Ministr Vlček pro Blesk: Plyn ze Západu není dražší… než ten ruský

Spadl vám kámen ze srdce, když KHNP uzavřela smír s Westinghousem?

„Já bych to nenazval kamenem. Jsem rád, že se podařilo překonat další z mnoha překážek.“

Je KHNP důvěryhodným partnerem i po těch politických otřesech v Jižní Koreji. Vyhlášení stanného práva, následně zatčení prezidenta. Neovlivní to dostavbu Dukovan?

„Tu situaci sledujeme s velkou pozorností, nejenom náš rezort, ale celá vláda i naše diplomacie. Klademe otázky. Sami se snažíme ty informace ověřovat i u současné opozice.“

Jaké dostáváte odpovědi?
„Dostáváme odpovědi, že neohrozí. Aktuálně to nepokládám za nějaké významné riziko.“

Jihokorejský prezident zůstane „v chládku“. Za pokus o stanné právo vyfasoval zatykač

Jak to bude se zapojením českých firem do té dostavby?

„Rozhodující je si odpovědět na otázku, co je to česká firma, a to nejen za mě osobně, ale i za další subjekty. To je firma, která v České republice podniká, platí tady daně, má tedy daňový domicil, zaměstnává tady lidi, odvádí tady sociální a zdravotní. Za mě osobně je hrozně důležité, aby tento parametr byl dodržen. Máme určité garance, že český průmysl do takto zásadního projektu bude adekvátně zapojen.“

Co se pro to dá dělat?

„My sami se snažíme dělat v rámci našich možností ministerstva patřičné kroky. Jednáme se zástupci KHNP. Uděláme všechno, co bude v našich silách, abychom vyvíjeli neustálý tlak na Jihokorejce. Chceme po nich nejenom nějaká memoranda, ale už další smluvní vztahy. Nesmí to ale být na úkor konečné ceny energie, která bude elektrárnou produkována. To ne! Energie nesmí být pro lidi dražší.“

Jak se vám daří se zmíněnými tlaky na Jihokorejce?

„Oni už nám dneska sami říkají konkrétní jména firem, s kterými jednají, které průběžně soutěží, ať v té projekční stavební, nebo technologické části."

Jsou další možnosti jak české firmy podpořit?

„To je příprava regionů na tu investici. Příprava všech dopravních staveb, kapacity bydlení, školství a bezpečnostní infrastruktury. Tady mohou odhadnout, že to zapojení českých firem bude téměř stoprocentní.“

Česká republika se stala nezávislou na ropě z ropovodu Družba. Odebíráme teď ropu skrze ropovody TAL a IKL, tedy z italského přístavu Terst, jaké to má hlavní výhody?

„Tak hlavně nejsme vydíratelní Ruskem. Je důležité, že se nestane, že někdo, kdo Českou řadí republiku na seznam nepřátel, a to Rusko řadí, tak otočí kohoutem a začne nás nějakým způsobem vydírat. Jak vidíme, tak na ceny pohonných hmot to také nemá negativní dopad, Česko má aktuálně nejlevnější pohonné hmoty v celém středoevropském regionu.“

Co teď bude s ropovodem Družba?

„Nedokážu na to odpovědět. Ten ropovod bude používán pouze z určité části, nebude využit jeho potenciál. Důležitá asi bude nějaká jeho konzervace nebo technologická úprava.“

Konec ropovodu Družba: Zavřít, nebo přejít na jiné produkty? Rozhodnout musí vláda

Pokud by tedy došlo k nějaké té konzervaci, kdo by to platil?

„Nedokážu na to dneska odpovědět.“

Německo přestalo vybírat poplatek za tranzit plynu, který ještě loni chtělo navyšovat. Je za tím i vaše diplomacie, nebo zasáhla Evropská komise?

„My jsme o tom velmi intenzivně dlouhodobě jednali s Německem a já sám jsem o tom jednal v Bruselu se svými německými protějšky. Takže jsem rád, že se to podařilo.“

Sousední Slovensko se zkraje roku dostalo do problémů, když vypršela smlouva mezi Ruskem a Ukrajinou a Ukrajina přestala dopravovat ruský plyn přes své území. Jak hodnotíte tu situaci, která tam nastala?

„Tak určitě oproti Slovensku je Česká republika v mnohem komfortnější situaci. Slovensko je nyní ve vydíratelné pozici. Slovensko asi také mohlo udělat v minulosti určité kroky. Proč je neudělalo, je asi spíš otázka na slovenskou vládu. Jaký to bude mít dopad na slovenský energetický trh, dneska těžko soudit. Každopádně to ale určitě nevylepšuje v pozici Slovenska, v určitých bezpečnostních otázkách.“

Nebylo by pro nás lepší dovážet ten ruský zemní plyn přes plynovod TurkStream, jako Slováci? Není ten plyn ze západu drahý?

