Historik Vondrouš pro Blesk: Strach ze sudetských Němců je uměle vyvolávaný

Jak se Sudetoněmecké krajanské sdružení proměnilo od svého vzniku až do současnosti?

Velmi výrazně! Musíme si uvědomit, že sdružení vznikalo na počátku 50. let, tedy v době, kdy u nás probíhaly politické procesy a komunistický teror. A samozřejmě, že tam na počátku a dlouhá desetiletí i potom bylo mnoho požadavků na revizi nejen dekretů prezidenta republiky, ale i majetků atd.

Dnes jsme ale o 75 let později a i to sdružení prodělalo významný posun. Nezajímají ho majetky, takže ten strach v nás je uměle vyvolávaný. Bohužel. Jediné co chtějí, je určité přijetí, uznání, že tu mají kořeny a někdy i hroby svých příbuzných a chtějí se cítit trochu jako Češi. A to přece nikomu nelze upřít. Každý i z hlediska lidských práv má právo určit si, jak se chce cítit.

Benešovy dekrety jsou dodnes citlivé téma. Zpochybňuje je dnes někdo uvnitř sdružení, nebo je to skutečně jen strašák, kterým se ohání někteří čeští politici?

Neznám všechny členy sdružení, a nemohu tedy mluvit za všechny. Ale jedna věc je zpochybňovat či chtít jejich revizi a druhá je - je akceptovat, ale nesouhlasit s nimi. Globálně je to jen strašák. Všichni vědí, že právní řád změnu neumožní. Pravdou ale je, že aplikace kolektivní viny je nesmyslná. To jsme ale v morální rovině, nikoliv právní.

Sjezd se poprvé koná na českém území. Je to z historického hlediska skutečně průlomový okamžik, nebo symbolický krok bez reálného dopadu na česko-německé vztahy?

Na česko-německé vztahy to zcela jistě bude mít zásadní vliv. Já bych tomu vytknul jen jednu věc: Brno jako město regionálně je nevyvážené. Podle mého názoru tam nepřijede příliš Němců, zato bude velké zastoupení Čechů. Jestliže ten poměr ve stabilních destinacích Augsburg nebo Norinberg byl 30 % Češi a 70 % Němci, tak nyní to může být 50/50. A pak je vlastně otázka, zda to nebude spíš debakl pro Landsmannschaft.

Kdyby se to konalo třeba symbolicky jeden den v Selbu a druhý den v Aši, byl by to zásadní politický krok směrem ke smíření. Nabízela se i jiná města: Ústí nad Labem, Liberec, Karlovy Vary, Cheb… A teď k tomu vlivu: buď se ukáže, že česko-německé vztahy nerozkývou ani tyto snahy nacionalistů a populistů z obou stran, a že už jsou stabilní. Nebo ne. A to potom nechci domýšlet, jak moc to ovlivní celou společnost, protože přesně takto, ze strachu, vznikl německý nacionalismus.

Hádky o „Brno v plamenech“: Zeman, Klaus i Macinka tvrdě šijí do sudetského sjezdu. Sněmovna vře

Brno má s odsunem sudetských Němců specifickou historii. Hraje to nějakou roli v tom, proč je právě Brno jako místo konání tak citlivé?

Ano, hraje to zásadní roli, protože Brno bylo jedno z měst, kde se stala veliká křivda civilnímu obyvatelstvu. My známe Lidice - 173 zastřelených mužů. Ale Brno nebo Postoloprty a masakr zde, kde zahynulo přes 2000 civilistů, a to už v době míru, to je skutečné memento, které si musí Češi ještě uvědomit. Tu hrůzu, kterou napáchali i naši předci. Tím ale neospravedlňuji nacismus, jak se někteří populisté snaží namluvit. Tím dávám stejné zločiny na stejnou misku vah. Vážím stejně. O tom je spravedlnost.

Odsun tří milionů sudetských Němců byl po válce schválen na mezinárodní úrovni. Existuje dnes v akademickém světě konsenzus o tom, jak ho hodnotit, nebo je debata stále otevřená a budí vášně?

Myslím si, že vášně nebudí. Je třeba si uvědomit, že konference, která se v Postupimi konala, ještě rokovala v době, kdy sice bylo poraženo Německo, ale válka ještě neskončila. Ještě tu bylo Japonsko a neklid a obavy z budoucnosti tu zkrátka byly. Nakonec i díky tzv. divokému odsunu - vyhánění německého obyvatelstva včetně toho, které se dalo do pohybu již na podzim roku 1944 z obav před postupující frontou - to vše donutilo vítězné mocnosti, že je třeba přijmout v Evropě taková opatření, která by vedla ke zmírnění možností dalších konfliktů. A proto byl dán souhlas s transferem obyvatelstva, ale dán důraz na to, aby byl humánní a organizovaný. Navíc podle požadavků jednotlivých okupačních zón. Nemůžeme to zkrátka vytrhávat z kontextu.