"Motivem Gulliveru na začátku bylo to, že jsem cítil potřebu něčím doplnit přísnou architekturu pana Ivana Kroupy, architekta DOXu jako takového. Jeho architektura je moderní, postindustriální a má mezi sebou spoustu prostoru, tak jsem cítil, že je potřeba tomu dodat extra něco, co bude intervencí do toho prostoru. Intervencí, která nemá žádnou relaci k té existující architektuře a je to zároveň něco, co symbolicky bude reprezentovat náš postoj ke světu literatury, kterou jsme chtěli přivézt do našeho programu a propojit ji s výstavním programem. To něco by mělo být natolik radikálně odlišného a zajímavého, aby to podpořilo myšlenku, že svět literatury je širší, hlubší a v konečném důsledku má daleko hlubší dopad na lidi než svět současné vizuální kultury," řekl dnes Válka ČTK

Dřevostavbu postavil na základě konceptu Války architekt Martin Rajniš známý svými stavbami akcentujícími souznění s přírodou. Válka s Rajnišem spolupracuje delší dobu. Před dvěma lety měl tvůrce, k jehož nejznámějším stavbám patří nová Poštovna na Sněžce, v centru retrospektivní výstavu. "Vzducholoď v sobě skrývá určité tajemství spočívající v tom, že jejich vnitřek nemohli lidé vidět. V DOXu však to tajemství lidé uvidí a mohou mít pocit Jonáše polknutého velrybou," podotkl Rajniš.

Podle tvůrců by konstrukce zhotovená za 25 milionů korun a chráněná před povětrnostními vlivy speciálním pláštěm z transparentní fólie měla vydržet minimálně tři generace. Zahájení jejího provozu doprovodí výstava včetně projekce krátkého filmu zachycující výstavbu ocelovo-dřevěné konstrukce.

V neděli 11. prosince se ve vzducholodi uskuteční autorské čtení íránské spisovatelky žijící v USA Nafisiové, která je autorkou knihy Jak jsme v Teheránu četly Lolitu. Akce se zúčastní také spisovatel a překladatel Ouředník, jehož kniha Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku byla přeložena do dvaatřiceti jazyků a stala se tak nejpřekládanější českou knihou po roce 1989.

Architekt Rajniš vystudoval ČVUT a AVU. V 70. letech pracoval v ateliéru SIAL vedeném Karlem Hubáčkem. Po revoluci vedl se Stanislavem Fialou, Jaroslavem Zimou a Tomášem Prouzou D. A. Studio, jejichž nejrozsáhlejším dílem je stavba nového obchodního centra v Praze na Smíchově. Od roku 2002 se věnuje menším stavbám z přírodních materiálů, jako jsou dřevo, kámen a sklo.