„On ale není dražší. Ta konečná cena plynu, za kterou ji prodávají obchodníci, tak je vlastně v konečném důsledku stejná. Je potřeba otevřeně říct, že ruský plyn se do Česka v nějakém procentu dodneška dostat může. Kdybychom ale jako Česká republika měli přímou vazbu na Rusko, tak za prvé, že by to mělo ty bezpečnostní dopady, a za druhé, ten plyn by nebyl levnější.“

V době, kdy bylo Slovensko v problémech, váš rezort nabízel pomoc s dodávkami plynu. Máte nějaké informace, z jakého důvodu to paní ministryně Denisa Saková (HLAS) nepřijala?

„Já jsem s paní ministryní hovořil. Za tu nabídku poděkovala s odkazem, že pokud by se Slovensko rozhodlo tu nabídku využít, tak se ozve. To se nestalo. Důvody neznám.“

V listopadu jste na Radě Evropské unie zahájil iniciativu, která měla směřovat ke zmírnění klimatických cílů, pokud jde o udělování pokut automobilkám. Trvá stále podpora některých zemí, jako byla Itálie, Francie a další?

„Je to tak. Daří se nám podporu získávat i od dalších států. Jak to ve finále bude s Německem, tak to si ještě počkejme, protože slovo Německa v tomto případě má velkou váhu. Máme zde i několik velmi aktivních europoslanců, třeba Danuši Nerudovou. Naopak u těch, co o automobilkách mluvili před volbami, žádná reálná práce vidět není. Naším cílem je zmírnit a změnit ten systém těch pokut v následujících pěti letech. Zároveň ale vedle toho chceme, aby automobilky ty prostředky, které ušetří, investovaly do technologií, inovací a zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu.“

Máte nějaké signály, jak se k tomu staví německý průmysl, nebo pravděpodobně brzy vládní CDU/CSU? Anebo se musí počkat až na volby a nový kabinet?

„Určitě musíme počkat na volby, na nový kabinet, ale ty signály, které já mám od německého průmyslu, tak jsou takové, že by uvítali, kdyby k těm změnám došlo. Věřím, že s novou německou vládou nalezneme shodu právě v tom, aby tuto iniciativu také podporovala.“

Co říkáte na další aktivity komise? Neměla by být Evropa tváří v tvář Číně a Americe ještě ambicióznější?

„Evropa si hlavně musí uvědomit, že v mnoha ohledech je přeregulovaná. Je opravdu nutné v některých věcech výrazně situaci zjednodušit. To v žádném případě neznamená, že by Evropa měla odcházet od určitých iniciativ, které je nutné, aby se realizovaly. V určitých environmentálních opatřeních ale někdy ty věci jsou, automobilový průmysl je toho typickým příkladem, mimo realitu.“

Myslíte si, že by měl český stát vstupovat do vysokých cen v supermarketech?

„Jsem zastánce volného trhu. Stát je tady proto, aby volný trh probíhal, a pokud ho někdo křiví, lže nebo uvádí lidi v omyl, tak aby zasáhl. Před chvílí (rozhovor vznikl v pondělí – pozn. red.) tu byl ředitel České obchodní inspekce. Bavili jsme se o tom, že pokud dochází k tomu, že někdo opakovaně lidem lže, stát ho skrze například ČOI musí adekvátně trestat. A je vidět, že už se to začíná dít. Ještě důležitější je, abychom si my jako spotřebitelé vybírali obchodníky, kteří s námi hrají čistou hru.“

Uvádějí řetězce v Česku zákazníky v omyl?

„Ano, ČOI zachytila řadu takových případů.“

Myslíte, že je potřeba mít nějaké omezení věrnostních kartiček, respektive aplikací, jak navrhuje ekonomka Jana Matesová? S tím, že tam hrozí únik osobních údajů?

„To si nemyslím. To je na každém obchodníkovi, jestli má nějaký věrnostní program. Za mě je důležité, aby s těmi osobními údaji nakládal podle zákona.“

Budete na podzim kandidovat do Poslanecké sněmovny? A bude to doma na Vysočině?

„Ano, budu kandidovat do Poslanecké sněmovny a bude to doma na Vysočině.“

Jak jste na tom se sběrem podpisů v Podpisovce hnutí  STAN?

„Nevím teď, na jakém jsem počtu. Velmi mile mě překvapilo, že krom mojí vlastní aktivity, tak se mi ozvalo i mnoho mých kamarádů, mnoho mých bývalých spolupracovníků. Anebo, když mě o arch požádají v hospodě, kam rád chodím.“

Bude cílem po volbách sedět stále v kanceláři ministra?

„Bude to cílem. Věřím, že i vaši čtenáři už mou práci za toho uplynulého asi čtvrt roku ve funkci už mohou vidět. A mám před ještě sebou řadu věcí, které bych chtěl dotáhnout. Už když jsem přicházel na toto ministerstvo s novou hospodářskou strategií, trochu namyšleně jsem řekl, že tu práci nechci dělat pouze rok, ale budu tvrdě pracovat na tom, aby to období bylo delší.“