Ve zprávě HRW dokumentuje zadržení a věznění dětí kvůli údajné spolupráci s nestátními ozbrojenými skupinami či kvůli zapojení do trestných činů souvisejících s konfliktem. Vágní protiteroristická legislativa přijatá v reakci na působení extremistických skupin, jako je Islámský stát či Boko Haram, přitom umožnila, že počet zadržených dětí považovaných za bezpečnostní hrozbu roste. Human Rights Watch se konkrétně zaměřila na situaci v Afghánistánu, Konžské demokratické republice, Iráku, Izraeli a na palestinských územích, v Nigérii a Sýrii.

"Neodpovídající reakcí na násilnosti spojené s konfliktem vlády pošlapávají práva dětí," uvedla Jo Beckerová z HRW. "Neomezená zadržování a mučení dětí musejí přestat," dodala. Pětatřicetistránková zpráva je založena na rozhovorech s desítkami bývalých vězňů, včetně dětí, v šesti zemích, na zprávách OSN a dalších zdrojích.

Výzkumníci HRW zjistili, že kromě dětí, které jsou zadrženy v souvislosti se skutečnými trestnými činy, jich je spousta zatčena na základě chatrných důkazů, bezdůvodných podezření či jen kvůli údajné teroristické aktivitě jejich rodinných příslušníků. Některé děti, často i velmi malé, policie zadrží, když jsou zatčeny jejich matky. Bezpečnostní složky přitom děti mučí a zacházejí s nimi jiným krutým, nelidským či ponižujícím způsobem s cílem získat doznání, zpravodajské informace nebo tak chtějí děti jen potrestat. Bývalí dětští vězni vypověděli, že byli biti, znásilněni, dostávali elektrické šoky, museli být nazí nebo jim bylo vyhrožováno popravou.

V zemích, jako je Afghánistán, Irák, Nigérie, Somálsko a Sýrie, úřady drží i v tuto chvíli stovky dětí v souvislosti se zločiny souvisejícími s probíhajícími konflikty. Mnoho z nich nemá přístup k právníkovi či příbuzným ani možnost napadnout své uvěznění před soudem. Často jsou drženy v otřesných podmínkách v přeplněných celách s dospělými bez dostatečného množství jídla i lékařské péče.