Jak se trestá prezident: Na Pavla „zaklekli“ Macinka, Zůna i Babiš po dovolené, Hrad zuří

I přes sdílenou lásku k motorizovaným vozidlům jsou mezi největšími protihráči Hradu právě Motoristé sobě. Po vleklých sporech o jmenování vládního zmocněnce Filipa Turka (Motoristé) ministrem - nejdřív zahraničí, potom životního prostředí, se teď do centra zájmu dostal summit NATO, který se letos v červenci chystá v Turecké Ankaře. 

V čele české delegace na vrcholnou alianční schůzku stál totiž doposud téměř pokaždé prezident. Jedinou výjimkou byl rok 2022, kdy Miloše Zemana na summit nepustily zdravotní problémy. Sám požádal tehdejšího premiéra Petra Fialu (ODS), aby ho zastoupil.

Opozice zuří kvůli „cenzuře“ Pavla: Chtějí hlavu ministra Zůny! Žabomyší války, zní z ODS

Jenže Macinka teď nechce Pavla na summit pustit. „Můj názor je dlouhodobě známý. Účast představitele opozice na tomto summitu vládě určitě nedoporučím,“ pronesl. Navíc se prý pokusí zabránit i prezidentově cestě na zářijové Valné shromáždění OSN. „Je to poměrně významná událost. No, tak tam také nebude mluvit lídr opozice,“ řekl ministr ve vysílání x.tv na adresu hlavy státu.

Může ministr zahraničí prezidentskou cestu vůbec zarazit? „Bez souhlasu vlády ČR, primárně premiéra, nemůže. Tady je v tomhle naprosto kruciální role premiéra české vlády a de facto vlády jako celku. Ale vzhledem k tomu, že hnutí ANO tam má převahu, tak je to stejně opět o premiérovi,“ vysvětlil Blesku politolog Jan Kubáček. 

Právě premiér Andrej Babiš (ANO) zřejmě sehraje v celém sporu ústřední roli. „V návaznosti na náš telefonát si Vám dovoluji touto cestou oznámit, že se v souladu se svým ústavním postavením hodlám zúčastnit v čele delegace České republiky setkání nejvyšších představitelů států NATO, které proběhne počátkem července tohoto roku v Ankaře,“ napsal mu rezolutně Pavel v dopise.

V něm také vyzval Babiše, aby na summit vyrazil s ním. Vláda by tam podle něj měla vysvětlit české výdaje na obranu. Babiš ale, alespoň zatím, nechce o složení delegace ani slyšel. „Nemám v úmyslu si s panem prezidentem přes média vyměňovat názory na ústavu. Do summitu navíc zbývají tři měsíce, takže pro nás to není téma. Sám pan prezident veřejně řekl, že uznává, že je složení delegace v kompetenci vlády,“ řekl na tiskové konferenci v pondělí s tím, že se k tématu vrátí nejdřív po květnové ministeriádě NATO ve Švédsku.

Pavel v Argentině: S Evou u Růžového domu, s krajany i tangem. Po sporech s Macinkou o létání

„Já mu určitě bránit nebudu a doufám, že se prezident vrátí k názoru, že rozhodne vláda,“ uvedl ale premiér pro Seznam zprávy. I před ostatními novináři ale zmínil i bezpečnostní rizika takové společné cesty dvou nejvyšších ústavních činitelů.

„Ano, bylo by velmi rizikové, kdyby tam byli bezprostředně spolu, tzn. na jednom místě, v jedné místnosti ve stejný čas,“ potvrdil Kubáček. „Na druhou stranu máme tady ukázku možného řešení v podobě premiérství Mirka Topolánka za prezidentství Václava Klause a prvního premiérství Andreje Babiše za prezidentství Miloše Zemana, že na tu čistě ceremoniální, slavnostní část se vydává hlava státu, posléze se vrací domů a mezitím tam přilétá premiér,“ dodal. 

Že premiéra řešení složení výpravy na turecký summit zjevně obtěžuje, se ukázalo už minulý týden. „Počkejte si na pondělí,“ vzkazoval novinářům ve videu ze své dovolené. Teď si zase postěžoval, že ho z volna Pavel vyrušil. „ Pan prezident má takový zvláštní zvyk, že... mi tedy volal na dovolenou, říkal, že je to strašně důležité. A to už se stalo podruhé,“ pronesl. 

