Jednání o konci války: Podmínky příměří se nás přímo dotknou, míní Lipavský. A Ukrajinu nelze vynechat
Vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země, shodují se politici vládní koalice v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii. Vyplývá to z jejich odpovědí na dotazy ČTK. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Trump si se šéfem Kremlu telefonoval více než hodinu, oba vůdci se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz Putina vpádem do sousední země před téměř třemi roky. Trump si poté telefonoval také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Později americký prezident oznámil, že se s Putinem pravděpodobně setká v Saúdské Arábii. Ministři zahraničí několika evropských zemí následně uvedli, že při jednání o Ukrajině nelze přijmout žádné rozhodnutí bez Kyjeva a Evropy.
„Válka se děje tady v Evropě, takže podmínky příměří se nás bezprostředně dotknou. Evropa nemůže být pouhým divákem,“ uvedl Lipavský. „Donald Trump zatím žádný plán nepředstavil. Válka se děje tady v Evropě, takže podmínky příměří se nás bezprostředně dotknou. Evropa nemůže být pouhým divákem. Musíme se o naši bezpečnost umět postarat, samozřejmě v rámci transatlantické spolupráce se Spojenými státy,“ dodal ministr zahraničí pro Blesk.
Je v zájmu Evropy, aby seděla za jednacím stolem, míní předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Trump podle něj telefonátem hodil Putinovi záchranné lano a pomohl mu z izolace. V Evropě podle Fischera bojuje Rusko a s tím také Írán, Čína nebo Severní Korea. „Je v zájmu USA, aby tato aliance nevítězila a agresor nedostal odměnu. Bylo by otázkou času, kdy a kde Rusko zaútočí znovu,“ dodal.
Také podle poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09) je zásadní, aby součástí hledání řešení bylo zachování Ukrajiny v uznaných hranicích. „A je nezbytné, aby aktéry jednání byla především samotná Ukrajina a k jednání byly přizvány i evropské země,“ uvedla.
Europoslanec a stínový ministr zahraničí ANO Jaroslav Bžoch bere schůzku Trumpa s Putinem na neutrální půdě jako začátek a nasměrování k dalším a širším jednání. „Rozhodně by další jednání měla probíhat za účasti Ukrajiny a dalších zemí, které by mohly v budoucnu dávat bezpečnostní záruky,“ napsal.
Naopak poslanec Radovan Vích (SPD) soudí, že EU bude při mírových jednáních pouze v roli pozorovatele. „Svědčí to o její slabé roli v rámci globálních hráčů. Z postkonfliktní situace budou nejvíce profitovat jednotlivé státy, například Francie a Německo, a nikoliv EU,“ uvedl.
Ruská mapa za nejvyšším generálem naznačuje ambice dobýt Odesu a Charkov, píše The Kyiv Independent. Zatímco Moskva veřejně trvá na plné kontrole nad Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblastí, mapa naznačuje možné plány rozšiřující se na Odesu a Charkov, z nichž ani jeden nebyl zahrnut v dřívějších požadavcích.
Česká humanitární organizace Koridor UA vyhlásila sbírku na podporu rehabilitačního centra Mriya na jihu Ukrajiny, které pomáhá dětem s fyzickými i psychickými následky ruské invaze, která začala v únoru 2022. Poptávka po pomoci centra převyšuje jeho možnosti, a každý měsíc tak zůstávají desítky až stovky dětí bez potřebné terapie kvůli tomu, že chybí peníze a kapacity, uvedli zástupci organizace ke spuštění sbírky na platformě Darujme.cz. Přes ni mohou zájemci na fungování centra, které bylo založeno v roce 2023 v Mykolajivu, přispívat.
Centrum poskytuje dětem podle Koridoru UA až sedm druhů druhů terapií včetně hipoterapie a canisterapie, při kterých využívá zvířata evakuovaná z válečných oblastí.
OBRAZEM: Ruský prezident Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching, jeho manželka Pcheng Lijüan a další na fotografiích ze slavnostního přivítání hlav států summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v čínském Tchien-ťinu v neděli.
