Petr Pavel poskytl Meetingu Brno svou záštitu.

Schytal za to i výraznou porci kritiky. „Pan prezident si sudetoněmeckou záštitou tak nějak vybral stranu a není k tomu moc co dodat. Kdo nejvíce mluví o zasypávání příkopů mezi lidmi, ten nejzuřivěji kope krumpáčem,“ uvedl Radek Vondráček (ANO). „Pan prezident si jasně vybral stranu - a zase ne tu českou,“ dodal na facebooku.

Zeman odsoudil čin aktivistů

Exprezident Miloš Zeman je jedním z těch, kteří odsuzují pořádání sjezdu v Brně. Pustil se přitom i do šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který festivalu Meeting Brno udělal záštitu též. „Předseda Senátu Vystrčil a někteří senátoři se chystají na sudetoněmecký sraz v Brně. Jejich účast považuji za hanebnou tečku za třicetiletou existencí Senátu,“ rýpl si Zeman na facebooku.

„Většina sudetoněmeckého obyvatelstva podpořila rozbití republiky a poválečný odsun byl reakcí na zkušenost okupace a nacistického teroru. Excesy při odsunu jsem opakovaně odsoudil. Ostatně i prezident Beneš tak učinil již krátce po válce. Odmítám však snahu vydávat sudetské Němce za jednu z obětí války. Vedlo by to k relativizaci nacistické agrese a oslabení legitimity poválečného uspořádání,“ vzkázal Zeman.

Právě na facebooku pak odsoudil i poškození Benešovy sochy. „Ti, kteří zhanobili sochu prezidenta Edvarda Beneše v Brně nápisem ‚nácek‘, jsou sami náckové,“ uvedl Zeman.

Aktivisté v Brně červenou barvou natřeli sochu exprezidenta Edvarda Beneše (20.5.2026) | ČTK / Šálek Václav

Trestný čin a „zbytečná hysterie“

Policejní mluvčí Pavel Šváb ČTK večer řekl, že při příjezdu policie byli na místě dva lidé, kteří se k činu doznali. „Kvalifikovali jsme jej jako trestný čin poškození cizí věci, škoda zatím stanovená není,“ řekl Šváb. Dodal, že policie se bude věcí dále zabývat. Ceduli policisté ze sochy odstranili.

Rudá barva na Benešových rukou podle aktivistů symbolizuje nejen mrtvé při odsunu sudetských Němců po druhé světové válce, ale také oběti politických kroků prezidenta, konkrétně jeho „paktování s českými i sovětskými komunisty“, uvedl iDNES.cz.

„Na rukou Beneše ulpěla krev 23.000 československých občanů, kteří byli násilně odvlečeni do sovětských gulagů. Beneš se jich nezastal. Další českoslovenští občané byli vylikvidováni do německojazyčných zemí,“ řekl serveru aktivista Tomáš Kočko, člen Moravského zemského hnutí, který se označil za mluvčího „nezávislé skupiny moravských aktivistů“.

„Byl to právník, který přihlížel bezpráví. V každé zlomové politické situaci se rozhodl špatně,“ míní. Aktivisté se podle webu vymezili také proti usnesení Sněmovny, které odsoudilo konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně. „Jde o sousedské setkání, je to zbytečná hysterie,“ uvedl Kočko.

Hádky o „Brno v plamenech“: Zeman, Klaus i Macinka tvrdě šijí do sudetského sjezdu. Sněmovna vře

Beneš jako komplikovaná osobnost

Beneš je podle historiků komplikovanou historickou osobností, kterou nelze nahlížet jednostranně. Nezpochybnitelná byla jeho role při vzniku československého státu po první světové válce. Snažil se o širší evropskou spolupráci, kterou však v meziválečné době znemožnily nacionalistické režimy. V září 1938 ustoupil nátlaku Velké Británie a Francie a přijal mnichovský diktát.

Po válce dosáhl obnovení ČSR a svou autoritou přispěl k obnově demokratického zřízení. V únoru 1948 však podlehl nátlaku komunistů, přijal demisi demokratických ministrů a jmenoval vládu Klementa Gottwalda. V květnu 1948 odmítl podepsat Ústavu 9. května a 7. června téhož roku abdikoval. Krátce nato zemřel.

S jeho jménem jsou spjaty tzv. Benešovy dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v londýnském exilu a poté i po návratu do vlasti a které se mimo jiné týkaly majetkových záležitostí zejména Němců a Maďarů na československém území, potrestání kolaborantů a znárodnění. Dekrety také právně zakotvily rozhodnutí Postupimské konference z května až června 1945 o odsunu Němců z Československa.