ONLINE: Útok na Dubaj? Íránské drony kousek od letiště zranily čtyři lidi

„Pokračujme v modlitbách za mír v Íránu a na celém Blízkém východě, zejména za mnoho civilních obětí, včetně mnoha nevinných dětí. Kéž naše modlitby přinesou útěchu těm, kteří trpí, a semínko naděje do budoucnosti,“ tweetuje papež Lev XIV.

Tři lodě u břehů Íránu zasáhly projektily, oznámila dnes britská vojenská námořní služba (UKMTO) s tím, že jedno z těchto plavidel bylo zasaženo v Hormuzském průlivu zhruba 11 námořních mil (20 kilometrů) severně od Ománu. Na palubě propukl požár a posádka byla evakuována, uvedla UKMTO, aniž by plavidlo blíže identifikovala. Napsal o tom zpravodajský server CNBC. V regionu pokračují vzdušné útoky Spojených států a Izraele na Írán a jeho odvetné údery na Izrael a americké cíle v regionu.

Dva další incidenty se staly dnes ráno. Jednu loď zasáhl projektil zhruba 50 námořních mil (93 kilometrů) severozápadně od Dubaje a další loď byla rovněž poškozena u břehu Spojených arabských emirátů, píše CNBC. UKMTO vyzvala plavidla v oblasti k opatrnosti a nahlášení jakýchkoliv podezřelých aktivit.

Thajské námořnictvo podle agentury Reuters uvedlo, že se terčem útoku v Hormuzském průlivu stala kontejnerová loď se 23 členy posádky plující pod thajskou vlajkou. Podle fotografií loď Mayuree Naree zachvátil černý dým. Íránské revoluční gardy později podle agentury Tasním potvrdily, že útočily na plavidla v oblasti.

„Jsme v ustavičném kontaktu s íránskou stranou a s vedením země,“ řekl novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle tiskových agentur. „Jak řekl prezident Putin, Rusko je vždy připraveno udělat vše, co je v jeho silách, aby obnovilo mír a stabilitu v regionu,“ dodal.

Putin během posledních sedmi dnů dvakrát telefonicky hovořil se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem, 6. a 10. března. Také šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov telefonicky jednal se svým íránským kolegou Abbásem Arakčím. Oba ruští představitelé vyzvali k co nejrychlejšímu zmírnění konfliktu a návratu k politickému a diplomatickému řešení situace na Blízkém východě.

Ruská státní jaderná korporace Rosatom pokračuje v evakuaci svých zaměstnanců z Íránu kvůli americko-izraelským útokům na tuto zemi. Přibližně 450 pracovníků však stále zůstává v jaderné elektrárně Búšehr, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf společnosti Alexej Lichačov.

Dalších 150 zaměstnanců podle Lichačova během noci opustilo Búšehr, překročilo hranici do sousední Arménie a nyní jsou na cestě do Ruska.

Jaderná elektrárna v Búšehru má v provozu jeden reaktor, který Írán dokončil za asistence Ruska. Další jsou podle předchozích informací médií ve výstavbě, podle vyjádření Lichačova z minulého týdne ale byly stavební práce zastaveny. Elektrárna se nachází na pobřeží Perského zálivu.

Německo kvůli dopadům války na Blízkém východě na ceny pohonných hmot uvolní část svých ropných rezerv. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura DPA. Podle agentury Reuters chystá německá vláda i další opatření. Čerpacím stanicím chce zakázat, aby zdražovaly pohonné hmoty častěji než jednou denně.

V zemích, které zasáhl válečný konflikt na Blízkém východě, zůstávalo podle cestovatelského systému dobrovolných registrací Drozd k dnešnímu ránu 2093 Čechů. Je to o 439 lidí méně než v úterý. Nejvíce se jich nachází ve Spojených arabských emirátech. Počet lidí zaregistrovaných v regionu nadále klesá. Na začátku března, krátce po začátku americko-izraelských útoků na Írán, bylo v oblasti asi 6700 českých občanů.

Pro lidi, kteří se kvůli ochromení letecké dopravy v oblasti nemohli dostat domů, vyslala vláda dosud 11 repatriačních letů. Poslední let se do Prahy vrátil v úterý brzo ráno. Na vojenském letišti v Kbelích přistál armádní airbus, který přivezl cestovatele z egyptského Šarm as-Šajchu. Zda budou další repatriační lety, zatím není jasné. Tisíce lidí v uplynulých dnech dopravily do ČR komerční linky, nejvíc letecká společnost Smartwings.

Nafta v Česku zdražila za den o více než korunu na úterních 40,29 koruny za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud cena nafty stoupla o víc než sedm korun na litru. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 také roste, ale pomaleji než cena nafty. Benzin v Česku od zahájení bojů v průměru zdražil o 3,27 koruny na 36,38 koruny za litr.

