Ročně „sníme“ čtyři balzámy na rty: Podle testu nás ale můžou ohrozit
Používáte často a rádi balzámy na rty, protože pak se vaše rty cítí lépe? Ročně můžete tak nechtěně pozřít 20 gramů balzámu, které ale obsahují potencionálně rizikové látky. Ty se mohou usazovat v játrech či slezině a mohou být i karcinogenní. Spotřebitelský časopis dTest otestoval 18 balzámů na rty na českém trhu a výsledky byly alarmující. 11 z 18 testovaných výrobků propadlo.
Během podzimu a zimy navíc spotřeba balzámů stoupá. Rty bývají vysušené kvůli změnám počasí, ale i kvůli dehydrataci, protože lidé mají v těchto měsících menší potřebu pít. Rty vysušuje i pití alkoholu a příliš slaná jídla.
Balzámy si můžeme pořídit v lékárně, v drogerii, ale i v supermarketu. Navíc nejsou tak drahé, takže koupit jich několik měsíčně velkou díru do rozpočtu neudělá. Milujeme je, protože přináší úlevu, některé i voní a dodávají rtům lesk.
11 z 18 balzámů propadlo
Podle evropského Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele sní běžný člověk, který denně používá balzám na rty, za rok až 20 gramů těchto výrobků, tedy čtyři balení o průměrné hmotnosti pěti gramů. Bohužel tak dostáváme do těla potencionálně rizikové látky.
„Laboratorní zkoušky dTestu odhalily, že 11 z 18 testovaných balzámů na rty obsahuje aromatické uhlovodíky (MOAH) a nasycené uhlovodíky (MOSH) minerálních olejů. Test balzámů jsme prováděli ve spolupráci s řadou evropských spotřebitelských organizací od Portugalska po Finsko a výsledky dopadly všude podobně,“ řekla Blesk.cz Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest, který se inspiroval testováním balzámů v Německu.
Karcinogenní látky
Podle některých výzkumů se mohou MOSH usazovat ve vnitřních orgánech, třeba játrech či slezině a lymfatických uzlinách. Aromatické uhlovodíky by zase mohly být potenciálně karcinogenní – v obou případech hrozí toto riziko pouze v případech, že dochází k jejich dlouhodobé konzumaci a příjmu z mnoha zdrojů.
„Nelze tedy říci, že by tyto látky byly přímo zdraví či životu nebezpečné, potenciálně rizikové mohou být v případě, že dochází k jejich vnitřnímu požívání,“ říká Hoffmannová a dodává: „Stejně jako v případě jiných potenciálně rizikových látek i zde platí, že pokud spotřebitel používá velmi často výrobek s obsahem i minimálního množství těchto škodlivin, jejich množství se sčítá a kombinuje s dalšími zdroji těchto i jiných chemických látek. Dochází tak k tzv. koktejlovému efektu, což může pro organismus znamenat riziko.“
Jak poznáme kvalitní balzám na rty?
„Šetrný přípravek zpravidla nevoní a nemá „reflexní barvu“ (respektive neobsahuje zbytečně iritační složky), pacienti s prokázanou kontaktní alergií si musejí podrobně pročíst složení přípravku na obalu a vyloučit přítomnost alergenu. Řada kontaktních alergií je právě na oblíbené látky jako propolis, tea tree oil a další, radí kožní lékařka Petra Žižková.
„Za zcela nejvhodnější považuji balzámy obsahující včelí vosky nebo bambucké máslo, mandlový, jojobový a konopný olej. Všechny tyto složky balzámu snadno pronikají do pokožky rtů, zvláčňují ji a chrání. Na již popraskané a poškozené rty a koutky pak doporučuji esenciální oleje získané z máty a rozmarýnu, které mají navíc také antibakteriální účinky,“ řekla kosmetička Libuše Jonáková pro dTest.
Jak často balzámy používat?
„Doporučuji přípravky používat často, ale v malém množství. Pravidlo „čím
méně a častěji, tím lépe“ se osvědčuje u všech přípravků typu emoliencií, tedy
‚promazávacích‘ přípravků,“ uvádí Žižková.
„Příliš časté používání balzámů na rty může být pro pokožku nepříznivé a škodlivé. Důležité hlavně je, aby měl každý člen rodiny svůj vlastní balzám.
Za naprosto nevhodné považuji, aby jedem balzám používala celá rodina –
stejně tak jako třeba u ručníku,“ varuje Jonáková.
„Balzám na rty bychom měli používat, jen když to opravdu potřebujeme, abychom si netvořili závislost. Tedy například když jsou rty suché, napnuté nebo pálí. Čím častěji bychom rty natírali, tím sušší by byly,“ doporučuje kosmetička Jitka Černá.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.