Z prohlášení možných nástupců současného premiéra Davida Camerona vyplývá, že dříve halasní zastánci brexitu s uskutečněním tohoto kroku nyní zvlášť nespěchají. Dvouletý proces, který je třeba k formálnímu zrušení britského členství v EU, hodlají Britové zahájit až koncem roku, možná začátkem příštího.

Proevropané v Británii vidí možnost, že brexit zastaví britský parlament, který žádost o zrušení členství bude schvalovat. Výsledek referenda není podle právníků závazný v zemi, která nemá písemnou ústavu. Z 650 poslanců se jich přitom 500 vyjádřilo pro setrvání v unii. "Je v jejich moci zastavit tohle šílenství prostřednictvím hlasování v parlamentu," uvedl podle týdeníku labouristický poslanec David Lammy v otevřeném dopisu.

Podobné veto parlamentu by samozřejmě mnozí odsoudili jako nepřijatelné popírání demokracie poté, co 51,9 procenta odevzdaných hlasů bylo pro odchod z EU a účast při hlasování byla 72,2 procenta. Podle francouzského listu ale sami zastánci brexitu v očekávání možné porážky před referendem zpochybnili platnost tak významného rozhodnutí v případě, že volební účast bude menší než 75 procent a že vítězný tábor získá méně než 60 procent odevzdaných hlasů.

"Výsledek z 23. června odráží rozhodnutí jen třetiny voličské základny," poznamenal dnes bývalý britský ministr pro evropské záležitosti Denis MacShane. Vytkl Cameronovi, že se choval lehkomyslně, když neprosadil, aby jako ve většině zemí musely i v Británii pro nějakou ústavní změnu hlasovat dvě třetiny voličů.

Vývoj v Británii po referendu lze ale těžko předvídat a pokud se do té doby nestane nic mimořádného, více se toho bude vědět až začátkem září, kdy se má znát jméno Cameronova nástupce v čele britské vlády, dodal časopis L´Express v komentáři redaktorky Catherine Gouësetové pod titulkem Zamíchá kartami brexitu stažení se Borise Johnsona?