9°C
Little Nightmares II - trailer Bandai Namco Entertainment
Chlapeček může zemřít na každém kroku
Hlavním hrdinou je chlapeček Mono, který se po noční můře probouzí ve strašidelném lese. Vydává se na cestu plnou děsů, aby zjistil, o čem jeho temný sen byl. Svět je však temný a plný nástrah. Hoch může zemřít na každém kroku, což hráč velmi rychle pozná. Mono bude umírat často a hodně. Na svých cestách ale nebude sám. Společnost mu bude nejednou dělat Six – protagonistka původní hry.
Hra nemá kooperaci pro dva hráče. Six ovládá umělá inteligence. Tvůrci se pro toto pojetí rozhodli, protože by podle nich multiplayer zničil napětí a strach, které osamocený hráč prožívá. S tím souhlasím. Six nejednou podá Monovi pomocnou ruku. Pomůže mu nejenom při obtížných skocích, ale také při řešení nápaditých a mnohdy také obtížných hádanek. Často jsem delší dobu tápal.
Řešení hlavolamů pokus/omyl nebaví
Někdy totiž není zřejmé, s čím lze pohnout nebo kam zamířit. Nad namáháním mozku ale při hraní rozhodně není nic špatného. Štvalo mě však, že spoustu z hlavolamů lze vyřešit pouze stylem pokus/omyl. Někam vejdete a okamžitě vás zabije past, kterou jste neměli šanci vidět. Podruhé už stejnou chybu samozřejmě neuděláte. Styl takového postupu se mi zdá laciný, protože se ve hře několikrát opakuje.
Ke slovu také opět přijde plížení, bez kterého se neobejdete. Před některými monstrózními karikaturami dospělých, které terorizují děti, se nelze jinak, než schovat. Několikrát však také dojde na zběsilé útěky před ohavnostmi, které vás honí a snaží se zmasakrovat. Zdeformovaných nepřátel je ve dvojce přítomno více než v originálu. Hra dokonale zpracovává dětský strach z dospělých.
Strach z dospělých
Obřími nepřáteli jsou proto lovec s brokovnicí, pozorná učitelka tyranka, která ohyzdně natahuje krk, morbidně obézní doktor, který leze po stropě, nebo dlouhán, což je hlavní antagonista Little Nightmares II. Kromě nich vám po krku půjdou i menší zrůdičky. Například šikanující děti z porcelánu, useknuté ruce nebo nemocniční pacienti stvoření z rozbitých figurín.
Poslední jmenované lze zastavit světlem. Na ostatní ale platí jen násilí. Proti jedničce se lze v pokračování bránit a útočit. Čas od času se vám dostane do rukou trubka nebo sekyra. Tou můžete zatnout děsivým nepřátelům tipec i např. rozsekat dveře a dostat se dál. Zbraně přinášejí vítané rozšířené hratelnosti. Little Nightmares II je totiž jinak titul až příliš podobný svému předchůdci.
Strašidelná atmosféra
Opět jde o hopsačku plnou hlavolamů, děsivých lekaček, plížení a tíživé atmosféry. Ta je asi tím nejlepším na celé hře. Podtrhuje ji sice ne kdovíjak detailní, ale stylové vizuální zpracování a mráz nahánějící hudba. PlayStation 4 verzi hry jsem hrál na konzoli PlayStation 5, díky čemuž jsem měl rychlejší nahrávací časy. Upgrade na next-gen verzi hry má dorazit někdy v průběhu letoška.
Při pohledu na Little Nightmares II je znát její umělecké pojetí. Bohužel hru sužují nepříjemné bugy a glitche. Nejednou jsem se s Monem o něco zasekl a nemohl dál. To by se ještě dalo přežít, protože záchytné body jsou na každém kroku. Naneštěstí jsem ale zažil technický problém, který mi hodně zkazil zážitek ze hry. Ta se mi divně zaseknula během ukládání a dál jsem postoupit nemohl.
Děsivé bugy
Vrátil jsem se proto na záchytný bod, který byl překvapivě dál, než jsem se dostal. Nešlo se z něj však pohnout. Vzhledem k tomu, že hra používá jedinou pozici pro ukládání, nezbývalo mi nic jiného, než restartovat celou kapitolu. Jelikož jsem byl na jejím konci, čekalo mě více než hodinové opakování úseku, který už jsem jednou prošel. Moje frustrace v tento okamžik dosáhla maxima.
První díl takto zabugovaný rozhodně nebyl. Je mi jasné, že hráč, kterého takovýto technický průšvih jako mě nepotká, bude mít z hraní lepší dojem. Hra se však aktuálně nachází ve stejném technickém stavu, ve kterém jsem ji hrál. Žádný opravný patch dosud nevyšel. Na konec hry se proskáčete, proplížíte a probojujete za dobu pohybující se zhruba kolem osmi hodin. To je klasická délka, která nepřekvapí.
Zhruba osmihodinová cesta
Little Nightmares II se však neprodávají za plnou cenu, což potěší. Hra rozhodně není takový technický průšvih jako nedávný Cyberpunk 2077, přesto se nachází ve stavu, ve kterém by podle mě vyjít neměla. Její kvalitu však přesto přehlédnout nelze. Je to strašidelné a poutavé dílo, které jen tvůrci nezvládli vydat v optimální technické podobě. Dokud nevyjde pořádný patch, nemohu ho doporučit.
P.S. Mono má od začátku na hlavě papírový pytlík s dírkami pro oči. Během hraní ale můžete najít celou řadu dalších děsivých pokrývek hlavy včetně rozpáraného plyšového medvěda. Brrr.
