Odborníci varují, že ačkoliv hypertenze zpočátku nijak nebolí, patří aktuálně k největším zdravotním hrozbám. Její výskyt se navíc neúprosně přesouvá do stále mladších věkových kategorií.
Z auta do auta
Dnešní mladí lidé mohou mít na první pohled úplně stejnou hmotnost jako lidé v minulosti. Realita pod povrchem je ale děsivá – složení jejich těla je diametrálně odlišné, mají mnohem více tuku a jen minimálně vyvinuté svaly.
Podle odborníků za to často může chybějící přirozený pohyb, kdy pro mnoho lidí představuje jedinou denní aktivitu těch padesát metrů cesty k autu a zpět. „Roste nám generace, která je objektivně nemocnější, a pokud tento trend nezměníme, ponese si do dospělosti velmi vážné následky,“ varuje prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D., předsedkyně České společnosti pro hypertenzi.
Děti jsou třikrát obéznější
Čísla mluví jasně a jsou doslova alarmující. Podle globálních dat stoupl podíl dětí s nadváhou a obezitou mezi lety 1990 a 2023 z 10 % na hrozivých 30 %. Tento smutný trend je velmi patrný i v České republice a vede k tomu, že se u lidí neúměrně brzy objevují časné známky kardiometabolických poruch. To ve výsledku extrémně zatěžuje celý zdravotní systém.
Nekompenzovaná hypertenze má totiž fatální důsledky – vede k rychlému rozvoji srdečního selhání, k nevratnému poškození ledvin a je hlavní příčinou infarktů i mrtvic.
Lékařka o obezitě dětí: Situace je velmi alarmující Bára Holá
Výmluvy na geny? Zapomeňte!
Mnoho pacientů se rádo vymlouvá na to, že mají vysoký tlak v rodině a nedá se s tím vlastně nic dělat. Vliv genetiky ale lidé podle reality značně přeceňují. Monogenně podmíněná hypertenze (způsobená mutací jediného genu) se v Česku týká nanejvýš stovek pacientů a je extrémně vzácná. Až v 90 % případů nelze určit jednu jasnou příčinu, protože jde o složitou dědičnost stovek genů, které pouze reagují na vnější vlivy.
„Genetika u naprosté většiny lidí funguje jen jako spínač, který aktivujeme až my sami ve chvíli, kdy k tomu dáme impuls nezdravým životním stylem,“ vysvětluje profesorka Mlíková Seidlerová.
Pokud podle ní pacient radikálně změní své návyky, začne se hýbat a zredukuje váhu, dokáže nutnost brát léky oddálit i o několik let. Ke snížení rizika je také nutné dbát na správně zvolenou stravu a nezapomínat na pravidelné měření krevního tlaku.
