Jednání o konci války: Podmínky příměří se nás přímo dotknou, míní Lipavský. A Ukrajinu nelze vynechat
Vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země, shodují se politici vládní koalice v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii. Vyplývá to z jejich odpovědí na dotazy ČTK. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Trump si se šéfem Kremlu telefonoval více než hodinu, oba vůdci se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz Putina vpádem do sousední země před téměř třemi roky. Trump si poté telefonoval také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Později americký prezident oznámil, že se s Putinem pravděpodobně setká v Saúdské Arábii. Ministři zahraničí několika evropských zemí následně uvedli, že při jednání o Ukrajině nelze přijmout žádné rozhodnutí bez Kyjeva a Evropy.
„Válka se děje tady v Evropě, takže podmínky příměří se nás bezprostředně dotknou. Evropa nemůže být pouhým divákem,“ uvedl Lipavský. „Donald Trump zatím žádný plán nepředstavil. Válka se děje tady v Evropě, takže podmínky příměří se nás bezprostředně dotknou. Evropa nemůže být pouhým divákem. Musíme se o naši bezpečnost umět postarat, samozřejmě v rámci transatlantické spolupráce se Spojenými státy,“ dodal ministr zahraničí pro Blesk.
Je v zájmu Evropy, aby seděla za jednacím stolem, míní předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Trump podle něj telefonátem hodil Putinovi záchranné lano a pomohl mu z izolace. V Evropě podle Fischera bojuje Rusko a s tím také Írán, Čína nebo Severní Korea. „Je v zájmu USA, aby tato aliance nevítězila a agresor nedostal odměnu. Bylo by otázkou času, kdy a kde Rusko zaútočí znovu,“ dodal.
Také podle poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09) je zásadní, aby součástí hledání řešení bylo zachování Ukrajiny v uznaných hranicích. „A je nezbytné, aby aktéry jednání byla především samotná Ukrajina a k jednání byly přizvány i evropské země,“ uvedla.
Europoslanec a stínový ministr zahraničí ANO Jaroslav Bžoch bere schůzku Trumpa s Putinem na neutrální půdě jako začátek a nasměrování k dalším a širším jednání. „Rozhodně by další jednání měla probíhat za účasti Ukrajiny a dalších zemí, které by mohly v budoucnu dávat bezpečnostní záruky,“ napsal.
Naopak poslanec Radovan Vích (SPD) soudí, že EU bude při mírových jednáních pouze v roli pozorovatele. „Svědčí to o její slabé roli v rámci globálních hráčů. Z postkonfliktní situace budou nejvíce profitovat jednotlivé státy, například Francie a Německo, a nikoliv EU,“ uvedl.
Zástupci členských států Evropské unie se dnes shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nový balík protiruských omezení, který míří zejména na energetický a bankovní sektor, dnes podle informací ČTK ještě formálně v Bruselu schválí unijní ministři pro evropské záležitosti.
Slovensko blokovalo přijetí nových protiruských sankcí, neboť žádalo záruky k jiné iniciativě Evropské komise, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které má být postupně ukončen dovoz ruského plynu do unie. Komise v minulých dnech konkrétní záruky Bratislavě poskytla.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě připravit návrhy ohledně omezení na používání počítačových programů a komunikačních služeb ze zemí, které nejsou přátelské k Rusku. Splnit tento pokyn Putin stanovil do 1. září, uvedl na svém webu list Kommersant s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu.
Putin během květnové schůzky s ruskými podnikateli vybídl úřady, aby „podusily“ zahraniční firmy působící proti Rusku, přestože se úplně nestáhly z ruského trhu, připomněl ruský deník. „Prezident řekl, a tak budeme dusit,“ zareagoval tehdy ministr digitalizace Maksut Šadajev.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nejméně dva civilisty zabil ruský dron v Pokrovsku, další dva mrtvé a sedm raněných si vyžádalo ruské ostřelování Kramatorska a Kosťantynivky, které se rovněž nacházejí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Uvedl to ve čtvrtek večer server Ukrajinska pravda s odvoláním na prokuraturu. O dvou raněných - ženě ve věku 85 let a 53letém muži - v Dněpropetrovské oblasti po ruském ostřelování a útocích dronů informoval šéf oblastní správy Serhij Lysak.
