Co jsou zač izraelští osadníci? Biden se rozhodl pro sankce za páchané násilí

Kontroverzní hnutí osadníků v průběhu let nabývá na síle, okolní svět ho považuje za hlavní překážku míru mezi Izraelem a Palestinci. Ve čtvrtek americké ministerstvo zahraničí oznámilo první kolo sankcí zaměřených na muže tohoto hnutí - sankce blokují jejich finanční aktiva a zakazují jim vstup do USA.

Sankce představují jeden z nejvýznamnějších kroků, které Biden učinil v rámci kritiky Izraele od 7. října, kdy Hamás vpadl do Izraele a následovala odvetná operace. Izraelský útok na Gazu dosud vedl k úmrtí více než 27 000 Palestinců. Mnohem méně na očích byla zabití Palestinců, z toho 94 dětí, na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde Hamás nevládne. Téměř všechny tyto oběti mají na svědomí izraelští vojáci, ale od začátku války prudce vzrostlo i násilí osadníků na Západním břehu, kteří zapalují auta, ničí infrastrukturu a napadají, ba zabíjejí Palestince.

Spojené státy dlouhodobě podporují vytvoření nezávislého palestinského státu na Západním břehu Jordánu plus v Gaze, což odmítá nynější izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Joe Biden premiéra jednoznačně podporuje v boji proti Hamásu, zároveň však od říjnového vypuknutí konfliktu Bílý dům toto tzv. dvoustátní řešení připomíná ještě důrazněji.

Ohlášené sankce se týkají pouze čtyř osadníků. Na Západním břehu jich však žije 700 000 a podle mezinárodního společenství je přítomnost každého z nich na tomto území nelegální. Palestinci chtějí pro svůj budoucí stát Západní břeh Jordánu, východní část Jeruzaléma a Pásmo Gazy, s čímž souhlasí většina světa.

Války a stažení z Gazy

Během války v roce 1967 dobyl Izrael od Jordánska Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém, od Egypta Pásmo Gazy a Sinajský poloostrov a od Sýrie Golanské výšiny. Brzy poté začal na těchto územích zakládat izraelské komunity.

Dnes si ponechává kontrolu nad východním Jeruzalémem, Golanskými výšinami a Západním břehem Jordánu, naopak okupaci Gazy Izrael ukončil roku 2005 a nechal Palestince, ať si tam vládnou sami. Židovské osady izraelská armáda zbořila a osadníky donutila k odchodu. Jakmile však pásmo ovládlo radikální a nepřátelské hnutí Hamás, Izrael na území uvalil pozemní i námořní blokádu.  

Co jsou osady na západním břehu Jordánu?

Na Západním břehu Jordánu žije 3,3 milionu Palestinců. Izrael v průběhu desetiletí pokračoval v rozšiřování osad, přestože v 90. letech 20. století podepsal s Palestinci dohody z Osla mířící k založení palestinského státu. Nyní je tam (východní Jeruzalém nepočítaje) 146 osad, z nichž mnohé zasahují do palestinských vesnic a v některých případech i na soukromou palestinskou půdu. Některé z nich jsou postaveny v těsné blízkosti palestinských měst a jedna dokonce v centru - v Hebronu. Ve východním Jeruzalémě se nachází 14 izraelských čtvrtí, které mezinárodní společenství považuje za nelegální.

Osadníci jsou židovští Izraelci, kteří žijí na územích okupovaných Izraelem, většinou v komunitách vybudovaných izraelskou vládou. Mnozí z nich jsou ideologicky motivováni a věří, že mají boží právo žít na půdě, jak je stanoveno v bibli; jiní osadníci se rozhodli žít na Západním břehu pro nižší životní náklady, izraelská vláda přispívá na bydlení. Na okupovaném Západním břehu žije více než 450 000 židovských osadníků.