Podle Kubáčka ale leží Babišův problém zřejmě poněkud jinde. „Já si myslím, že tam hlavní problém byl ani ne to volání na dovolené, protože to věřím tomu, že politici si volají i v takovýhle čas, ale spíš, že pan prezident oznamoval už opakovaně nějaké zveřejnění soukromé korespondence. Pokud chcete věci projednat a posíláte dopis, tak ho posíláte dotyčnému adresátovi soukromě a chcete případně vyjednávat za zavřenými dveřmi...Takže mně trošku přijde, že Petr Pavel dělá vše pro to, aby na tu akci nejel,“ řekl.

A proč, že Hrad takovou strategii volí? Podle politologa je za tím snaha o znovuzvolení. „Kuriózně v tomhle Petr Pavel se chová jako Motorista sobě a fakticky ty kroky dělá čistě pro své věrné fanoušky, aby je také držel v nějaké náladě mobilizace, vytržení a sichroval si je, zajišťoval si je pro své znovuzvolení,“ sdělil Blesku. „Jsem přesvědčen, že Petr Macinka i Petr Pavel se chovají v podstatě každý stejně, akorát že v opačném gardu, a chovají se nediplomaticky, neprofesionálně a nedůstojně,“ dodal. 

Vůči Hradu měl zakročit i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Zamezil údajně publikování rozhovoru, který Pavel poskytl v rámci podcastu generálního štábu Kamufláž. Podle serveru Aktuálně.cz měl být zveřejněn už v úterý 7. dubna, ministerstvo však nedodalo potřebné povolení. „Je absurdní, aby někdo z obrany cenzuroval vrchního velitele ozbrojených sil, prezidenta republiky a generála ve výslužbě,“ rozčiloval se pak mluvčí prezidenta Vít Kolář. 

„Co jsem pochopil, tak jde nejspíš o důsledek současné roztržky mezi vládou a Hradem. Nebylo by vhodné, aby armáda nyní zviditelňovala Petra Pavla,“ řekl serveru vysoce postavený úředník ministerstva. 

Úřad se však hájí tím, že jeho úředníci neměli video k dispozici. Získat jej měli až po urgencích tento týden v pondělí. Problém byl prý i v samotném kanále na platformě YouTube, kde se měl rozhovor vysílat.  

„Generální štáb AČR požadoval založení samostatného YouTube kanálu, na kterém by byl obsah nově publikován namísto dosud využívaného společného kanálu s MO ČR. Zřízení nového komunikačního kanálu však podléhá interním schvalovacím procesům a pravidlům koordinované prezentace resortu, které dosud nebyly v tomto případě uzavřeny. Termín však byl tak avizován v době, kdy vznik tohoto kanálu stále nebyl projednán,“ uvedlo ministerstvo obrany na síti X s tím, že kdyby chtěl, mohl generální štáb využít stávající kanál ministerstva. 

Hrad letos pracuje s rozpočtem 421,4 milionu korun. Už to je o necelých 82 milionů korun méně než loni, pokud by ale spor eskaloval, mohla by sněmovní většina sáhnout k dalším škrtům.

„Bylo by to krajní řešení, které by myslím, že urazilo i některé voliče vládních stran, protože si myslím, že takovéto zase způsoby taky nikdo neočekává. Myslím si, že by tím ztratili všichni zúčastnění a mohlo by to nahrávat jejich konkurenci, buď sněmovní opozici, ale já si myslím, že ono by to kuriózně mohlo nahrávat mimo sněmovní opozici, protože ta by si řekla: »Ta nabídka, která tady v současnosti je, prostě je špatná. Pojďte se poohlídnout jinam«,“ myslí si Kubáček. 

Těžit by z toho podle něj mohl hlavně šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba a aktivista Mikuláš Minář z Milionu chvilek pro demokracii, pokud by se rozhodl účastnit politického dění.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě (duben 2026) | Blesk:FOTO: Jiří Koťátko / CNC