Spory o euro v ČR: Viceguvernérka ČNB varuje před tlačením na sílu, ANO chce připravit referendum

• Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. 
• Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP.
• Poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Dnes se k otázce přijetí eura napříč médii vyjádřili viceguvernerka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová, místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Alena Schillerová, prezident Svazu ochodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza, prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Hádky o euro: Odjistil Pavel granát? Prouza sepsul milovníky skanzenu. Nechci euro, křičí Babiš

Viceguvernérka  Zamrazilová míní, že rozhodnutí o přijetí eura musí předcházet širší politická shoda. Byla by chyba, kdyby jedna vláda přistoupení k euru, které potrvá roky, prosadila a další vláda by tento proces zastavila. Zamrazilová to dnes řekla v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.

„Ten proces by se asi nestihl v jednom období vůbec a myslím, že by bylo špatné jak ekonomicky, tak politicky, kdyby prostě zase na sílu někdy některá vláda ten vstup zahájila a potom ho po několika letech vláda další zastavila,“ uvedla.

Podle Zamrazilové bude možná potřeba změnit i některé zákony. „A bez toho, aby politická reprezentace došla k nějakému celkovému konsensu, by vlastně ani ten proces vstupu do ERM II nebyl pravděpodobně možný. Tu debatu je potřeba zahájit, ale věcně, bez emocí,“ řekla.

Šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová | E15

Zavedení eura v České republice by podle místopředsedkyně hnutí ANO Schillerové mělo být předmětem referenda. ANO, které přijetí eura odmítá, takový plebiscit hodlá připravit, uvedla dnes bývalá ministryně financí Schillerová v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Podle ní i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude případné nahrazení české koruny předmětem politického rozhodnutí, prioritou je dát do pořádku veřejné finance.

„Myslím, že by (rozhodnutí o přijetí eura) mělo být podrobeno referendu. A já za hnutí ANO říkám, že my to připravíme,“ uvedla Schillerová. Poukázala na to, že řada zemí eurozóny je zadluženější než Česko a že státy s eurem mají rozdílnou ekonomickou a cenovou úroveň. Připomněla, že podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského června téměř tři čtvrtiny občanů s přijetím eura nesouhlasí.

Vláda se teď zabývá pravidelným materiálem připraveným ministerstvem financí a Českou národní bankou (ČNB), který hodnotí připravenost země na přijetí eura. Experti obou institucí v dokumentu doporučili zatím do eurozóny nevstupovat. Podle Stanjury ale ve vládním připomínkovém jednání zazněly politické komentáře k zavedení eura, které nelze vyřešit na expertní úrovni a musí je projednat kabinet. Očekává, že se tak stane ještě v lednu.

Pro referendum o euru se vyslovil i někdejší prezident Václav Klaus.

Alena Schillerová (ANO) v Epicentru na Blesk.cz (6.12.2023) | Foto Blesk - Michal Protivanský

Svaz obchodu a cestovního ruchu podporuje přijetí eura v ČR. Prezident svazu Tomáš Prouza ČTK řekl, že obchodníci většinu zboží z dovozu platí eurem. To, že ČR euro nemá, pro ně podle něj znamená miliardové náklady navíc kvůli platbám za směnu měn a zajištění kurzu. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal ČTK řekl, že k přijetí eura je opatrný. Jako výhodu vidí rovněž odbourání směnných nákladů, jako nevýhodu zmínil ztrátu měnové nezávislosti Česka. Tématem přijetí eura se podle prezidentky Dany Večeřové bude zabývat i Potravinářská komora ČR.

Agrární komora i Potravinářská komora zmiňují jako pozitivum to, že se zabrání kurzovým ztrátám. Podle Doležala by to mohlo podpořit zvýšení konkurenceschopnosti zemědělců na evropském trhu. „Současně je třeba říct, že nyní tratíme na tom, že musíme dotace z EU převádět na korunu. Jen v loňském roce čeští zemědělci kvůli silné koruně přišli o zhruba deset procent na dotacích, což je opravdu velká částka,“ doplnil. Poznamenal také, že Česko se zavázalo k přijetí eura za zcela odlišné ekonomické situace, než je nyní, a cenová hladina v zemích platících eurem je obecně vyšší než v ČR.

Případné negativní dopady přijetí eura na zemědělský sektor by podle něj mohla vláda zmírnit kroky, které by přiblížily ceny zemědělských výrobků v ČR cenám v eurozóně, protože u řady komodit jsou čeští producenti cenově pod evropským průměrem.

Prouza jako argument pro přijetí eura uvedl, že pokud by firmám odpadly náklady se směnou měn nebo kurzovým zajištěním, vedlo by to i k nižším cenám v obchodech. „Zákazníkům by také zejména v příhraničních oblastech pomohlo jednodušší srovnání cen, aby při nákupech v zahraničí nemuseli ceny přepočítávat. Jsme navíc přesvědčeni, že díky zahájené konsolidaci veřejných financí můžeme třeba 1. července 2024 vstoupit do systému ERM II a 1. ledna 2027 přijmout euro. Veřejné finance na to již budou bez problémů připraveny,“ dodal.

„Vzhledem k aktuální diskusi se jako Potravinářská komora budeme určitě analýzou dopadů zavedení eura pro český potravinářský průmysl detailně zabývat,“ doplnila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Přijetí eura dlouhodobě prosazuje i Svaz průmyslu a dopravy.

Dana Večeřová/Jan Doležal/Tomáš Prouza | Blesk, Blesk Zprávy