Cena nafty v Česku se mezi 9. a 10. březnem zvedla o 1,09 koruny na litru a cena benzinu o 52 haléřů. Za jediný den se tak ceny pohonných hmot změnily výrazněji než v době před válkou za celý týden. Těsně před zahájením bojů stouply ceny paliv za týden o méně než tři desítky haléřů a po dva týdny předtím se ceny měnily o jednotky haléřů.

„Po neúspěšné kampani se teroristická americká armáda a krutý sionistický režim zaměřily na jednu z bank v zemi,“ citovala íránská státní média mluvčího velitelství íránských ozbrojených sil Ebráhíma Zolfakárího. „Tímto nezákonným a neobvyklým útokem nás nepřítel přinutil útočit na ekonomická centra a banky v regionu, které jsou napojeny na USA a sionistický režim,“ dodal. Mluvčí zároveň obyvatele Blízkého východu vyzval, aby se nezdržovali v blízkosti bank.

Největší německá zbrojovka Rheinmetall za loňský rok zvýšila konsolidované tržby o 29 procent nad 9,9 miliardy eur (241 miliard Kč), provozní zisk se zvýšil o 33 procent nad 1,84 miliardy eur. V obou případech jsou to rekordní hodnoty, oznámila dnes firma ve své výsledkové zprávě. Výsledky zaostaly za odhady analytiků, firma ale na letošní rok počítá se zrychlením růstu tržeb na 45 procent. Rheinmetall těží z válečných konfliktů, hlavně na Ukrajině a v Íránu, uvedla agentura Reuters.

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.

Šéfka komise se vyjádřila i k některým výzvám zrušit systém emisních povolenek ETS. Bez tohoto systému by EU byla ještě zranitelnější a závislejší, uvedla von der Leyenová. Unie systém emisních povolenek potřebuje, je ale třeba ho modernizovat, dodala.

„Díky krokům, které jsme v posledních letech podnikli, je dnes Evropa mnohem méně vystavena závislosti na dovozu fosilních paliv. To však neznamená, že jsme imunní vůči cenovým šokům, energetické trhy jsou globální,“ uvedla von der Leyenová s tím, že narušení dodávek v oblasti Perského zálivu ovlivňuje ceny po celém světě.

Dva íránské drony dnes dopadly poblíž mezinárodního letiště v Dubaji, čtyři lidé byli zraněni. Podle tiskových agentur to oznámily místní úřady. Jeden z nejvytíženějších terminálů světa zůstává v provozu.

Mezi zraněnými jsou dva občané Ghany, Ind a Bangladéšan, uvedly úřady v prohlášení.

Nejrušnější letiště světa podle počtu cestujících v mezistátních letech muselo minulý týden dočasně omezit provoz z bezpečnostních důvodů. Dubaj patří k řadě oblíbených turistických destinací, na které dopadá současná íránská válka. Teherán podniká útoky na americké spojence v regionu v odvetě za americko-izraelské údery, které dnes pokračují 12. dnem.

„Rusko začalo podporovat íránský režim pomocí dronů. Určitě mu pomůže s raketami a pomáhá mu také s protivzdušnou obranou,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Co bude dál? Vzhledem k situaci vyvstává pouze jedna otázka: kdy a která země jako první podpoří íránský režim vysláním vojsk? Stejně jako v případě Ruska, kdy Severní Korea vyslala 10 000 vojáků, kteří jsou nyní rozmístěni v Rusku, ale mohou být vysláni na Ukrajinu. Totéž by se mohlo stát v Íránu – Rusko by tam mohlo vyslat vojáky.“

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je v pořádku a v bezpečí, navzdory zraněním, uvedl dnes podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times dnes s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Modžtaba Chameneí v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.

 U pobřeží Spojených arabských emirátů zasáhl a poškodil blíže neurčenou kontejnerovou loď neidentifikovaný projektil. V noci na dnešek to na síti X oznámila britská vojenská námořní služba (UKMTO). Všichni členové posádky jsou podle ní v pořádku. V regionu pokračují vzdušné útoky Spojených států a Izraele na Írán a jeho odvetné údery na Izrael a americké cíle v regionu.

Kapitán kontejnerové lodi oznámil, že plavidlo bylo poškozeno zřejmě neznámým projektilem, uvádí UKMTO, podle níž přesný rozsah škod není znám. K incidentu došlo několik desítek námořních mil od pobřeží Spojených arabských emirátů, podle zveřejněné mapy de facto v Hormuzském průlivu. Detaily o zasaženém plavidlu námořní služba neposkytla a všechny lodě v oblasti vyzvala k opatrnosti.

Spojené státy dnes u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump před tím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Šéf Bílého domu předtím také vyzval Teherán k odstranění všech min a pohrozil mu dosud nevídanými vojenskými důsledky v případě, že tak neučiní. Teherán se zatím k těmto informacím nevyjádřil.

