Politologové o sněmovních volbách: Výhra hnutí ANO je už dva měsíce předem jistá
Spolu nebo ANO? Starostové versus SPD. Boj o přežití kolem hranice pěti procent. Dva měsíce do voleb je, zdá se, o výhře ve volbách rozhodnuto, míní politologové. Kde ale zůstává nadále situace nejistá, je od třetího místa níže. Kolem pěti procent balancují čtyři subjekty, které mohou skončit i mimo Sněmovnu. Blesk oslovil přední experty na volební klání o analýzu aktuální situace.
Je o výherci voleb rozhodnuto už teď, dva měsíce před volbami? Politologové si myslí, že ano a neočekávají velké změny na předních příčkách. Třeba podle Milana Školníka, politologa z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, je pozice hnutí ANO „mimořádně stabilní“.
To platí i pro koalici Spolu, a to i přes to, že podle něj bitcoinová kauza exministra Pavla Blažka koalici neublížila. Nicméně odborníci upozorňují, že koalice Spolu svoji výhru z roku 2021 nejspíš neobhájí.
Podobně se na první příčky dívá i jeho kolega Lukáš Jelínek. „Podle mě jsou už vlastně preference dosti stabilní a nijak zvlášť se do voleb měnit nebudou. Koalice Spolu, ale hlavně hnutí ANO se opírají o celkem pevná voličská jádra. Muselo by se stát opravdu něco hodně nečekaného, aby se zvrátil trend,“ popisuje Blesku politolog.
O výhře je rozhodnuto
V posledním průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News se na prvním místě pevně usadilo hnutí ANO s téměř 33 procenty, zatímco druhé místo obsadila koalice Spolu s něco málo nad 21 procenty. Velký, až 11procentní rozdíl je podle politologů už asi nedosažitelný. „Pokud i dochází k posunům, tak jsou jen v rámci statistické chyby,“ dodává Školník.
Kde ale probíhá minimálně virtuální souboj, je na nižších příčkách. O třetí místo se přetahují Starostové se spojením kolem SPD Tomia Okamury. Poslední průzkum ukázal půl procentní rozdíl mezi těmi subjekty. Třeba ale Školník říká, že úplně nezáleží, kdo skončí na bronzové příčce.
„Ve výsledku je úplně jedno, jestli STAN bude před SPD nebo obráceně. Jim jde primárně o to, kolik mandátů jsou schopní získat a v jakých krajích jim kandidáti projdou,“ upozorňuje politolog.
Boj o přežití
Nevyřešenou otázkou nadále ale zůstává, kdo získá potřebných pět procent na zisk mandátů. Kolem této hranice se pohybují v rozmezí dvou až tří procent hned čtyři subjekty – Piráti, hnutí Stačilo, strana Motoristé a Přísaha Roberta Šlachty.
Jako nejstabilnější se jeví Piráti, kteří se dlouhodobě pohybují v různých průzkumech mezi 7-8 procenty. Nicméně, jak upozorňuje Školník, Piráti v posledních volbách doplatili na to, že v kritických okamžicích nedokázali mobilizovat své voliče. Kvůli sérii volebních „výbuchů“ skončil loni na podzim na pozici předsedy Pirátů Ivan Bartoš.
„Nejsou schopní týden před volbami voliče přesvědčit o tom, aby hlas dali jim a ne třeba někomu jinému. V průzkumech Piráty lidi zaškrtávají, ale zdá se, že nakonec volí jiné alternativy,“ dodává Školník.
V obavách o volební výsledek je hlavně koalice Stačilo! kolem Komunistické strany Čech a Moravy Kateřiny Konečné a blogerem Danilea Sterzika. Na své kandidátky v posledním měsíci přibrali i kandidáty SOCDEM Lubomíra Zaorálka a Janu Maláčovou, což se podle všeho ještě nepropsalo do průzkumů, ale podle odborníků by to mohlo přinést nějaké voliče.
Vysavač voličů značky ANO
Třeba ale Lukáš Jelínek upozorňuje, že může nastat i takzvané luxování voličů velkými stranami. To se týká hnutí ANO, které je pověstné, že svým partnerům „krade“ voliče. V podzimních volbách tato situace hrozí hlavně ve vztahu k hnutí Stačilo!, ale taky k Motoristům Petra Macinky.
„Andrej Babiš umí dělat kampaně a má mnohem větší potenciál v oslovování voličů. Bude hodně záležet na něm, jestli si chce spíš vychovávat koaliční partnery, anebo hrát na vlastní triko. Ale vzhledem k tomu, že partneři by mohli být dost pestří a nesourodí, a to i uvnitř jednotlivých koalic, což vidíme na kandidátkách SPD nebo Stačilo!, tak v takové situaci je možná pro Babiše výhodnější zkusit udělat skutečně silnou kampaň a hlasy z malých opozičních stran získat pro sebe,“ analyzuje Jelínek.
„I kdyby třeba některá strana měla třeba 7 procent v průzkumech, tak by neměla usínat na vavřínech. Výsledek totiž může být rozdílný i v rámci statistické chyby a může to pak klidně skončit i pod hranicí pěti procent,“ dodává Školník.
A co by v té díře dělal? 😨