Jednání o konci války: Podmínky příměří se nás přímo dotknou, míní Lipavský. A Ukrajinu nelze vynechat
Vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země, shodují se politici vládní koalice v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii. Vyplývá to z jejich odpovědí na dotazy ČTK. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Trump si se šéfem Kremlu telefonoval více než hodinu, oba vůdci se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz Putina vpádem do sousední země před téměř třemi roky. Trump si poté telefonoval také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Později americký prezident oznámil, že se s Putinem pravděpodobně setká v Saúdské Arábii. Ministři zahraničí několika evropských zemí následně uvedli, že při jednání o Ukrajině nelze přijmout žádné rozhodnutí bez Kyjeva a Evropy.
„Válka se děje tady v Evropě, takže podmínky příměří se nás bezprostředně dotknou. Evropa nemůže být pouhým divákem,“ uvedl Lipavský. „Donald Trump zatím žádný plán nepředstavil. Válka se děje tady v Evropě, takže podmínky příměří se nás bezprostředně dotknou. Evropa nemůže být pouhým divákem. Musíme se o naši bezpečnost umět postarat, samozřejmě v rámci transatlantické spolupráce se Spojenými státy,“ dodal ministr zahraničí pro Blesk.
Je v zájmu Evropy, aby seděla za jednacím stolem, míní předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Trump podle něj telefonátem hodil Putinovi záchranné lano a pomohl mu z izolace. V Evropě podle Fischera bojuje Rusko a s tím také Írán, Čína nebo Severní Korea. „Je v zájmu USA, aby tato aliance nevítězila a agresor nedostal odměnu. Bylo by otázkou času, kdy a kde Rusko zaútočí znovu,“ dodal.
Také podle poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09) je zásadní, aby součástí hledání řešení bylo zachování Ukrajiny v uznaných hranicích. „A je nezbytné, aby aktéry jednání byla především samotná Ukrajina a k jednání byly přizvány i evropské země,“ uvedla.
Europoslanec a stínový ministr zahraničí ANO Jaroslav Bžoch bere schůzku Trumpa s Putinem na neutrální půdě jako začátek a nasměrování k dalším a širším jednání. „Rozhodně by další jednání měla probíhat za účasti Ukrajiny a dalších zemí, které by mohly v budoucnu dávat bezpečnostní záruky,“ napsal.
Naopak poslanec Radovan Vích (SPD) soudí, že EU bude při mírových jednáních pouze v roli pozorovatele. „Svědčí to o její slabé roli v rámci globálních hráčů. Z postkonfliktní situace budou nejvíce profitovat jednotlivé státy, například Francie a Německo, a nikoliv EU,“ uvedl.
Rusko a Ukrajina si dnes předaly z každé strany 303 zajatců, poslední skupinu z výměny ve formátu 1000 za 1000 domluvené v polovině května v Turecku. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura RIA Novosti, ukrajinská prezidentská kancelář podle agentury Reuters výměnu vzápětí potvrdila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že mezi 303 obránci, kteří se dnes vrátili domů, jsou vojáci, příslušníci ukrajinské Národní gardy nebo pohraničníci.
Rusko a Ukrajina si dnes na základě dohody vyměnily z každé strany 303 zajatců. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to píše agentura RIA Novosti.
„Každý takový teroristický útok Ruska je dostatečným důvodem pro nové sankce proti němu. Rusko tuto válku protahuje a pokračuje v každodenním zabíjení. Svět může o víkendu odpočívat, ale válka neustále pokračuje. Mlčení Spojených států a dalších (ruského prezidenta Vladimira) Putina jen povzbuzuje,“ reagoval na dnešní útoky ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Prezident ve svém příspěvku na X opět vyzval k silnému tlaku na vedení Ruska, jinak tato „brutalita“ neskončí. Podle něj by pomohly sankce a odhodlanost USA, Evropy a dalších zemí, které znají „slabosti ruské ekonomiky“, uvedl Zelenskyj.
