Skrytá fronta íránského boje. V minulosti cílil i na kritickou infrastrukturu Česka
Hrůzu vyvolává raketový program Íránu, ostatně je to jeden z důvodů, proč na tuto blízkovýchodní zemi na konci února USA a Izrael zaútočily. Jenže zatímco střely či drony jsou velmi viditelné, Írán v posledních letech budoval i skryté kapacity – kybernetické. Různé skupiny spojené s režimem ajatolláhů neváhaly a útočily po celém světě, dokonce v minulosti cílily i na kritickou infrastrukturu Česka.
„Íránská islámská republika se dlouhodobě zaměřuje na kybernetické útoky proti západním státům, Izraeli a arabským zemím v Perském zálivu,“ upozorňuje pro Blesk Zprávy Lenka Soukupová z tiskového oddělení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Úřad podle Soukupové dlouhodobě sleduje a analyzuje aktivity různých státních i nestátních aktérů v kyberprostoru, včetně těch napojených na Írán. „Z dostupných informací víme, že Írán a jemu blízké skupiny v zahraničí reagovaly na probíhající operaci na íránském území mimo jiné zvýšenou aktivitou v kyberprostoru ve snaze kompromitovat a poškodit infrastrukturu různých subjektů,“ podotýká za NÚKIB.
Stejnou zvýšenou aktivitu zaznamenala i kyberbezpečnostní společnost Check Point. Podle ní došlo k prudkému nárůstu pokusů o zneužití IP kamer nejen v Izraeli, který je společně s USA hlavním terčem íránského hněvu, ale i ve Spojených arabských emirátech, Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, Libanonu a na Kypru.
V Albánii dokonce proíránská hackerská skupina, spojená s íránskými revolučními gardami, tento týden zaútočila na tamní parlament. Získala e-mailovou korespondenci poslanců, kterou částečně zveřejnila. Na Albánii se zaměřila proto, že země hostí íránskou exilovou skupinu nazvanou Lidoví modžáhedové (MEK), o které Teherán říká, že se snaží svrhnout režim v Íránu.
Právě na íránské revoluční gardy jsou hackerské skupiny často napojené. Další část spolupracuje s íránským ministerstvem pro zpravodajskou činnost a bezpečnost (MOIS). „Cílem je především špionáž a získávání zpravodajských informací, ale také destruktivní operace, včetně DDoS útoků, ransomwaru či mazání dat,“ podotýká společnost Check Point.
Ani tuzemský prostor nebyl ušetřen. „V České republice jsme v minulosti zaznamenali škodlivé aktivity íránských aktérů ve vztahu ke kritické infrastruktuře v oblasti vodohospodářství,“ uvedla za NÚKIB Soukupová. Úřad podle ní situaci monitoruje a je připraven v případě potřeby o rizicích informovat. „V tuto chvíli však nepozorujeme, že by v souvislosti s aktuálním vývojem docházelo k nárůstu kybernetických útoků cílených na české subjekty,“ říká Soukupová.
Stuxnet vše změnil
Írán má přitom své vlastní zkušenosti s kybernetickými útoky z vnější. Právě na jeho území byl nasazen dnes již legendární počítačový červ Stuxnet, který dokázal ochromit fyzickou infrastrukturu – první známý případ tohoto typu v historii. Veřejnost se o něm dozvěděla v roce 2010.
Za červem stál pravděpodobně Izrael společně s USA, přičemž Stuxnetu se podařilo zničit významné množství středisek na obohacování uranu v Natanzu. Íránský jaderný program tím podle odhadů zabrzdil o dva roky. Někdy se proto útoku přezdívá „digitální Pearl Harbor“.
„Halal internet“
Írán, který byl na něco podobného zcela nepřipravený, proto své kybernetické kapacity začal významně posilovat. Pod záštitou íránských revolučních gard začalo vznikat větší množství specializovaných jednotek na tento typ operací. Ostatně kybernetické zbraně jsou levnější a mohou napáchat větší paseku bez konvenční zbraně.
Írán v té době také začal vyvíjet vlastní operační systémy a průmyslové řídicí systémy (v Natanzu se Stuxnet šířil prostě po zařízeních s Windows). Dokonce spustil projekt paralelní verze internetu, který nazval Národní informační síť (NIN).
Této síti se lidově začalo přezdívat „halal internet“ a měla být obdobou čínského „velkého firewallu“. Režim si představoval, že pokud dojde v zemi k nepokojům, obyvatele dokáže díky „halal Internetu“ odstřihnout od světa a vzájemně od sebe, ekonomice by ale systém umožnil běžet dál.
Ovšem NIN se příliš neosvědčil. Už v roce 2019 režim zjistil, že jsou v něm díry, Íránci přes něj stejně dokázali komunikovat, využívali k tomu chat v rámci videoher, které Teherán schválil. Takže když na začátku letošního roku propukly zatím největší protesty, režim 8. ledna internet prostě kompletně vypnul.
Nicméně Izrael stejně nad íránskými opatřeními vyzrál. Zabít íránského vůdce Alího Chameneího a řadu velitelů se na konci února podle deníku The Financial Times podařilo i proto, že izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, skrze které špičky režimu sledovala. Také narušila mobilní signál.
Ceny ropy na světových trzích rostou poté, co Spojené státy znovu zaútočily na Írán. Ceny ve středu klesaly po zprávě íránské televize, že dojednávané memorandum o porozumění předcházející mírové dohodě mezi USA a Íránem počítá s otevřením Hormuzského průlivu. Washington ale následně tyto informace popřel.
Kolem 7:45 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 3,12 procenta na 97,23 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu zdražovala o 3,41 procenta na 91,70 dolaru za barel.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem není v ničím zájmu. Dnes to prohlásila šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová v reakci na zprávy o nových ozbrojených střetech mezi USA a islámskou republikou.
„Právě teď se (USA a Írán) nacházejí někde mezi v nebezpečné zóně mezi válkou a mírem a není v ničím zájmu, aby tato válka pokračovala,“ řekla Kalasová. S novináři hovořila při příchodu na druhý a závěrečný den neformálního jednání unijních ministrů zahraničí.
autore - mysli, za vývojem stál izrael s amerikou a u nás to šířil irán-_? někdo tu blbme, ale já to nejsu