"Rada ministrů rozhoduje o pravidlech v používání jazyků v evropských institucích jednomyslně. Jinými slovy to znamená, že jakákoli změna jazykového režimu evropských institucích je předmětem jednomyslného souhlasu rady, a to včetně Irska," uvedlo v prohlášení zastoupení Evropské komise v Irsku.

EU má nyní 24 úředních jazyků včetně češtiny. Angličtina je ale v EU zcela dominantním jazykem, spolu s francouzštinou a němčinou patří i mezi takzvané pracovní jazyky, v rámci této trojice je pak zdaleka nejpoužívanější. Podle statistik na Wikipedii, které vycházejí z dat před rozšířením unie o Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko, vyplývá, že anglicky je schopno hovořit přes 50 procent obyvatel bloku.

Hübnerová ale v pondělí poukázala na to, že po odchodu Británie z EU nebude v unii žádná země, která v minulosti požádala o registraci angličtiny jako úředního jazyka bloku. Irsko totiž v tomto případě stanovilo irštinu (irskou gaelštinu) a Malta zase maltštinu.

Vyloučení angličtiny ze skupiny úředních jazyků unie odmítá rovněž eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger, uvedla korespondentka listu The Guardian Kate Connolyové. "Irové zůstávají a Skotové mohou přijít," citovala Connolyová na twitteru Oettingera.

List The Wall Street Journal poznamenal, že Evropská komise po britském referendu začala k vnější komunikaci více používat francouzštinu s němčinou, což je chápáno jako symbolický krok.