Vzpomínáte si na svůj první zápis?

„Státní zkoušku z komorního těsnopisu jsem složil 1. prosince 1952 a o den později jsem nastoupil v tehdejším Národním shromáždění. Šel jsem na zasedání kulturního výboru. Praxe byla taková, že elévy měli na starost starší a zkušenější. Takže jsem chodil zapisovat se starším kolegou a byl jsem u toho, když přepisoval převody. Jeden z těch turnusů, protože zapisování se dělí na 10minutové bloky, jsem dokonce za dozoru a oprav diktoval.“

Kdo tehdy „psal politiky“, musel být asi hodně prověřený…

„Ani nevím, jestli si mě nějak proklepávali. Byl jsem pro ně díky vazbě na těsnopisný ústav známá osoba a nebyl jsem nikdy oficiálně prověřován. V té době existovaly tři kategorie stenografů. Dělili na tři skupiny. »A«, což byli straníci a byli pouze tři. Těžiště práce spočívalo na »Béčku «, což byli nestraníci, ale s prověrkou. A pak bylo ještě »Cé«, což byli neprověření nestraníci. Tam jsem patřil, protože jsem neměl zrovna nejlepší kádrový posudek.“

Jaké je zapisovat něco s čím nesouhlasíte?

„Kdyby se to bralo takhle, tak by toho člověk zapsal jenom polovičku. Je to dost náročná intelektuální činnost. Ono nejde jenom o normální psaní, protože těsnopis je sice graficky jednodušší než latinka a je to rychlejší, ale i tak nedokáže úplně zaznamenat mluvenou řeč, a proto se musí krátit. To je hodně náročné. Takže na stránku souhlasu a nesouhlasu není prostor.“

Video
délka: 01:33
720p 480p 360p 240p

Sněmovní stenograf o řečích politiků: Rozebírají vše o prostitutek po Einsteina Blesk/Jakub Kopřiva

Jaký byl prezident Zápotocký?

„Toho jsem si užil až dost. Ten vymetl každou schůzi a zasedání a tam jsme se »seznámili«. A od té doby jsem měl tu čest zapisovat všechny prezidenty.“

Kdo byl nejlepší rétor z řad prezidentů?

„Podle mě jsou to dva poslední prezidenti. Současná hlava státu Miloš Zeman (72) i jeho předchůdce Václav Klaus (75). To jsou řečníci, kteří vědí, co chtějí říct, a umějí to říct. Navíc to má hlavu a patu. Takže tito dva pánové dle mého názoru. Navíc Zeman má vycházkové tempo řeči, takže se to snáze zapisuje.“

Kdo byl naopak nejhorší?

„To vám neřeknu, bylo by to trapné. Podle mě dostává schopnost mluvit značně na frak. Je to velký handicap. Většinou není rozumět pánům. Může za to i ruch, který je během jednání. Jednoho poslance to natolik rozlítilo, že tam přišel s přístrojem na měření hluku a zjistil, že ve Sněmovně je hluk mezi 70 a 80 decibely (jízda osobním autem v městském provozu – pozn. red.).“

Je mezi současnými poslanci nějaký rétor?

„Není.“

Co byl největší »blábol«, který jste zapisoval?

„V dnešním Parlamentu se semele všechno. Od pouliční prostituce až k Einsteinovi. Asi před pěti lety byl jeden z poslanců při interpelacích rozhořčen nepochopením své stížnosti a pravil k tomu toto: »To je tak triviální, že k tomu není potřeba ani rozumět E=mc2.« (Teorie relativity Alberta Einsteina – pozn. red.)“

Užijete si i trochu humoru?

„Jednou byl ve Sněmovně ohromný hluk a tehdy se předsedající schůze rozhorlil a žádal o klid. Podíval se přitom i na návštěvnickou galerii a požádal, aby přítomní hosté nediskutovali a negestikulovali. Jenže v tu chvíli tam byla výprava hluchoněmých a dáma, která tam šermovala rukama, byla tlumočnice. Ta pohotově přeložila do znakové řeči i tuto poznámku, což vedlo k velkému veselí.“

Umění od otroka

Stenografii, česky těsnopis, vymyslel sekretář a otrok Marca Tulia Cicerona. Slouží k rychlejšímu a jednoduššímu zaznamenávání mluvené řeči. Kromě znaků je také důležitá poloha k řádku nebo tloušťka jednotlivých „nožiček“ písmen.

Počátky českého těsnopisu jsou datovány do 19. století, kdy Hynek Jakub Heger upravil německou soustavu do češtiny. Komorní těsnopis je označení vysoké úrovně schopnosti stenografického záznamu. Používá se zejména k zapisování jednání v Parlamentu.

Fotogalerie
23 fotografií