Co se v článku dozvíte:
1. Nejen "Březen, za kamna vlezem". Znáte další pranostiky o počasí?
2. Kdy přichází řehořská zima a co od ní čekat?
3) Jaké počasí bývá kolem svátku Josefa?

Březnové pranostiky o počasí

I když se příroda pomalu probouzí a my se těšíme na teplé a slunné dny, počasí je v březnu ještě dost nestálé a zima se nechce vzdát své vlády. A právě na to poukazuje mnoho z pranostik.

  • Březen, za kamna vlezem.
  • Březnové slunce od nohou studí.
  • Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
  • Březnové mrazy nikdy neschází.
  • Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
  • Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
  • Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li, i nadělat.
  • Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
  • Jak prší v březnu, sněží v máji. Jak prší v březnu, tak také v červnu.
  • Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
  • Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
  • V březnu hřmí na teplo a na časy.
  • Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
  • Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
  • V březnu sedlák stromy ořezává, ale kabát ještě nesundává.

Pranostiky pro významné březnové dny

Počasí, ale také budoucí úrodu, řeší i další pranostiky. Jaké zákonitosti vypozorovali naši předci kolem svátků Tomáše, Františka, Řehoře a Josefa?

7. března: Tomáš

  • Na svatého Tomáše sníh měkne a je z něj kaše.

9. března: František

  • Když svatý František dobré větříky dává, opyleny budou jetel i tráva.

12. března: Řehoř

Tradice hovoří také o tzv. řehořské zimě, což je období kolem svátku sv. Řehoře,  kdy k nám často přichází příliv chladného vzduchu ze severu. S tímto termínem se pojí další březnové pranostiky o nevlídném počasí:

  • O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše umoří.
  • Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
  • Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
  • Na svatého Řehoře v kožichu je předobře.

19. března: Josef

  • Kolik dní před Josefem teplo, tolik po něm zima.
  • Když na svatého Josefa čápa vidíš, sněhu už nebude.
  • Pokud je na Josefa mráz, bude hojně ovoce.
  • Mráz po svatém Josefu neuškodí už květu. 
  • Na Josefa ze zimy se směj a v zahrádce zelíčko sej. 

Co je vlastně pranostika?

Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, která se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založena jsou na dlouhodobé lidské zkušenosti. Je to tedy předpověď, která se týká určitých dnů či období, většinou ve vztahu k zemědělství a počasí.

Některé pranostiky používáme pravidelně, jiné naopak pomalu upadají v zapomnění. Příroda se totiž už většinou nechová jako v době našich babiček a dědečků. Ale i tak je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů.