Rohingové žijí převážně v Barmě a také v Bangladéši; v obou zemích čelí diskriminaci, přičemž Barma ani Bangladéš nejsou ochotny jim udělit občanství. Problém upoutal pozornost světové veřejnosti v posledních týdnech, kdy tisíce rohingských uprchlíků zůstaly opuštěny na lodích v oblasti poté, co je na jejich cestě do bohatších zemí jihovýchodní Asie opustili převaděči.

Bangladéš je domovem asi 32.000 Rohingů, z nichž většina bydlí ve dvou provizorních táborech ve městě Cox's Bazar u barmské hranice. Podle bangladéšské vlády by měli být nyní přemístěni na ostrov Hatija. Kritici uvádějí, že Rohingové tak budou proti své vůli odsunuti dál z očí veřejnosti.

Podle agentury AFP tábory Rohingů s nevzhlednými příbytky a cestami plnými odpadků škodí turistickému ruchu v Cox's Bazaru, který je především mezi Bangladéšany oblíbeným střediskem s plážemi a hotely.

Většina Rohingů žije v barmském Arakanském státě, nicméně barmská vláda i mnozí další v této převážně buddhistické zemi tvrdí, že žádná rohingská menšina neexistuje. Příslušníky této komunity, kterých je zhruba 1,3 milionu, považují úřady za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, ačkoli jejich předkové žili na barmském území stovky let. Rohingové tak nemají žádné státní občanství.

Exilový duchovní vůdce tibetských buddhistů a držitel Nobelovy ceny za mír dalajlama vyzval barmskou nositelku tohoto ocenění Do Aun Schan Su Ťij, aby se veřejně postavila na stranu Rohingů. V rozhovoru s listem The Australian dalajlama prohlásil, že se Su Ťij o této otázce dvakrát mluvil. "Řekla mi, že záležitost není jednoduchá. Přesto si ale myslím, že by mohla (pro Rohingy) něco udělat," dodal.

Su Ťij se stala mezinárodně oceňovanou hrdinkou, když ji junta léta držela jako vlivnou vůdkyni opozice v domácím vězení. Po nástupu civilní vlády Su Ťij vstoupila do politiky, její mlčení k osudu Rohingů ale vyvolává ve světě kritiku.

K ukončení perzekuce Rohingů dnes vyzvalo ve společném prohlášení několik nositelů Nobelovy ceny za mír. Pronásledování této muslimské menšiny podle nich není "ničím menším než genocidou". K výzvě se po závěru třídenní konference v Oslu připojili například bývalý jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu, íránská aktivistka Širín Ebadíová a bývalý prezident Východního Timoru José Ramos-Horta. Laureáti rovněž vyzvali k mezinárodní pomoci Rohingům v barmském Arakanském státě.

"To, čemu čelí Rohingové, je učebnicový příklad genocidy, v níž je barmskou vládou systematicky vyhlazována celá původní komunita," uvedli v závěrečném prohlášení účastníci konference, kterou pořádal Nobelův výbor.

Finančník a filantrop George Soros, jenž kdysi uprchl z Maďarska okupovaného nacisty, hovořil o "varovných" paralelách mezi utrpením Rohingů a nacistickou genocidou.

Su Ťij se akce v Oslu neúčastnila. Kritici jí podle agentury Reuters vytýkají, že si vybírá témata svého boje, částečně kvůli svým prezidentským ambicím.

Ve středu v barmských městech protestovaly stovky buddhistických nacionalistů proti tlaku mezinárodního společenství, které žádá Barmu, aby přijala svůj díl odpovědnosti za uprchlickou krizi. "Přestaňte obviňovat a urážet naši zemi," skandovali protestující v čele s desítkami radikálních buddhistických mnichů.

"Ti, kdo pomáhají ilegálním bangladéšským uprchlíkům, jsou naši nepřátelé. V Barmě žádní Rohingové nejsou. Lidé na lodích si název Rohingové vymysleli," znělo při protestech.

Téměř 140.000 Rohingů z barmského Arakanského státu opustilo své domovy po krvavých střetech s většinovými buddhisty v roce 2012.