Evropa rozhodně není jen romantika jako z pohlednice. Často má i svou drsnou tvář. Oprýskanou, zrezivělou, melancholickou, poválečnou a postkomunistickou. Místo barokních památek tu stojí betonové bloky, romantické přístavy střídají průmyslové areály a malebné uličky nahrazují dlouhé stěny panelových domů. Jsou to místa, kterým se někteří lidé vyhýbají jako čert kříži. Anebo právě naopak?Nakonec je to otázka vkusu. To, co jeden považuje za ošklivé, může druhý vnímat jako autentické nebo dokonce krásné a cíleně tato místa vyhledává. Švýcarský cestovatel Christian Bauer si vzal tato místa na paškál a sestavil žebříček nejošklivější míst Evropy.
Nejošklivější místa Evropy: V žebříčku se objevila Ostrava

1.Charleroi, Belgie – nejošklivější město světa
Charleroi je skutečnou „hvězdou“ mezi takzvaně ošklivě krásnými městy a jeho pověst mu rozhodně nedělá dobrou reklamu. V 19. a 20. století se tu ve velkém těžilo uhlí, vyráběla ocel a tavilo sklo, takže město žilo. Po této éře ale zůstala jen temná stopa minulosti. Těžební věže trčící k nebi, obrovské haldy strusky a nekonečná šedivá předměstí.
Právě tahle pochmurná tvář mu vynesla pověst, která je tak špatná, až se stala paradoxně lákadlem pro turisty. V roce 2008 to pak celé vyvrcholilo, když bylo Charleroi korunováno nechvalným titulem „nejošklivější město světa“ a od té doby se o něm mluví jako o místě, které buď milujete, nebo se mu vyhýbáte obloukem.
2.Ludwigshafen nad Rýnem, Německo – hlavní město chemického průmyslu
Ludwigshafen nad Rýnem se pyšní poněkud pochybným titulem. Město s přibližně 180 tisíci obyvateli je považováno za nejošklivější město Německa a důvod je smutný.
Město během druhé světové války těžce zasáhlo bombardování, které ho téměř srovnalo se zemí. Když přišla poválečná obnova, šlo hlavně o rychlost a úspory, na estetickou krásu se příliš nehrálo. Výsledkem je spíš uspěchaná, levná výstavba. Třešničkou na dortu je obří areál společnosti BASF, který se táhne podél řeky a hyzdí panorama. Patří dokonce k největším chemickým komplexům na světě.
3.Le Havre, Francie – město jako z architektonické laboratoře
Přístavní město v Normandii bylo během druhé světové války těžce zničeno a po válce ho znovu navrhl architekt Auguste Perret. Místo středověkého kouzla tu dnes najdete beton, čisté linie a účelové stavby. Je to krásné? To záleží na vkusu. Jedno ale popřít nelze. Le Havre patří k nejvýznamnějším projektům poválečné obnovy v Evropě. I proto bylo toto město se 166 tisíci obyvateli zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
4.Ostrava – ocelové srdce Česka
Česko je po celém světě proslulé hlavním městem. Malebné uličky, romantické staré město a barokní nádhera. A pak je tu Ostrava. Největší uhelná a průmyslová oblast republiky. Ocelárny, těžební věže a socialistická panelová sídliště. Kromě menšího historického centra je město s 283 tisíci obyvateli především drsné.
Dlouhou dobu byl tento region dokonce považován za jednu z nejznečištěnějších oblastí Evropské unie. Těžba uhlí a těžkého průmyslu poznamenala krajinu, otrávila přírodu a začernila fasády domů. V posledních letech probíhá i v České republice rozsáhlá obnova krajiny a řada míst prošla revitalizací. Přesto zůstávají průmyslové areály stále výrazným prvkem městské krajiny.
Za zmínku v Ostravě stojí Dolní Vítkovice, bývalý hutní a důlní areál,který je opravdu působivý. Vysoké pece, plynojemy a strojovny byly přeměněny na výstavní prostory, koncertní haly i vyhlídková místa.
5.La Grande-Motte, Francie – „ošklivé“ letovisko
Zatímco bývalá průmyslová města mají alespoň nějaký historický vývoj, „ošklivost“ La Grande-Motte v jižní Francii byla vytvořena záměrně, což dnes může znít až neuvěřitelně. Toto přímořské letovisko vznikalo od 60. let 20. století jako plánované město doslova „vytažené z písku“. Pyramidové domy, betonové terasy a geometrická prázdninová architektura.
Trvale zde žije asi 8 500 obyvatel, ale v létě se město zaplní turisty. Dlouho byla La Grande-Motte symbolem masového turismu. Dnes se na tohle místo lidé čím dál víc dívají jako na zajímavý příklad moderní architektury.
6.Benidorm, Španělsko – symbol nevkusu
Benidorm je ztělesněním stavebního pekla u moře. Mrakodrapy až k pláži, levné bary, neonová světla, hotelové komplexy a masový turismus. Ve městě na pobřeží Costa Blanca žije asi 70 tisíc stálých obyvatel, ale v letní sezóně se sem valí obrovské množství turistů především z Velké Británie a město doslova přetéká lidmi.
V barech i restauracích je britský vliv hodně vidět i slyšet. Najdete tam spoustu podniků zaměřených přímo na britské turisty (anglické snídaně, puby, sportovní přenosy), takže část města působí skoro jako „malá Británie u moře“.
7.Elefsina / Eleusis – zrezivělé mystérium
Před zhruba dvěma tisíci lety to tu muselo být opravdu působivé, když se zde konaly eleusinské mystéria na počest bohyně země Demeter. Součástí obřadů byla procesí, obětování zvířat, velké hostiny a podle některých zdrojů i nápoj s omamnými účinky.
Dnes je Elefsina, tedy antické Eleusis, jedním z nejdepresivnějších míst Řecka. Rafinerie, přístavní areály, průmysl a rezavějící ropné tankery. Právě spojení starých mýtů a dnešní smutné reality dává tomu místu zvláštní atmosféru. Svatyně stojí vedle továren a archeologické památky vedle průmyslových areálů.
V roce 2023 se Elefsina stala Evropským hlavním městem kultury a právě tuto výraznou kombinaci kontrastů využila jako ústřední téma svého programu.
8.Galerie

















Já bych nominoval Mostecko - haldy hlušiny, obrovské jámy (nyní nahonem zaplavované vodou), smrad z chemičky a hlavně vládnoucí tlupa bývalých komoušů za pomoci opálených teroristů.