„Situace se stabilizuje. Od Nového roku jsme měli hlášeno 89 nových případů s tím, že minulý týden jsme se poprvé od dubna dostali pod 20 případů za týden. Očekáváme, že situace se bude nadále zlepšovat a k normálu se dostaneme během letních měsíců,“ řekla Marešová.
Za normální situaci hygienici považují stav, kdy budou evidovat pouze jednotky případů měsíčně a půjde o případy, kdy se nemocní nakazili v cizině. Současný stav lze podle Marešové stále považovat za epidemii. „U žloutenky A není stanovený počet (případů, kdy by šlo o epidemii). Je to nad rámec toho, co se vyskytuje běžně. A 17 případů týdně není normální stav,“ doplnila Marešová.
Zmínila, že běžně vydá hygienická stanice zhruba 800 rozhodnutí souvisejících se žloutenkou typu A ročně. Loni to bylo přibližně 8200 rozhodnutí. Hygiena také zajišťovala 5000 vakcín pro lidi, kteří byli v kontaktu s nemocným.
Nárůst počtu nemocných zaznamenali pražští hygienici už v roce 2024. Tehdy byla ohniska nákazy v Jihomoravském, Ústeckém a Karlovarském kraji. První případy se v metropoli objevovaly především mezi lidmi bez domova a uživateli drog. HSHMP proto nechala ve spolupráci s magistrátem a neziskovými organizacemi očkovat lidi bez domova a také streetworkery. Ve druhé polovině loňského roku se nákaza začala šířit mezi běžnou populací. „Dvě třetiny nemocných byli v minulém roce muži, třetina ženy. Pětinu nemocných tvořili lidé bez domova,“ řekla Marešová.
Jaká opatření dodržovat?
Lidé, kteří přijdou do kontaktu s nakaženým, musejí 50 dní dodržovat nařízená opatření a být pod lékařským dohledem. Pokud si nechají dát postexpoziční očkování, zkracuje se doba na 28 dní. V případě, že mají kompletní očkování, žádná opatření dodržovat nemusí.
Když se nakazí dítě, nemusí celá třída do karantény, jako to bylo například za pandemie covidu. Děti však podle Marešové nesmí navštěvovat zájmové kroužky či chodit plavat do bazénu. V ideálním případě by dotčená třída měla mít ve škole vyčleněné vlastní toalety a stoly v jídelně. Na obědy by měla chodit v jiném čase než ostatní třídy.
Výskyt žloutenky typu A v Praze hygienici označili loni na podzim za lokální epidemii. Spustili dvě kampaně na podporu prevence a očkování. Obě ještě pokračují, ale v menším rozsahu než na podzim.
V celé ČR loni onemocnělo 3255 osob, zhruba pětkrát více než o rok dřív. Nejvíc nakažených, zhruba 40 procent, bylo v Praze. Letos lékaři podle zprávy Státního zdravotního ústavu zaznamenali v celé ČR 370 případů. Nejvíc nakažených přibylo v Jihomoravském kraji, a to 129, druhá byla Praha.
Prymula o průšvihu se žloutenkou: Nemocnice už začínají být přeplněné. Vakcín je stále málo Bára Holá
Příznaky žloutenky typu A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žebrem a bolest břicha. Později se onemocnění projevuje zežloutnutím kůže a bělma očí typickým pro záněty jater, dále tmavou močí, světlou stolicí a svěděním kůže. Vážné onemocnění nebo vyšší riziko úmrtí mají lidé s poškozenými játry.
Hepatitida A se přenáší stolicí nemocného nebo infikovaného člověka a k nakažení stačí velmi malé množství virových částeček. Člověk se může nakazit například ze špatně umytých rukou po použití toalety. Z nich se může virus dostat třeba na nákupní košík, držadlo v MHD nebo zábradlí. Podle odborníků je virus hepatitidy A velmi odolný a dlouho přežívá zejména v chladném a vlhkém prostředí.
