7°C
Müllerovu vilu najdete v pražských Střešovicích, tento klenot architektury byl postaven mezi lety 1928–1930 a navrhl ho světově známý architekt Adolf Loos. Začátek stavby ovšem provázely potíže s vydáním stavebního povolení, to bylo nakonec vydáno až v červnu roku 1929, když již byly postaveny základy vily. Důvodem byla celá řada námitek týkajících se vzhledu stavby, její výšky i technického zázemí.
Je bezesporu pravdou, že dům zvenku nepůsobí nikterak okázale, ale vnitřní prostory vás přesvědčí o opaku. Adolf Loos razil teorii, že nestaví dům pro okolí, ale pro majitele. Na fasádě se nebydlí, ale žije se uvnitř domu. Krása této stavby je do jisté míry dána i tím, že vilu si objednal dr. Ing. František Müller, spolumajitel firmy Podnikatelství staveb, která ve své době prováděla největší inženýrské stavby v Československu, a měl prakticky neomezený rozpočet.
Adolf Loos
Rakouský architekt Adolf Loos realizoval celou řadu staveb, které budí zájem do dneška. Například Winternitzova vila v Praze nebo byt v Bendově ul. 10 v Plzni. Vyznal se dokonale v barvách i materiálech. Dokonce i ve výrobních technikách. Miloval kámen, protože vyrostl v kamenické dílně svého táty. Zakládal si na tom, že ornamenty a nátěry by měly být nahrazeny strukturami materiálů, které má právě kámen. Svými stavbami rád provokoval. Jeho interiéry se vyznačují osovou symetrií pro pocitové zvětšení, tu pak často rozbíjel opakem, který danou část zmenšoval.
Fakta o vile
Vila stojí na pozemku o rozloze 1300 m2 s 11metrovým výškovým převýšením. Částečně je tedy dům zapuštěn pod úroveň ulice. Zahradu navrhovali 3 zahradní architekti, kteří ji ladili k interiéru. Loos si dával vždy velmi záležet na propojení exteriéru a interiéru, což je vidět hned u vstupu do vily, který zdobí masivní kamenná lavice. Zastavěná plocha je 255 m2 a celková plocha úctyhodných 866 m2. V roce 1995 byla vyhlášena národní kulturní památkou. Vedle obytných prostor v různých úrovních domu nabízí vlastní osobní výtah, prádelnu, sušárnu, garáž či technickou místnost.
Dominanta domu
Dominantou je bezesporu obývací pokoj. Jeho plocha je 61,6 m2, což je rozměr dnešního průměrného bytu pro celou rodinu. Je obložen mramorem ze Švýcarska s vysokým obsahem železné rudy, která je velmi křehká. Kvůli tomu byly značné problémy s krájením na pláty, ale Adolf Loos se před ničím nezastavil a výsledek rozhodně stojí za to.
V obývacím pokoji se nachází 2 akvária. Loos se onehdy zastavil při kontrolním dni, kdy kolem byly jen cihly a beton, a řekl: "Tady budou 2 akvária, jedno na slanou a jedno na sladkou vodu." A taky se tak stalo. Protože stál uprostřed stavby, nikdo nechápal, proč řeší akvárium, když by měl řešit cihly, ale Adolf prostě viděl o mnoho kroků dopředu.
Tragická smrt majitele
S nástupem komunismu se vila v roce 1948 stala „činžovní vilou". Majitel domu František Müller se v roce 1951 při přikládání v kotelně vily otrávil oxidem uhelnatým a jeho jediná dcera emigrovala. V domě tak zůstala pouze opuštěná majitelka. V roce 1955 se vila stala majetkem státu a definitivně vyvlastněna byla roku 1959. Nešťastné paní Müllerové byly přiděleny dvě místnosti a koupelna. Zajímá vás, co bylo dál? Podívejte se na video v úvodu článku nebo si vilu projděte s průvodcem.
Více informací a rezervace vstupenek naleznete zde.
Fotografie Müllerovy vily, fotografie: Martin Polák, © Muzeum hl. m. Prahy Kontakt: www.muzeumprahy.cz
