Devět měsíců místo osmi dní: Posádka nešťastného boeingu se z kosmu vrátila zhuntovaná

Sunita „Suni“ Williamsová (59) a Barry „Butch“ Wilmore (62) startovali do kosmu s velkými odklady 5. června 2024. Záhy se však ukázalo, že ani odročení ve vývoji nové kosmické lodi Starliner nevychytalo všechny mouchy; zlobily manévrovací trysky. I s těmito problémy posádka dokázala zakotvit na ISS, ale manévrovací systém se nedařilo opravit dlouhé týdny. Koncem srpna NASA oznámila, že piloti se svou lodí domů nepoletí – stanici opustila bez posádky a úspěšně přistála na kosmodromu v Novém Mexiku. Suni a Butch zatím dostali novou misi, naplno se zapojili do posádky stanice. Zpět pak letěli až s regulérní misí Crew-9 a její lodí Dragon, který na ISS přiletěl jen s dvoučlennou posádkou místo čtyř – a dvěma volnými místy. Ta na stanici ale trávila řádný půlrok, a Williamsová a Wilmore s ní.

Není proto pravda, že by byli „opuštěni“ nebo „ztroskotáni“ ve vesmíru, jak tvrdí třeba prezident Donald Trump a jeho spolupracovník, šéf raketové firmy SpaceX Elon Musk (pro něj je to ostatně fajn reklama, že konkurenční boeing selhal a posádku dovezl jeho Space Dragon). V případě nouze měli stále k dispozici loď, jež je mohla vzít zpět.

„Chci, aby bylo jasné, že Butch a Suni ve vesmíru neuvízli,“ zdůraznil vedoucí programu komerčních posádek NASA Steve Stich na tiskové konferenci 28. června. Staronový prezident přesto hlásal, že „dva chrabré astronauty ve vesmíru prakticky opustila Bidenova vláda“ a že „požádal Elona Muska a SpaceX, aby je přivezli“.

I have just asked Elon Musk and @SpaceX to “go get” the 2 brave astronauts who have been virtually abandoned in space by the Biden Administration. They have been waiting for many months on Space Station. Elon will soon be on his way. Hopefully, all will be safe. Good luck…

— Donald J. Trump Posts From His Truth Social (@TrumpDailyPosts) January 29, 2025

Vesmírní veteráni neměli problém se začlenit do stávající expedice na ISS, Williamsová mj. převzala velitelské otěže stanice a překonala ženský rekord v době strávené v otevřeném kosmickém prostoru (dohromady strávila na „vesmírných procházkách“ 62 hodin a 6 minut, víc mají v NASA na kontě jen tři muži).

„Právě o tom je program kosmických letů: připravuje se na všechny nepředvídatelné situace, které si dokážeme představit,“ řekl Wilmore v nedávném rozhovoru pro CNN. „Necítíme se opuštění. Necítíme se uvízlí. Necítíme se zaseknutí.“

„Vesmírné lety jsou riskantní, i ty nejbezpečnější a nejrutinnější,“ uvedl teď už bývalý šéf NASA Bill Nelson. „A zkušební let není ze své podstaty ani bezpečný, ani rutinní. Takže rozhodnutí ponechat Butche a Suni na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a dopravit Boeing Starliner domů bez posádky je výsledkem snahy o bezpečnost,“ citoval ho portál Space.com.

Co všechno kosmonautům hrozí?

Na potenciálně dlouhý pobyt na stanici se posádka pro jistotu připravovala, ale nebyl na to v tréninku důraz, jako kdyby třičtvrtěroční misi plánovali od začátku.  

„Šokující snímky ‚před‘ a ‚po‘ ukazují, jak děsivé škody na vás napáchají měsíce strávené v drsných podmínkách ve vesmíru,“ píše britský bulvární deník Daily Mail. „Odborníci varují, že uvíznuté astronauty mohou čekat dlouholeté zdravotní komplikace – od ‚kuřecích nožiček‘ a ‚dětských chodidel‘ až po zvýšené riziko rakoviny.“

