Nejhorší letecké katastrofy na našem území: Mezi záhony zemřelo 79 lidí

Nejhorší leteckou katastrofou na území České republiky byl pád charterového letadla DC-9 společnosti Inex Adria Avioproment (někdy uváděno jako Adria Airways) dne 30. října 1975 nad městskou částí Praha-Suchdol. Letět měl z tivatského přímořského letoviska v tehdejší Jugoslávii zpět do Prahy, převážně s československými turisty na palubě. V husté mlze a nízké oblačnosti posádka ztratila orientaci a letoun narazil do terénu nad údolím Vltavy přibližně 6–8 km od letiště.

Při nárazu bylo letadlo těžce poškozeno a následoval požár. Ze 120 osob na palubě (115 pasažérů a 5 členů posádky) 79 osob zemřelo přímo při havárii nebo následných zraněních. Zbylých přibližně 41 osob bylo zraněno. Mezi oběťmi byli lidé všech věkových kategorií a tragédie silně zasáhla domácí veřejnost právě kvůli převaze československých turistů mezi cestujícími.

Nehoda se stala impulsem k intenzivnějšímu zkoumání letových přístupů a meteorologických rizik v okolí pražského letiště, zejména při špatné viditelnosti. Po letech se místo havárie stalo jedním z nejznámějších míst leteckých tragédií v Česku a je připomínáno pamětními deskami a vzpomínkovými akcemi.

50 let od největší letecké tragédie v Česku: 115 turistů se vracelo z Jugoslávie, mezi záhony našlo smrt 79 z nich! | Národní archiv, Úřad pro civilní letectví – letecké nehody

Další tragická nehoda se odehrála 19. února 1973 u Prahy-Ruzyně, kdy mezinárodní let Aeroflot Flight 141 z Moskvy havaroval krátce před přistáním. Letoun Tupolev Tu-154 narazil přibližně půl kilometru před koncem vzletové a přistávací dráhy do terénu, přičemž následoval intenzivní požár.

Během nehody 66 osob zahynulo a dalších několik desítek cestujících utrpělo těžká zranění; celkem bylo na palubě 100 osob (87 cestujících a 13 členů posádky). Požár, který vypukl po dopadu, značně ztížil záchranné práce a vedl ke zvýšenému počtu obětí.

Vyšetřování ukázalo, že příčinou havárie byla kombinace chyb posádky a obtížných meteorologických podmínek. Tato tragédie se do dějin letectví zapsala jako důležité varování před následky selhání přiblížení a řízení letu v nepříznivém počasí.

Tupolev Tu 154 | Profimedia

Jedna z nejzávažnějších havárií ve střední Evropě se odehrála 24. listopadu 1966, když bulharský letnářský provoz TABSO Flight 101 s letounem Ilyushin Il-18 havaroval krátce po startu z letiště Bratislava-Ivanka. Let měl pokračovat ze Sofie přes Budapešť a Prahu do Berlína, ale kvůli nepříznivému počasí byl odkloněn.

Letoun narazil do svahu kopce Sakrakopec v Malých Karpatech jen krátce po opuštění vzletové dráhy a všech 82 osob na palubě zahynulo bez jediného přeživšího. Tento incident byl dlouhodobě považován za nejhorší letecké neštěstí na území bývalého Československa a tragédie velmi zasáhla jak bulharskou, tak i mezinárodní veřejnost.

Vyšetřování nedokázalo plně objasnit všechny příčiny nehody; hlavní závěr však spočíval v kombinaci nepříznivých povětrnostních podmínek a nedostatečného přizpůsobení letu okolnímu terénu. Místo zůstává jedním z nejznámějších leteckých katastrof v regionální historii.

TABSO Flight 101 | Mall.tv

Katastrofa letu ČSA Flight 001 se stala 28. července 1976, kdy turbovrtulový letoun Ilyushin Il-18B československého dopravce ČSA při pokusu o přistání na letišti Bratislava-Ivanka skončil tragicky v oblasti rekreačního jezera Zlaté Piesky. Letět měl z Prahy do Bratislavy jako běžný vnitrostátní spoj.

Při přiblížení na přistání se pilotům nedařilo stabilně udržet let, došlo k chybám v řízení motorů a letoun ztratil kontrolu, následně narazil do vodní hladiny jezera. Na palubě bylo 79 osob, z nichž bohužel 76 zahynulo, a pouze tři osoby přežily s vážnými zraněními. Tato tragédie byla jednou z posledních velkých nehod ČSA a vedla k přehodnocení postupů při přistání a výcviku posádek, zejména za ztížených přístrojových podmínek.

Při pád letadla zemřelo 76 lidí, trup se rozdělil na dvě části. | Vojenský historický ústav Praha

Jedním z nejhorších leteckých neštěstí v počátcích československé civilní letecké dopravy byl pád dopravního letadla typu Ford 5-AT-C dne 22. srpna 1930 poblíž Jihlavy. Letadlo odstartovalo z Prahy s plánovaným letem přes Brno do Bratislavy, ale v důsledku zhoršených meteorologických podmínek posádka musela snížit výšku letu.

Během letu, v nízké nadmořské výšce a omezené viditelnosti, pilot při pokusu přejít nad komínem brickové pece ztratil vztlak, následkem čehož stroj narazil do budovy a následně havaroval. V této tragédii 12 osob (11 pasažérů a jeden člen posádky) zemřelo, což z nehody činí jednu z nejhorších v rané éře civilního letectví na našem území.

Incident pomohl zdůraznit nutnost důslednějšího meteorologického plánování letů a zlepšení navigačních technik pro lety s omezenou viditelností, což se zvláště silně projevilo v následujících dekádách letectví.