„Na houby vyrážíme hned, jak se udělá trošku hezky. V lese jsme od jara do zimy,“ popisuje pro Blesk paní Lenka, kterou nález mile potěšil. Kluci houbaří také u babičky a dědy na prázdninách. „Oba už hledají a nacházejí houby sami, hlavně starší Davídek, Pepíček se teprve učí,“ dodává Lenka s tím, že kováři poputují do polévky.
Sucho a klíšťata
Zatímco aktivita klíšťat je v Česku na mnoha místech mimořádně vysoká, sucho v lesích růstu hub ale zatím příliš nenahrává. Přesto právě na kováře narazit můžete. „Kovář je znám tím, že potřebuje nejméně vody. Jinak na hrázích rybníků, kde je vlhko, je možné najít už i hřiby dubové,“ prozrazuje pro Blesk zkušený houbař Lukáš Popelka.
A jak si hřib kovář vychutnat nejlépe? I tady má Popelka radu. „Dělá se z něj často guláš. Já ho suším a přidávám do směsi nebo zvlášť rozemletý na koření.“
Mykolog: I první křemenáče
Sucho v přírodě potvrzuje i mykolog Jaroslav Malý. „Nyní se dají nalézt zejména hřiby kováře a nesměle se začínají objevovat hřiby dubové, ale je to opravdu zatím jen vzácně. A obvykle po jednotlivých kusech. Na mnohých místech chybí vláha, takže si ještě budeme muset počkat, abychom těch hub nasbírali více," přiznává Malý. Objevit se ale podle jeho slov už také může Čechy milovaný křemenáč, zejména křemenáč březový a osikový. To potvrzuje i Jan Belha, který je našel ve své lokalitě na Chomutovsku.
