Video se připravuje ...
Íránská studentka se na protest svlékla na veřejnosti.
Zemřel nejvyšší vůdce Íránu (†86): Kdo byl obávaný ajatolláh Chameneí?
Írán ztratil svého vládce, při izraelsko-amerických úderech zemřel duchovní vůdce ájatolláh Alí Sejjed Chameneí (†86). Bělovousý klerik byl nejvyšší autoritou v zemi, prezident je duchovnímu vůdci podřízen. Chameneí vládl od 3. června 1989, kdy nahradil prvního duchovního a revolučního vůdce a svého učitele ájatolláha Rúholláha Chomejního.
Podle íránské ústavy byl Chameneí prozatímním zástupcem imáma (nástupce proroka Mohameda), přebývajícího ve skrytu. Titul ájatolláh neměl zdaleka jen on a jeho předchůdce, jde o vysokou hodnost šíitských učenců, kterých je aktuálně několik tisíc. Zato vůdce islámské revoluce a íránského lidu (persky valíje fakíh) je vždy jen jeden, s mimořádnými pravomocemi.
Duchovní vůdce íránské islámské revoluce má poslední slovo v zahraničněpolitických, hospodářských i vnitropolitických otázkách včetně jaderného programu, ovládá armádu, soudy i státní média. Opírat se může i o revoluční gardy, které čítají na 125 000 mužů a nejsou součástí armády. Odvolat svrchovaného teokrata může pouze Shromáždění znalců, 86členný sbor významných náboženských činitelů, který Chameneího do funkce jmenoval doživotně v červnu 1989. Prezident hraje až druhé housle. Za druhého duchovního vůdce se jich vystřídal půltucet - včetně tvrdě konzervativního a protizápadního Mahmúda Ahmadínedžáda či umírněného reformisty Hassana Rúháního. Bez vůdcovy vůle se však voleb nikdo účastnit nemohl. Rovněž ustál několik masivních vln protestů, bezpečnostní složky je však musely tvrdě potlačovat.
Zatčen za akce proti monarchii
Alí Chameneí se narodil v íránském Mašhadu. V mládí prošel výcvikem v palestinských táborech v Libanonu a později v Libyi. Od roku 1963 aktivně působil jako blízký spolupracovník Rúholláha Chomejního v hnutí proti monarchii - za tuto činnost byl několikrát zatčen a mučen. V posledních letech před svržením šáha Mohammeda Rezy Pahlavího (1979) se zdržoval spíše mimo Írán - v Jižním Jemenu (tehdy to byl samostatný stát) a v jižním Libanonu.
Největší politické zkušenosti získal Chameneí v letech 1981 až 1989, kdy byl za irácko-íránského konfliktu prezidentem republiky. „Válka, válka až do konečného vítězství,“ prohlásil tehdy rozhodně. Konflikt nakonec skončil bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před válkou.
Od roku 1964 byl Chameneí ženatý a měl šest dětí - čtyři syny a dvě dcery. Ženy v teokratickém státě jen zřídka hrají veřejné role, výjimkou nebyla ani ta vůdcova, Mansúra Chodžaste Bákirzádihová. Za dekády jeho vládnutí se nijak veřejně neangažovala a neobjevovala, uvedl web Iran Wire. Chameneí jí to totiž nedovolil. Stejně tak mají minimální roli manželky prezidentů - v Íránu pozice první dámy prakticky neexistuje.
Utajené miliardy
Také nepředváděl žádný přepych, jaký si velmi často užívají vládci s tak pevným postavením. Naopak prezentoval střídmý, ba asketický způsob života. „Ájatolláh si rád pěstuje spořivou image, ovšem dostává velké podíly od íránského ropného a zbrojního průmyslu a pravidelně se objevují tvrzení, že on a jeho syn nashromáždili majetek v řádu miliard dolarů,“ psal The Daily Telegraph roku 2013.
Šestiměsíční vyšetřování agentury Reuters dospělo k závěru, že Chameneí ovládal „finanční impérium“ v hodnotě přibližně 95 miliard dolarů, mnohem víc než kolik měl autokratický šáh. Mnohdy šlo o aktiva zabavená nejrůznějším lidem včetně národnostních a náboženských menšin nebo Íráncům žijícím v cizině.
Podle Reuters však Chameneí nevyužíval majetek k osobnímu přepychu, nýbrž k politickým účelům. „Poskytuje mu finanční prostředky, aby mohl fungovat nezávisle na parlamentu a státním rozpočtu, a izoluje ho tak od chaotických frakčních bojů v Íránu,“ shrnula investigace roku 2017.
Vůdce tutlal jak své soukromí, tak zdravotní stav. O něm se veřejně dlouho nemluvilo, až roku 2014 sám udělal výjimku a oznámil, že má za sebou operaci, a požádal Íránce, aby se modlili za jeho zdraví. Už roku 2005 však přišly zprávy, že mu lékaři diagnostikovali rakovinu prostaty.
Roku 2022 psal deník The New York Times s odkazem na čtyři zdroje, včetně jednoho s úzkými vazbami na Revoluční gardy, že tehdy 83letý klerik musel na operaci kvůli střevní neprůchodnosti. Nezvládl ji úplně dobře, v jednu chvíli podle zdroje vypadal jeho stav kriticky.
Také neovládal pravou ruku - v důsledku nezdařeného atentátu. V červnu 1981 se jej pokusili zabít bombou nastraženou v magnetofonu.
Témata:
Související
A proč by potom demonstrovali, riskovali život, taky jich snad 25 000 zastřelili a popravili. Změnu chtějí určitě a bude záležet na nich, jak daleko půjdou a jestli se ubrání revolučním gardám, to jsou hlavní vrahové. Jinak za šáha Rezy Páhlavího to byla země, kde ženy měly práva a nemusely nosit tu černou ohavu, nosily i minisukně. To je hnus, co s nimi potom udělali a ta jejich mravnostní hlídka má na svědomí spoustu mladých dívek, kterým koukal pramínek vlasů zpod čádoru, mlátili je tak, že i zemřely, pak tvrdili, že 23 letá dívka zemřela na infarkt. Vždyť už před asi 2 lety byly kvůli tomu velké demonstrace, kde zase spoustu lidí zastřelili, jiné zatkli, odsoudili a popravili. Opravdu doufám, že si lidé vybojují svobodu a nenechají se takto šikanovat. Netuším, zda Reza Páhlaví mladší by byl dobrým představitelem, ale určitě lepší než nějaká vojenská chunta, nebo chunta z revolučních gard, to by byla hrůza, ale myslím, že nejdůležitější by bylo vzít moc náboženským vůdcům, vytvořit sekulární stát.