Bizarní byrokracie: Proč brali astronauti pět dolarů denně za 9 měsíců tvrdnutí v kosmu?

NASA, celým názvem Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, je vládní agenturou jako řada jiných, platí pro ni společná byrokratická pravidla. Například že když astronaut opustí Zemi, je to prostě služební cesta. „Během pobytu ve vesmíru mají astronauti NASA oficiální cestovní příkaz jako federální zaměstnanci,“ řekl deníku The New York Times Jimi Russell, mluvčí Ředitelství vesmírných operací agentury.

Většinu nezbytností mají pořešenou ze strany zaměstnavatele. Dopravu zajišťují smluvní dodavatelé agentury, v případě Williamsové a Wilmorea Boeing kosmickou lodí Starliner, zpět je neplánovaně vzal Dragon firmy SpaceX. Ubytování je jasné, osobní kóje v jednom z modulů americké části ISS (včetně minimalistického přísunu vody a nějakého toho vzduchu). Stravu rovněž dodává NASA, dopředu se připraví extra kosmická dieta.

A pak tu jsou diety ve smyslu hotovosti na drobné výdaje. Federální zaměstnanci fasují pět dolarů (115 Kč) na den, například aby mohli dávat dýško nosičům kufrů apod. Za 286 dní v kosmu to pro velitele Wilmorea a pilotku Williamsovou dělá 1430 dolarů neboli 32 986 korun.

Devět měsíců místo osmi dní: Posádka nešťastného boeingu se z kosmu vrátila zhuntovaná

Za tu dobu se potkali jen se svými kolegy na kosmické stanici, těm asi spropitné dávat nebudou, když jim pomohli vykládat bagáž z kokpitu starlineru. Nebo snad potápěčům a dalšímu personálu, který astronauty po návratu lovil z Mexického zálivu a vyprošťoval z kabiny?

K dietám samozřejmě astronautům chodí normální výplata, stejně, jako kdyby docházeli do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu nebo kamkoli, kam by je zrovna agentura poslala. Tabulkový plat astronautů není zrovna malý. NASA za rok 2024 uvádí přibližně 152 258 dolarů ročně neboli 292 tisíc Kč měsíčně. To je zhruba o polovinu víc, než bere major Armády Spojených států.

Vesmírné mise však mají platový háček: „Když jsou astronauti NASA na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, dostávají pravidelný plat za 40 hodin týdně. Nedostávají příplatky za přesčasy ani za svátky či víkendy,“ uvedl mluvčí NASA pro Fox Business. Přitom toho zpravidla naspí dost málo a makají podstatně déle než oficiální pracovní týden. Ale nestěžují si, přece jen je to práce snů a na stanici se dostanou jen párkrát za život.

Ještě bizarnější byrokracii řešili astronauti misí Apollo. Po návratu z Měsíce jim ouřadové dali vyplnit celní prohlášení, jaké dostávají cestující na palubách letadel. Neil Armstrong a Buzz Aldrin kolonky poctivě vyplnili. Číslo letu: „Apollo 11.“ Náklad: „Vzorky měsíčních kamenů a měsíčního prachu.“ Podmínky na palubě, které by mohly vést k šíření chorob? „Teprve se uvidí.“ Originál se ztratil a historici pochybovali, zda to nebyl podvrh nebo nějaký žert. Buzz Aldrin ovšem pravost potvrdil: „Ano, posádka Apolla 11 také podepisovala celní formuláře,“ tweetoval roku 2015.

Až úprava zákona z roku 1984 formálně zrušila takovou nutnost přiznávat k proclení věci, co se dovezou z kosmu. Aspoň, že si astronauti nemusejí vést knihu jízd. Duo zkušebních pilotů totiž za 9 měsíců a 4576 oběhů Země „nalétalo“ 195 milionů kilometrů.