Tito židovští osadníci na Západním břehu spadají pod izraelskou civilní správu a mají vlastní silniční a dopravní síť, zatímco palestinští obyvatelé spadají pod izraelskou vojenskou správu, jsou nuceni procházet izraelskými vojenskými kontrolními stanovišti a do židovských osad mají většinou zakázaný vstup. Tento dvojí systém - jeden pro Židy a druhý pro Palestince - kritizují izraelské a mezinárodní humanitární skupiny jako systém apartheidu, což Izrael důrazně odmítá.

Mnozí z osadníků jsou ozbrojení a někteří útočili a zabíjeli palestinské civilisty. Od 7. října násilností přibylo: „OSN registrovala 500 případů osadnického zastrašování a násilí a 8 zabitých Palestinců, včetně dítěte,“ připomněl v CNN Aaron David Miller, někdejší blízkovýchodní vyjednávač USA. Americká vláda podle něj ukazuje, že nebude zavírat oči alespoň před nejhoršími takovými případy. „Dva z těch čtyř sankcionovaných byli obviněni nejen ze zastrašování Palestinců, ale i z ublížení Izraelcům, izraelských aktivistů na Západním břehu,“ dodal.

Izrael využívá čas do nástupu Bidena. Zrychluje výstavbu ve východním Jeruzalémě

Po dohodách z Osla byla na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy ustavena prozatímní palestinská vláda - Palestinská samospráva, sídlí ve městě Ramalláh. Smlouva rozčlenila Západní břeh na tři oblasti: Palestinská samospráva formálně má plnou správní a bezpečnostní kontrolu nad oblastí A, která tvoří 18 % území. V oblasti B (22 % území) má správní kontrolu, zatímco Izrael má kontrolu bezpečnostní. V 60 % Západního břehu, tedy oblasti C, si ponechává plnou bezpečnostní i správní kontrolu Izrael.

Legální a nelegální osady

Ačkoli jsou všechny izraelské osady na okupovaném Západním břehu Jordánu považovány podle mezinárodního práva a většiny zemí světa za nelegální, izraelská vláda rozlišuje osady, které povolila, od těch nepovolených.Ty, tzv. outposty, byly založeny ideologicky motivovanými izraelskými občany s nadějí, že je jednoho dne vláda zpětně povolí. Někdy jim to vyjde, ale občas je vláda potlačuje. Podle izraelské skupiny Peace Now je na Západním břehu 146 oficiálních osad a dalších 144 outpostů. V posledních letech stále vznikají nové, byť různým tempem: Roku 2022 jich přibylo pět, loni rekordních 25.

„Fenomén outpostů začal hlavně za Netanjahua jako premiéra,“ připomíná Peace Now. Podle Israel Policy Forum v nelegálních outpostech žije více než 20 000 Izraelců.

Nerespektuje Ženevskou úmluvu

Osady jsou podle mezinárodního práva nelegální všechny. Čtvrtá Ženevská úmluva, která se týká civilního obyvatelstva v době války, v článku 49 uvádí: „Okupační mocnost nesmí deportovat nebo přemístit část svého vlastního civilního obyvatelstva na území, které okupuje.“

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2334 přijatá v prosinci 2016, kterou Spojené státy nevetovaly (výjimečně, většinou pomáhají Izraeli), tento postoj potvrzuje, jako i řada dalších: „Nemají žádnou právní platnost“ a představují „hrubé porušení mezinárodního práva“. Izrael však zpochybňuje, že by osady byly nezákonné.

V roce 2012 zveřejnila izraelská vláda pod vedením premiéra Netanjahua zprávu Levyho komise, která tento právní postoj shrnuje. Odmítla aplikovatelnost čtvrté Ženevské úmluvy na Západní břeh Jordánu s odůvodněním, že Západní břeh Jordánu nikdy nebyl legitimní součástí žádného arabského státu. „V důsledku toho se tyto úmluvy, které se týkají správy okupovaného území a okupovaného obyvatelstva, nevztahují na přítomnost Izraele v Judeji a Samaří,“ uvádí zpráva, nazývající region izraelským způsobem.