Zásluhu na tom, že plzeňské muzeum má sbírku, jaká nemá v Česku obdoby a uspěje i ve světovém srovnání, má podle Mlezivy první ředitel muzea. Na přelomu 19. a 20. století sháněl od zahraničních firem i od soukromníků, jako byl například malíř Vojtěch Hynais nebo paleontolog Otokar Feistmantel, předměty asijské kultury. Kromě čínského textilu z přelomu 19. a 20. století má muzeum i vzácnou kolekci japonského uměleckého řemesla. Poprvé se čínský textil představil Plzeňanům na výstavě v roce 1903, byla to ale jen malá část muzejní sbírky.

Kolekce čínského textilu čítá asi 120 kusů, nyní jich výstava ukazuje zhruba polovinu. "Jsou to především oděvy a jejich části, interiérové textilie a výšivky a jejich části," popsal Mleziva. Návštěvníci uvidí oficiální nebo polooficiální oděvy, některé byly přímo používané na čínském císařském dvoře. Vlastnili je úředníci a jejich rodiny, jsou tam i roucha nošená v domácnostech vyšší aristokracie. Divák se seznámí s dračím rouchem čínského úředníka - učence nebo s tradičními dámskými oděvy.

Vystaveny jsou i hedvábné výšivky, které mají složitou symboliku. Velkou část sbírky zaujímá interiérový textil, především vyšívané paravány a závěsy. Cenné ukázky tkalcovského a vyšívačského řemesla byly určeny pro čínský trh i na vývoz do Evropy.