 Austrálie udělila humanitární víza ještě jedné člence íránského fotbalového týmu. O něco dříve země poskytla azyl pěti íránským fotbalistkám, které se v Austrálii v minulých dnech zúčastnily mistrovství Asie, a zpět do vlasti neodcestovaly kvůli obavám o svou bezpečnost. S odvoláním na australského ministra vnitra Tonyho Burkeho to v noci na dnešek uvedla agentura Reuters a stanice BBC News. Zbytek týmu z Austrálie odletěl, napsala stanice CNN.

Dobrý den, vážení čtenáři,

dronový útok zasáhl americké diplomatické zařízení v iráckém Bagdádu, informoval v noci na dnešek deník The Washington Post s odvoláním na svůj zdroj a interní americké varování. Z úderu je podle listu podezřelá proíránská ozbrojená skupina. Washington se zatím k těmto informacím nevyjádřil. Nikdo nebyl zraněn, napsala agentura Reuters s odvoláním na interní informace americké diplomacie.

Dron zasáhl americké centrum diplomatické podpory, což je rozsáhlé podpůrné logistické a operační středisko nacházející se poblíž bagdádského letiště, uvedla s odkazem na své zdroje stanice CNN, podle níž by mohlo jít o íránský útok. Podle jednoho ze zdrojů televize dron zasáhl místo poblíž strážní věže.

Vážení čtenáři, děkujeme, že věnujete pozornost dění kolem Íránu. Online zpravodajství bude pokračovat zase ráno, teď přejeme klidnou noc.

Spojené státy zničily deset neaktivních minonosných lodí, uvedl Trump poté, co se objevily zprávy o íránské aktivitě v Hormuzském průlivu.

Libanonský prezident Joseph Aún a jeho syrský protějšek Ahmad Šara se dnes během telefonátu dohodli na lepší kontrole společných hranic. Uvedla to dnes agentura AFP, která se odvolává na prohlášení prezidentského paláce v Bejrútu. Vyjednávání přišlo krátce poté, co militantní hnutí Hizballáh v noci na dnešek z Libanonu vypálilo dělostřelecké granáty na syrské území. Tvrdilo, že cílilo na izraelské jednotky.

Během telefonického hovoru obě hlavy států zdůraznily „potřebu zajistit kontrolu hranic a předejít jakémukoliv vyhrocení bezpečnostní situace“.

Prezident Šara podpořil libanonské úsilí v odzbrojení Hizballáhu a vyjádřil naději, že Libanon neutrpí silnější následky regionálního konfliktu. Uvedly to dnes podle AFP syrské úřady.

Při izraelsko-amerických úderech v Íránu dosud zahynulo více než 1300 civilistů. Uvedl to dnes podle agentury Reuters íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání.

Při těchto útocích bylo zničeno 9669 civilních objektů, včetně 7943 obytných jednotek a 65 škol a vzdělávacích zařízení, dodal Íravání.

Akcie ve Spojených státech v závěru obchodování odevzdaly předchozí zisky a převážně oslabily. Investoři vyhodnocují slábnoucí naděje na dřívější než očekávané ukončení války USA a Izraele proti Íránu. Na devizovém trhu mírně posílil dolar.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie 30 předních amerických podniků, odepsal 0,07 procenta a uzavřel na 47.706,51 bodu. Širší index S&P 500 klesl o 0,21 procenta na 6781,48 bodu. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, uzavřel téměř beze změny, zvýšil se o 0,01 procenta na 22.697,10 bodu.

„Trh vykazoval určitou sílu, ale nyní o vše přišel,“ uvedl analytik Tim Ghriskey ze společnosti Ingalls & Snyder v New Yorku. „Mezi investory panuje velká nejistota,“ dodal.

Od začátku války s Íránem bylo zraněno na 150 amerických vojáků, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na dva své zdroje. Americké ministerstvo obrany krátce poté připustilo 140 zraněných, v převážné většině jde podle něj o lehké případy.

Pentagon až doposud počet zraněných nezveřejňoval, dříve informoval pouze o osmi vážně zraněných amerických vojácích, zdůraznila agentura. Od začátku konfliktu také zahynulo sedm amerických vojáků při íránských odvetných úderech v Kuvajtu a Saúdské Arábii.

Íránské revoluční gardy oznámily, že provedly útok balistickými střelami na Tel Aviv a americké objekty na Blízkém východě. Podle prohlášení byly vyslány střely typu Fáteh, Chajbar a Emád. Střela Emád má dolet až 1700 kilometrů. Íránská armáda zároveň oznámila, že vyslala drony na vojenskou základnu v izraelské Haifě.

Izraelské útoky na Libanon od začátku války, která trvá už 11 dní, zabily 570 lidí. Dalších více než 1400 bylo zraněno a 759 300 obyvatel muselo opustit své domovy. Uvedlo to dnes podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) libanonské ministerstvo zdravotnictví. List uvádí, že izraelská armáda od začátku války provedla až 1295 úderů na Libanon.