Izrael se zmocnil části Golanských výšin, které patřily Sýrii, za šestidenní války v roce 1967. Sýrie se neúspěšně pokusila území dobýt zpět za války v roce 1973. Podle dohody o "odpoutání" z roku 1974 izraelské jednotky část území vyklidily a od hory Hermon na severu k jordánským hranicím na jihu vzniklo nárazníkové pásmo o šířce dvou až šesti kilometrů. V něm působí Pozorovatelské síly OSN pro odpoutání (UNDOF). V roce 1981 Izrael okupované území anektoval. Jak Sýrie, tak další arabské země a také OSN (rezoluce RB OSN č.497) považují anexi za nelegální a neplatnou. Židovský stát okupuje asi 1200 kilometrů čtverečních tohoto pásma, pod syrskou kontrolou je 520 kilometrů čtverečních.

Od roku 1967 se na okupované území Golanských výšin přistěhovalo asi 20.000 izraelských osadníků a v oblasti rovněž žije asi 20.000 příslušníků nábožensko-etnické komunity Drúzů, kterým Izrael nabídl občanství, ačkoliv většina z nich to odmítla. V roce 2000 Izrael a Sýrie jednaly o mírové dohodě a možnosti, navrácení okupovaného území Sýrii. Rozhovory však selhaly a následná jednání zprostředkovávaná Tureckem, rovněž nepřinesla řešení.

Otázka týkající se Golanských výšin je na seznamu priorit při jednáních s USA, uvedl Kac v rozhovoru s Reuters. Případné uznání svrchovanosti Izraele nad tímto územím by tak mohlo být vnímáno jako další kontroverzní rozhodnutí Washingtonu poté, co Trump tento měsíc nechal přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma a následně oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Zatímco Izrael Trumpovy kroky uvítal, řada evropských spojenců Washingtonu vyjádřila obavy, že povedou k další eskalaci napětí na Blízkém východě.

"Naše jednání s Izraelem se týkají širokého spektra záležitostí," uvedl nejmenovaný představitel Bílého domu, přičemž odmítl potvrdit, zda jsou tvrzení izraelského ministra pravdivá. Americká ambasáda v Jeruzalémě se k záležitosti rovněž odmítla vyjádřit.

Zatímco Izraelci dříve uvažovali o navrácení okupovaných Golanských výšin Sýrii, v současné chvíli tvrdí, že by území mělo zůstat pod kontrolou Izraele ze strategických důvodů, a to zejména kvůli přítomnosti íránských milic, na syrské straně území. Teherán v syrské válce podporuje syrského prezidenta Bašára Asada, píše Reuters.

"Nastal ideální čas pro takový krok. Nejbolestivější reakcí pro Íránce by bylo uznat svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami, a to v americkém prohlášení, prezidentském výnosu, ukotveném v zákonu," uvedl Kac s tím, že si Teherán přeje Izrael co nejvíce oslabit a uznání USA by bylo naprosto v rozporu s touto snahou.

Podle Kace Trump s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o budoucnosti Golanských výšin hovořil už v únoru 2017 a v současné chvíli se téma stalo předmětem jednání i v americkém Kongresu. Podle izraelského ministra pro tajné služby by USA mohly uznat vládu Izraele v okupovaných Golanských výšinách ještě letos.

Rusko, které je spojencem Damašku, dlouhodobě trvá na zachování územní celistvosti Sýrie a nepřímo tak i na tom, aby Izrael okupované Golany Sýrii vrátil, píše Reuters.

Podle Kace by však americké uznání izraelské vlády nad okupovanou oblastí neposílilo spor mezi Washingtonem a Moskvou, jelikož s tím souvisí širší kontext budoucnosti poválečné Sýrie.

Hlavním cílem Izraele by podle Kace bylo vyhnat ze syrského pohraničí íránské milice, nikoliv ovlivňovat budoucnost vlády prezidenta Asada, a proto by takové rozhodnutí mohlo být pro Damašek i Moskvu, byť nikoliv oficiálně, přijatelné. Případné rozhodnutí USA uznat okupované Golany jako izraelské území by podle Kace také mohlo přimět Palestince pokračovat v mírových rozhovorech.