Epidemie virové hepatitidy A se v tuzemsku začala šířit loni. V Jihomoravském kraji přibylo rychle případů na podzim, nejvíce v jednom měsíci jich však bylo letos v lednu.
„Situace se dosud navzdory veškerým opatřením výrazně nezlepšila. Nejvíce případů je v Brně," uvedla ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Renata Ciupek.
Bezdomovci v ohrožení
Nejvíce nemocných je ve středním věku. Čtvrtina případů se pak týká lidí bez domova a sociálně slabých s četnými vzájemnými kontakty a rizikovými návyky. „Z okruhu dospělých lidí, často pobývajících na ulici nebo v ubytovnách, se nákaza postupně šíří do majoritní populace, včetně školních i pracovních kolektivů," řekla Ciupek.
Od loňského září do letošního února ji evidují v sedmi mateřských, 20 základních a 11 středních školách. „Velký problém je to zejména při onemocnění personálu školních kuchyní," dodala ředitelka.
Ke každému případu se podle ní váže až několik desítek osob v rizikovém kontaktu, u kterých pracovníci hygienické stanice provádí včasná opatření s cílem zabránit vzniku jejich onemocnění.
Hygiena na prvním místě
Infekční žloutenka je akutní virové onemocnění postihující jaterní tkáň. Šíří se fekálně-orální cestou. Prevence přenosu zahrnuje řádné mytí rukou po použití záchodu, před každým jídlem nebo pitím a po návratu domů z venkovního prostředí. Nevhodné je společné pití z jedné láhve a sdílení cigarety. Rizikové je i jíst na ulici, pokud si předtím nelze umýt ruce.
VIDEO: Roman Prymula o epidemii žloutenky
Prymula o průšvihu se žloutenkou: Nemocnice už začínají být přeplněné. Vakcín je stále málo Bára Holá