• Bez působení zemské přitažlivosti ztrácejí kosti 1 až 1,5 % minerálů každý měsíc, podobně atrofují svaly. Kosmonauti se tomu snaží čelit povinným tělocvikem, každý den tráví dvě hodiny na posilovacích strojích.
• Stav beztíže také znamená jiné rozložení kapalin v těle – krev a mozkomíšní mok netečou dolů, v hlavě tak kosmonauti mají větší tlak. Problém je to hlavně pro oči a mozek. A také je zvýšené riziko trombóz; někteří se z těchto problémů srovnají sami, jiní třeba ještě dlouho po návratu potřebují péči specialistů.
• Zmiňovaná „dětská chodidla“ jsou spíše nepříjemností – jelikož kosmonauti nechodí, kůže na chodidlech se jim zjemní jako miminkům. Naopak si vytvoří mozoly na nártech, jimiž se zachytávají za madla, aby zůstali na daném místě a neodpluli bezděky dál.
• Hlídat si kosmické posádky musejí i jídelníček. Zásoby jim připravují nutriční experti a pro povzbuzení i přední šéfkuchaři, ale například s čerstvou zeleninou a ovocem je problém, nové zásoby přilétají jen jednou za pár měsíců.

• Problémem v kosmu je také radiace, záření, které se běžných smrtelníků týká jen minimálně díky ochraně poskytované magnetickým polem Země. Za standardní půlroční pobyt dostane kosmonaut zhruba 80-160 milisievertů, na matičce Zemi jen 1 mSv.

„Na nízké oběžné dráze Země, kde se nachází ISS, jsou astronauti alespoň částečně chráněni magnetosférou, která chrání Zemi před radiačním zářením v hlubokém vesmíru,“ uvedla pro ABC News Dr. Rihana Bokhariová z Ústavu pro translační výzkum vesmírného zdraví Baylorovy univerzity. „Jsou však vystaveni většímu záření než lidé na Zemi, protože ISS na své oběžné dráze prolétá oblastmi se zachyceným zářením,“ pokračovala. „Nebudou vystaveni takovému množství záření, které by mělo vážné dopady na tělesné systémy, ale dlouhodobé vystavení záření většímu než na Zemi by mohlo vést ke zvýšení rizika vzniku rakoviny.“

Šedivá jako padouch z disneyovky

První fotky Williamsové po návratu vypadají, jako by zestárla o několik let. Zejména vlasy jí viditelně zešedly – což sama neměla problém komentovat. „Slyšela jsem nějakou humornou zvěst, že se o mě bojí nějaký doktor,“ psala ve zprávě na Zem už v listopadu. „Že dost nejím, špatné vlasy a další hlouposti. S radostí můžu reportovat, že jím jako kůň, zvedám v dřepu i mrtvým tahem skoro sto kilo a na rotopedu makám jako nikdy. Takže jsem v pohodě. Akorát mé šedé vlasy vypadají trochu jako Cruella,“ připomněla padoušku z disneyovky 101 dalmatinů.

Porucha uvěznila astronauty na vesmírné stanici. Na Zem se dostanou nejdříve v únoru

Hlavně kvůli všem těmto (potenciálním) zdravotním potížím tráví kosmonauti v kosmu jen zlomek své kariéry. Nejvíc startů do kosmu má na kontě Frederick Wilford „Rick“ Sturckow – čtyřikrát s NASA v raketoplánech Space Shuttle a šestkrát pilotoval „turistický“ raketoplánek SpaceShipTwo. Ten však létal jen na kratičké suborbitální lety k hranici vesmíru, něco přes 80 kilometrů nad mořem. NASA už to počítá za vesmír, většina světa si hranici stanovila na 100 km. Nejvíc orbitálních, „opravdu“ kosmických startů, tak mají na kontě Jerry L. Ross a Franklin Chang Díaz, po sedmi. Na nejdelší pobyty jsou zase specialisty Rusové. Vůbec nejdelší vesmírnou misi absolvoval Valerij Poljakov, když na stanici Mir strávil 437 dní. Několik dalších Rusů a jeden Američan pak na Miru či ISS byli v kuse něco přes rok.

V celkové době pak s velkým přehledem drží rekord Oleg Kononěnko (60) – dohromady jeho pět letů trvalo 1111 dní, tedy tři roky a dva týdny navrch. Jaké to na něj mělo následky, se neví, o zdraví svých rekordmanů ruská agentura Roskosmos moc nemluví.

Jaký bude osud testované lodi Starliner, není jisté. NASA a Boeing hlásí, že chtějí mít další kus připravený k letu do konce roku, může to však trvat i déle.