Vypršel termín na registraci do sněmovních voleb: Kdo všechno se přihlásil?

Podobně jako v minulých letech ne všechna seskupení přihlásila adepty na poslance ve všech krajích. Největší výběr by mohli mít voliči v Praze, kde bylo podáno 26 kandidátních listin. Naopak nejmenší nabídku budou mít lidé na Vysočině, kde kandiduje 19 uskupení. Platit to bude v případě, že všechny podané kandidátní listiny budou v polovině srpna k volbám zaregistrovány.

Jako volební koalice letos kandiduje jen Spolu, i když SPD má na kandidátních listinách zástupce stran Trikolora, Svobodní a PRO. Podobně za Piráty kandidují i někteří Zelení. Komunisté a sociální demokraté, kteří místa ve Sněmovně před čtyřmi lety ztratili, je mají letos šanci obsadit v rámci kandidátky hnutí Stačilo!

ℹ️ Dnes v 16 hodin skončila lhůta, do kdy bylo možné ke krajským úřadům podávat kandidátky pro volby do @snemovna.

Krajské úřady teď přezkoumají, zda mají kandidátky všechny náležitosti, případně vyzvou k odstranění vad.

Definitivní rozhodnutí o registraci vydají 15. 8. pic.twitter.com/eGNmk47mk4

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) July 29, 2025

Dalším stranám volební průzkumy naději na zvolení jejich zástupců nedávají. Nejlépe si z nich vede strana Motoristé sobě a hnutí Přísaha, které ovšem na loňskou společnou kandidaturu v evropských volbách nenavázaly.

Nováčkové na seznamu

K nováčkům patří liberálně pravicová strana Voluntia, kterou založili bývalí členové Svobodných kvůli posunu této strany ke konzervatismu a nacionálním postojům. Podobně vznikla strana Vize 2025 v čele s bývalou místopředsedkyní Přísahy Karolínou Kubiskovou. Na svém webu se představuje jako uskupení „pro děti, rodiče a prarodiče“. Za liberální proevropskou stranu Volt Česko při její premiéře ve sněmovních volbách pak kandiduje bývalý místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa.

ANO dál dominuje, Spolu oslabila kauza s bitcoiny. V průzkumu posílili Piráti i Stačilo!

Nejmladší stranu tvoří Rebelové, které vede hlavní stratég Miloslav Zientek. Byli ministerstvem vnitra zaregistrováni teprve tento měsíc. V programu slibují mimo jiné účast české reprezentace ve fotbalovém mistrovství světa do roku 2050. 

Novým je i hnutí SMS - Stát Má Sloužit (SMSka). Dvouleté fungování má za sebou Hnutí občanů a podnikatelů (HOP Hydra) a hnutí Jasný Signál Nezávislých (JaSaN).

Mezi stálicemi nechybí mimozemšťani

Naopak k tradičním účastníkům volebních klání patří monarchistická strana Koruna Česká, Demokratická strana zelených, strana Volte Pravý Blok, ČSSD - Česká suverenita sociální demokracie, Švýcarská demokracie, Moravské zemské hnutí, Česká republika na 1. místě, Balbínova poetická strana nebo strana Levice. Nechybí ani anarchokapitalistická strana Nevolte Urza.cz. Do voleb chce zasáhnout rovněž hnutí ANO - lepší Česko s mimozemšťany a občany motoristy, které pod upraveným názvem loni kandidovalo v evropských volbách.

Pro menší a regionální strany představují sněmovní volby obvykle hlavně příležitost zviditelnit se během předvolební kampaně v rámci zákonem vymezeného prostoru vysílání České televize a Českého rozhlasu.

Co bude dál

Kandidátní listiny bylo třeba předložit krajským úřadům a pražskému magistrátu. Ty pak zkontrolují, zda strany a hnutí splnily všechny náležitosti požadované volebním zákonem. Bezchybné kandidátky zaregistrují v pátek 15. srpna. Volby se uskuteční 3. a 4. října.

Přehled po krajích

• Kandidátní listiny do podzimních voleb do Poslanecké sněmovny podalo na jihu Čech 21 subjektů. Je to o tři více než před čtyřmi roky, ale o čtyři méně než v roce 2017. 
• V Královéhradeckém kraji chce do sněmovních voleb 20 subjektů, z toho 11 hnutí, osm stran a jedna koalice. Před čtyřmi lety jich bylo celkem 17.      
• V Plzeňském kraji podalo kandidátní listinu pro sněmovní volby 22 stran, hnutí a koalic. V roce 2021 jich bylo 18.
• Do Poslanecké sněmovny bude v říjnu v Libereckém kraji kandidovat 20 politických stran, hnutí a koalic. Před čtyřmi lety podalo kandidátku 17 subjektů. 
• Do Poslanecké sněmovny bude v říjnu v Moravskoslezském kraji kandidovat 23 politických stran, hnutí a koalic. Je to o čtyři více než před čtyřmi lety.
• Krajský úřad v Pardubicích přijal 20 kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Je jich o dvě více než před volbami v roce 2021.
• O hlasy voličů ve sněmovních volbách se chce v Ústeckém kraji ucházet 20 subjektů. Před čtyřmi lety podalo kandidátku 17 uskupení.
• Na Vysočině podalo kandidátní listinu do podzimních sněmovních voleb 19 politických subjektů, stejně jako před čtyřmi lety. Je na nich 217 jmen.
• Ve Středočeském kraji podalo kandidátky do sněmovních voleb 23 politických subjektů. Je to o pět víc než při minulých volbách před čtyřmi lety.
• O hlasy voličů v Olomouckém kraji se chce ve sněmovních volbách v říjnu ucházet 22 politických subjektů, o dva více než při volbách v roce 2021.
• V Jihomoravském krajiodevzdalo kandidátní listinu do říjnových sněmovních voleb 23 politických subjektů. Před čtyřmi lety podalo kandidátní listinu v kraji 21 stran, hnutí či koalic.
• Kandidátku do podzimních voleb do Poslanecké sněmovny podalo v Karlovarském kraji 20 stran, hnutí nebo koalic. Před čtyřmi lety to bylo 17 subjektů.
• Na pražský magistrát podalo v termínu kandidátku do podzimních sněmovních voleb 26 politických uskupení, o pět více než ve volbách v roce 2021. 
• Kandidátní listinu pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny podalo ve Zlínském kraji 22 politických subjektů. V minulých volbách tu kandidovalo 18 stran, koalic a hnutí.