Před 107 lety zemřel zakladatel Československa: Objednal si Štefánikovu smrt Masaryk?
Uplynulo 107 let od smrti Milana Rastislava Štefánika, jednoho z klíčových postav vzniku Československa. Okolnosti pádu jeho letadla ale dodnes vyvolávají pochybnosti, i když část teorií už odborníci vyloučili. Do diskuse se znovu vrací otázka exhumace, jež by mohla přinést jasnější odpovědi.
Více než sto let stará tragédie znovu přitahuje pozornost. Milan Rastislav Štefánik (†38), astronom, francouzský generál a jeden z hlavních architektů vzniku Československa, zahynul 4. května 1919 při pádu letadla nedaleko Ivanky u Dunaje. Stroj Caproni Ca.33 se zřítil jen několik kilometrů před přistáním. Na palubě byli i tři italští letci, nikdo nepřežil. Krátce po neštěstí případ řešila mezinárodní komise. Podle jejího závěru šlo o leteckou nehodu bez cizího zavinění. Přesto se dodnes objevují pochybnosti.
Verze se rozcházejí
Jedno vysvětlení pracuje s nepříznivým počasím, další s technickou poruchou. Nejvýraznější hypotéza ale mluví o tom, že letoun mohl být omylem sestřelen. Podle některých tvrzení měl český velitel označit přilétající letoun za nepřátelský maďarský stroj a vydat rozkaz k palbě. Tuto verzi v minulosti přiživil i bývalý premiér Vladimír Mečiar. Tvrdil, že mluvil s vojáky, jenž měli rozkaz dostat. Žádné přímé důkazy ale nepředložil.
Další z konspiračních teorií se v minulosti dotýkala Štefánikova politického působení. Podle jedné z nich spáchal Štefánik sebevraždu, jelikož se cítil mezi svými kolegy Masarykem a Benešem odstavený na vedlejší kolej. A dokonce se spekulovalo i o tom, že si jeho smrt objednali právě oba výše zmínění představitelé republiky. Štefánik s Benešem a Masarykem totiž neměl nikterak dobré vztahy.
Do diskuse se vrací i otázka exhumace. Současné forenzní metody by totiž mohly odhalit stopy po zraněních a přinést jasnější odpověď. Slovenské ministerstvo obrany ale podle informací deníku PLUS Jeden deň žádný takový krok neplánuje.
Co říkají důkazy
Teorie o zásahu kulkou narazila na závěry expertů. Analýza dochovaných částí Štefánikova oděvu neprokázala stopy po střelbě. Poškození odpovídá působení vysoké teploty po pádu a následném požáru.
K pochybnostem o verzích s cizím zaviněním se také dlouhodobě staví kriticky i část odborníků. „Už to, že Štefánik zahynul jako francouzský generál spolu se dvěma italskými letci, je důvod nevěřit konspiračním teoriím. Nechala by francouzská a italská vláda tuto skutečnost nevyšetřenou?“ míní historička Katarína Zavacká.
Odpověď stále chybí
Ve hře tak zůstávají jiné možnosti. Často se zmiňuje technická závada, protože letouny Caproni patřily mezi poruchovější stroje. Mluví se i o chybě pilota nebo souhře více faktorů. Otázky vyvolávají také některá svědectví z místa, jejichž detaily si odporují. Jasný závěr tak ani po 107 letech neexistuje.
Štefánikovo tělo bylo po tragédii pohřbeno v mohyle na vrchu Bradlo. Spolu s ním tam spočinuli i italští letci, jeden z nich byl později převezen do vlasti.
Ste normálny či to píšete spametajte sa