Rozjíždí se plán na dostavbu Temelína: Uspějí Korejci? Může přijít nečekaný zvrat
V Česku pokračuje příprava na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Kolem elektrárny řádí první bagry, dodavatelé technických součástek vyplňují přihlášky… a na ministerstvu obchodu a průmyslu začínají přípravy na zásadní rozhodnutí – zda rozjet výstavbu i dalších dvou bloků v Temelíně. Verdikt by měla vláda Andreje Babiše (ANO) dát v příštím roce. Korejci přitom případnou zakázku vůbec nemají jistou.
Stát, respektive státní podnik EDU II, loni uzavřel smlouvu na dostavbu dvou bloků v Dukovanech s korejskou společností KHNP. Zakázka byla vyčíslena na 407 miliard korun a součástí smlouvy byla i opce na výstavbu dalších dvou bloků Temelíně.
Opce znamená domluvu, že pokud Česko bude chtít výhledově ve výstavbě pokračovat, tak Korejci do toho půjdou. Vláda Petra Fialy (ODS) totiž tehdy nevěděla, zda opravdu bude chtít rozšířit také Temelín. Přeci jen, i dva bloky jsou obrovský a mimořádně drahý projekt, natož čtyři.
Babišova vláda, která nastoupila na přelomu roku, je odhodlaná toto rozhodnutí učinit. „Jsme v situaci, kdy začínáme na úrovni ministerstva průmyslu a obchodu připravovat podklady pro vládu, aby rozhodla o pokračování projektu v rámci Temelína,“ uvedl minulý týden při setkání se zástupci KHNP a českých firem ministr Karel Havlíček (ANO).
Podle něj by vláda měla mít všechny potřebné energetické a ekonomické podklady v prvním pololetí roku 2027. „Nechci předcházet, jaké to rozhodnutí bude, ale myslím si, že když se podíváme na naši energetickou bilanci a to, co nás čeká v dalších letech, tak je pravděpodobné, že se v Temelíně bude pokračovat,“ uvedl Havlíček.
Ocenil, že korejská strana neměla problém s nástupem Babišovy vlády a že spolupráce pokračuje dobře. Podle Havlíčka rozhodnutí o Temelínu povede k tomu, že se Česko stane jadernou velmocí.
Korejci se netají tím, že o dodání dalších dvou bloků mají zájem. „Pevně doufám, že k silné spolupráci mezi Koreou a Českou republikou dojde nejen v Dukovanech, ale i v Temelíně,“ konstatoval korejský velvyslanec v Česku Youngki Hong. Argumentuje tím, že by to byla příležitost i pro české firmy - KHNP jen v Dukovanech slibuje jejich účast na 60 procent, nicméně zatím se podíl pohybuje kolem 30 procent.
Zase EDF a Westinghouse?
Havlíček ale nepočítá s tím, že Korejci zakázku dostanou automaticky. Už dříve uvedl, že vláda by v případě odsouhlasení výstavby měla následovat kroky k aktivaci opce s KHNP a pak řešit detaily nabídky. Cenu ale budou moci nabídnout i jiní uchazeči.
V úvahu přicházejí ty strany, které už se účastnily dukovanského tendru – když nepočítáme předem vyřazené Rusy. Urputně o dostavbu Dukovan bojovala například francouzská EDF, jež navíc stále nedobojovala. Firma podala k Evropské komisi podnět k přezkoumání, zda nedošlo při tendru v Česku k porušení hospodářských pravidel a verdikt zatím nepadl. Není jisté, zda by o stavbu dvou bloků v Temelínu měla zájem, vše se zřejmě bude odvíjet od rozhodnutí v Bruselu.
Dalším účastníkem byl americký Westinghouse. Ten se nakonec z tendru stáhl, protože se s KHNP dohodl na urovnání vleklého sporu o technologii reaktorů.
Výsledná smlouva mezi těmito dvěma společnostmi vyvolala spoustu pozornosti. KHNP a její mateřská společnost KEPCO totiž podle ní při každém exportu reaktoru musí uzavřít s Westinghouse kontakt na dodávky zařízení a služeb v hodnotě 650 milionů korun. Navíc musí zaplatit dalších 175 milionů dolarů na licenčních poplatcích.
A nejen to, Westinghouse podle smlouvy musí posuzovat technickou nezávislost každého reaktoru, včetně těch malých modulárních (SMR) a nedovolí KHNP ucházet se o projekty v severní Americe a Evropě. Česko je jedinou evropskou zemí, kde mají Korejci výjimku. Westinghouse si pak vydobyl i to, že veškeré jaderné palivo dodávané do českých jaderných elektráren bude od nich. Nutno dodat, že i řídicí systém, na který Temelín loni začal přecházet, je od Westinghouse.
Američané tak mají výbornou pozici. V Evropě plánují stavět ve velkém – projekty jsou domluvené například v Polsku a nejnověji na Slovensku – a od Korejců si zajistili významný příjem. Zatím ale o možném zájmu o výstavbu bloků v Temelíně nechtějí hovořit. „Westinghouse nebude v tuto chvíli situaci komentovat,“ sdělilo Blesku tiskové oddělení firmy.
Strhla se kritika
V Koreji mezitím pokračují dohady, jestli smlouva s Westinghouse ve výsledku více nevezme, než přinese. Domluvené poplatky jsou podle některých názorů vysoké, a když se k tomu přičte fakt, že KHNP slíbila až 60 procentní účast českým firmám, z celkových 400 miliard nezbude podniku mnoho.
„Ministerstvo průmyslu, KHNP a KEPCO úmyslně podepsaly smlouvu o doživotním otroctví a zároveň odmítly tuto informaci sdělit příslušnému výboru s odůvodněním, že je třeba zachovat obchodní tajemství,“ nešetřila kritikou podle serveru Hankyoreh vládnoucí Demokratická strana v Jižní Koreji. K podpisu smlouvy mezi Westinghouse a KHNP došlo za předchozí korejské vlády.
Demokratická strana dokonce iniciovala parlamentní vyšetřování tohoto kontaktu. Ministr obchodu a průmyslu Kim Jung-kwan nicméně dohodu hájil, prý je výhodná a Jižní Koreji přinese zisk. Zmínil u toho právě šanci na výstavbu dalších dvou bloků právě v Temelíně. Ředitel KHNP Ču Ho-wang nicméně stejně pod náporem kritiky loni v září rezignoval, byť firma to vysvětlovala vypršením funkčního období.
Nehledě na smlouvu s Westinghouse je KHNP podle korejských médií díky opci stále favoritem pro získání zakázky v Temelíně. Otázkou však je, co by způsobil zájemce s nižší cenou.






















Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.