Pražany o víkendu dojal příběh roztomilého pejska, kterého páníček ponechal uvázaného v metru napospas svému osudu. Příběh v pražských sousedských skupinách začal šířit anonymní účet s pseudonymem „Revizor“. Tvrdil, že opuštěného pejska nechal mladý muž přivázaného ke sloupku v přestupní hale výtahu ve stanici Jiřího z Poděbrad. Z jeho popisu působí příběh velmi dojemně: „Seděl tam úplně sám, tichý a odevzdaný, s pohledem, ze kterého bylo cítit, že čeká na někoho, kdo se už možná nevrátí. Ten obraz ve mně pořád zůstává,“ uvedl anonymní účet s tím, že psa odvedl k dozoru stanice, kde je v bezpečí.
Příspěvek přes víkend posbíral tisíce sdílení a reakcí a strhla se i lavina komentářů. Ozývali se lidé, kteří by pejska rádi vzali k sobě domů, jiní zase nadávali jeho páníčkovi. Autor příspěvku v komentářích doplnil i informaci, že podle záznamů z kamer mělo jít o mladého muže. Jedna z komentujících se dokonce ozvala s tím, že se na pejska byla dozorčího v metru zeptat. Ten na ni ale prý jen nechápavě zíral a o ničem nevěděl. Není divu. Celý příběh je totiž smyšlený a fotografii upravila umělá inteligence. Anonymní autor příspěvku si z Pražanů vystřelil.
Že k ničemu takovému ve stanici o víkendu nedošlo, potvrdil Blesku i mluvčí dopravního podniku Daniel Šabík: „Žádný takový případ se o uplynulém víkendu ve stanici metra Jiřího z Poděbrad nestal. Nikdo opravdu nenechal psa v přestupní výtahové chodbě ani jej nepředal dozorčím stanice,“ ujišťuje mluvčí. Dopravní podnik kvůli tomu podle něj o víkendu obdržel i telefonát: „Na infolince DPP jsme kvůli tomuto smyšlenému příběhu zaznamenali jeden telefonát, několik cestujících v této věci přímo kontaktovalo i dozorčí stanice Jiřího z Poděbrad,“ dodává Šabík.
Co tímto pokusem „Revizor“ sleduje, se lze jen domýšlet. Podobných pokusů je na jeho profilu k dohledání více. Později během víkendu přidal i příspěvek, kde tvrdí, že se páníček opuštěného psa našel. Že fotografie na první pohled působí velmi autenticky, uznává i ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl. Přesto je podle něj na fotografii několik indicií, které by mohly i laickému oku napovědět, že není skutečná.
„Typicky jde o drobné nesrovnalosti v detailech, například nepřirozené napojení vodítka na konstrukci, proporce psa a jeho pohled přímo do objektivu nebo ,příliš dokonalé' nasvícení scény. Laik si toho nemusí všimnout hned, ale při cíleném pohledu tyto detaily začnou dávat smysl. Autor navíc chytře odstranil metadata o použitém softwaru, místě či času pořízení,“ říká Benzl.
Co tím autor sleduje?
Anonymní účty, které na sociálních sítích sdílí podobné příběhy a fotografie se podle Lukáše Benzla objevují čím dál častěji. „Anonymní nebo pseudonymní účty testují, jak snadno lze pomocí emotivního obsahu, v tomto případě kombinace opuštěného zvířete a konkrétní lokality, vyvolat silnou reakci a rychlé šíření. Takové účty mohou sloužit několika účelům. Nejčastěji budování dosahu pro pozdější monetizaci (reklama, prodej profilů), testování virality obsahu, šíření dezinformací nebo manipulace veřejného mínění, nebo jednoduše snaha získat pozornost,“ upozorňuje ředitel České asociace umělé inteligence.
Takový příspěvek je podle něj ukázkovým příkladem toho, jak kombinace AI generovaného obsahu a dobře zvoleného příběhu dokáže velmi rychle ovlivnit tisíce lidí. Bojovat proti podobným fenoménům podle Benzla v budoucnu pomůže nejen technologická detekce na samotných platformách, ale i mediální gramotnost jejich uživatelů a jejich schopnost ověřovat zdroje a nepodléhat hned první emoci.
