Co čeká Británii po Brexitu? Nový premiér, ekonomické trable a chaos

Británie potřebuje po rozhodnutí voličů o vystoupení z Evropské unie nové vedení, řekl v pátek ráno premiér David Cameron. Svou funkci opustí na podzim. Ministerský předseda to řekl v projevu před svým sídlem v Downing Street. O jeho nástupci rozhodne říjnová konference Konzervativní strany. Cameron bojoval v kampani za setrvání Británie v unii, jeho výzvy však Britové nevyslyšeli.

"Nemyslím, že by bylo správné, abych byl kapitánem, který se pokusí vést naši zemi do jejího dalšího cíle," řekl novinářům Cameron s tím, že je pyšný na šest let, po které zemi vedl.

Britský premiér David Cameron a kampaň proti brexitu - za setrvání V. Británie v EU | EPA

Odchod Británie z Evropské unie by mohl vyvolat nové referendum o nezávislosti Skotska. Již dříve před tím varovala předsedkyně skotské vlády Nicola Sturgeonová. Zdůraznila také, že mnoho lidí v roce 2014 hlasovalo pro zachování svazku s Londýnem, neboť si přálo zůstat v EU. Skotové tehdy poměrem 55 ku 45 procentům odmítli nezávislost. Sturgeonová tvrdí, že kvůli brexitu výrazně vzroste podpora skotské nezávislosti. Oříškem také bude Severní Irsko, kde by mohly vzniknout přechody na hranicích s Irskou republikou a mohl by být ohrožen křehký klid v Ulsteru.

Referendum o nezávislosti Skotska v roce 2014 | Reuters

Po brexitu se odchod Británie z EU bude řešit podle poměrně obecně formulovaného padesátého článku závěrečných ustanovení smlouvy o EU. Znamená ovšem kromě jiného, že po 23. červnu nepřijde pro Brity ani EU nějaká okamžitá a přelomová změna. Podle článku 50 se poté, co Londýn ostatní země osmadvacítky o svém záměru odejít informuje, začne dojednávat dohoda o přesných podmínkách vystoupení. Až při těchto jednáních tedy bude vznikat představa o další podobě vztahů mezi britskými ostrovy a „zbývající“ EU, včetně tak zásadní věci, jako je další přístup na jednotný trh. Už nyní Britové nejsou součástí schengenského prostoru či eurozóny, o nich tedy nebude nutné mluvit. Země ale v unii skončí až okamžikem vstupu dohody v platnost nebo – pokud se ji nepodaří včas dojednat – dva roky poté, co by oznámila záměr odejít. Podle agentury AFP také může hrozit to, že by o vystoupení z EU mohly začít uvažovat i další unijní země.

Zůstat, nebo odejít? Británie se blíží k rozhodnutí. | ČTK/EPA/Reuters

Britskou ekonomiku brexit výrazně zasáhne. Tvrdí to všechny odborné britské i mezinárodní hospodářské organizace (britská centrální banka, MMF, OECD, agentura Bloomberg a další). Jako poslední se k této záležitosti vyjádřil britský ministr financí George Osborne, který očekává, že brexit by britské hospodářství snižoval po dva roky o šest procent oproti stavu, v jakém by HDP bylo, kdyby Británie odhlasovala setrvání v EU. Prohlásil také, že očekává prudký růst inflace a až osmnáctiprocentní snížení cen bytů a domů. Podle finanční skupiny HCBS by po brexitu mohla také až o 20 procent oslabit libra.

Britský ministr financí George Osborne | Reuters

Představitelé kampaně Vote Leave slibovali, že když Británie z EU odejde, budou prosazovat zavedení bodového systému regulujícího migraci, jaký má například Austrálie. To by znamenalo větší kontrolu a možnost vybírat si migranty s potřebnou kvalifikací i ze zemí EU. Jenže unijní představitelé se už nechali slyšet, že by v tom případě přišla rychle na řadu opatření namířená proti Britům pracujícím v EU. Vítr do plachet zastánců brexitu přinesla nedávno zveřejněná čísla britského statistického úřadu, podle nichž čistá migrace – tedy rozdíl mezi počtem nově příchozích a odchozích cizinců – loni činila 300 000 osob. Jen ze zemí Evropské unie přibylo loni 180 000 imigrantů.

Stovky nelegálních imigrantů se snaží dostat z Francie do Velké Británie. | EPA, Reuters